Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Marcela (17)
Logo
Profesor fyziky
<>
icon 09.05.2015 icon 29x icon 6767x
Zrovna ho potkala na chodbě, jako obvykle tam stál a koukal tím šibalským úsměvem, prostě On. Ještě chvíli ho pozorovala a šla za ním. Pozdravila ho a on se usmál. Jak mu koukala do očí, trochu ztratila pojem o realitě, vzpamatovala se, až když se pohnul a ptal se, co potřebuje. Rychle se podívala kolem sebe a snažila si vzpomenout, co mu vlastně chce. Pak ji došlo, že se za ním šla dohodnout ohledně toho doučování. Fyzika… Nikdy ji moc nešla. Zákony o gravitaci, pohybu, optika, magnetizmus atd. A to se projevilo i zde, základka byla prostě základka, ale tady je On a učí zrovna fyziku, takže chtě nechtě musí být alespoň dobrá, aby ji viděl jako ne šprtku, ale alespoň jako snaživou holku. Zamyšleně se podíval a řekl: „Co takhle po škole u mě v kabinetu?“ nadšeně souhlasila a šla zpět do třídy. Ksakru, pomyslela. Je teprve druhá hodina, to prostě nevydržím... Čas se hrozně táhl. Minuta byla jako hodina. Sklesle zavřela oči a hlavu si položila na lavici. To zvládnu!
Bylo 13;59 a ona věděla, že už to trápení skončí a konečně ho uvidí. Poslední minutka! Zvoní! Ze třídy vyběhla jako první, rychle pobrala věci a utíkala ven na vzduch, zalezla si za tělocvičnu a dala si cigáro. Vychutnávala si ho a zklidňovala tep srdce. Byla docela rozrušená svými pocity. Byla tak natěšená, a zároveň nervózní, ale nejvíce podléhávala pocitu v podbřišku, zase motýli. Byla na něho strašně nadržená... Zahazovala cígo a, šla směr ke vchodu tělocvičny. Otevřela vchodové dveře, její kroky mířily přímo ke dveřím jeho kabinetu. Stála před nimi, ještě párkrát vydechla a zaklepala. Jen pojď dál, ozvalo se. Vešla a divila se. „Jak jste poznal, že jsem to já?“ On se otočil na židli a povídá: „Vždy poznám, že klepeš ty.“ „Aha… a co budeme vlastně probírat?“ s těmito slovy šla za ním a posadila se na již připravenou židli. Věděla, že tam druhá židle často nebývá.
On si otevřel zápisky a hledal. Naklonila se k němu a koukala do zápisníku. To je ale prase! To písmo. Jak to může přečíst? Pomyslela si. Přemýšlela nad rukopisem a v tu ránu ucítila krásnou vůni! Okamžitě zbystřila a přiblížila se blíže k němu. Ten krásně voní! Stačil ještě jeden nádech a udělalo to své. Vždycky cítila příjemnou vůni, když se s ním bavila, ale jak byli teď sami v uzavřené místnosti, laskalo to její čichové buňky o sto procent víc. Opět motýli.
Podíval se na ni. „Nebudu tě trápit tím, z čeho jsme už psali testy. Myslím, že postačí, když ti připomenu látku z posledního týdne, tedy optiku.“ Polkl. „Ostatní můžeme nechat na příště.“ „Co?“ vykřikla. „Co je?“ zeptal se podiveně. „Vy mě chcete doučovat více hodin?“
On se jen zasmál a řekl: „No jistě, fyziku se během jedné hodiny nenaučíš.“ Líbilo se jí to, byla šťastná, že ho uvidí jindy než při výkladu ve třídě.
„Takže dneska si dáme menší úvod do optiky“ podal ji prázdný sešit a tužku. „Budu ti dělat takovej výklad a to, co pro tebe bude podstatné, si zapiš. Začal vykládat o optice. „Ve svém původním významu představuje optika část fyziky, která se…“
Bylo to jiné, ne jako v hodinách fyziky. Říkal to s větším zájmem. Hltala každé jeho slovo a přitom byla omámena jeho božskou vůní, kterou při každém nádechu cítila.
Podíval se na hodinky a zabručel: „Hodinka výkladu by mohla stačit. Tak a teď si to probereme.“ Otočil se směrem k ní a podíval se jí do očí. „Jsi šikovná, věřím, že to pochopíš, tohle není jako magnetizmus nebo elektřina…“ Začal se ptát na různé otázky, nejdříve lehké, poté těžší, nad kterými se musela opravdu zamyslet. Sama sobě se divila, jak to najednou chápe. Jak se tak na něho dívala, měla hroznou chuť se ho dotknout. Trochu jí cukla ruka, takže se letmo dotkla jeho zápěstí. Sakra! Co to dělám?! Znovu se na něho podívala. Nic neřekl, jen se jí díval do očí. Naklonil se k ní ještě blíže a pramen vlasů ji zastrkával za ouško. Náhle vstal, aby přerušil to napětí. „Mmm.. nevím co na to říct.“ řekl tiše. Mezitím ona vstala také. „Promiňtě… pane učiteli.“ stoupla si co nejblíže k němu a zahleděla mu upřeně do očí, pohladila ho po ramenou. Teď nebo nikdy, řekla si. Sjela mu rukou až na jeho zápěstí, přitáhla se k němu, tak blízko, až se skoro dotkla rty těch jeho. Nezaváhala a přitiskla se ještě blíž. Stačil by kousíček pohnout ústy a dotkla by se ho.
Pocítila dotek na rtu, jen je pootevřela a on ji jazyk vrazil dovnitř. Hned se od ní odtrhl. „Tohle bychom neměli…“ zakašlal, ale v tom momentě se k ní vášnivě přisál. Sjel rukama nad její zadeček a zatlačil na ni svým tělem, aby se posadila na pracovní stůl.
Polaskal jí lalůček a zašeptal: „Věříš mi?“ S vytřeštěným pohledem kývla, srdce jí bušilo jako o závod. Každičký večer onanovala právě nad ním a teď je v jeho moci? Nemohla tomu uvěřit, její nadrženost byla neuvěřitelně silná, snila o něm nejméně rok. Znovu ji políbil, ruce mu sjely níž přes prsa, kde palci letmo pohladil bradavky, pupík až na boky. Začal jí vytahovat triko, když narazil na černou, krajkovanou podprsenku, zaváhal. Podíval se jí do očí s výrazem nejistoty, prosby a vzrušením. Nic neřekla, jen zvedla ruce, bylo to znamení, že může pokračovat. Nezaváhal ani vteřinu, pohodil triko na židli a vrhá se na její krk, doslova se přisaje, vzrušeně ho laská a jemně kouše. Přes krk sjíždí níž k prsům, obkrouží bradavku a čeká na reakci. Slyšel slastné vzdechnutí, přesně to chtěl slyšet. Bradavku olízl, pak jí políbil a jemně zakousl. Poté to samé udělal na druhé straně. Byl to pro ni trans, prsty mu zajela do vlasů a slabě vzdychala. Naprosto se mu odevzdala a nechala ho, ať si dělá, co chce.
Jazykem sjížděl níž, ona se třásla, byla tak vzrušená, chtěla ho, strašně moc ho chtěla. On ji přiváděl k šílenství, nemohla se hýbat, jen hluboce a tiše vzdychala. Pokračoval níž přes podbřišek k okraji džínsům. Narovnal se, dlouze ji políbil a s pohledem z očí do očí rychlým pohybem ji kalhoty stáhl. Vzdychla. Ucítila dech na poštěváčku. „Ach… bože.“ Vykřikla a prohnula se. To ho povzbudilo a jemně ho přes kalhotky políbil. Už to nemohla vydržet, nekonečná slast, ale zároveň mučení a trest. Pomohla mu sundat poslední kousek jejího oblečení a on pokračoval. Nikdy v životě se necítila tak bezmocně, nemohla nic a on všechno. Byl si toho vědom, věděl, že ji má ve své moci, a že si může dělat, co chce. Jazykem začal kroužit po poštěváčku, poté přejel přes pysky a rozevřel je, ucítil vlhko, krásné teplé šťávy, neodolal a pustil se do nich. „Mmm…“ zasyčel vzrušeně. Když to uslyšela, zlomila se a bez váhání zavzdychala: „Nepřestávejte!“ Odpovědí jí byl další pohyb jazykem. Nasával, laskal, cucal a jemně kousal její knoflíček lásky. Těsně před jejím vyvrcholením záměrně přestal. Tentokrát jazyk necítila, napjatě čekala, co udělá. Najednou cítila teplo, měl ústa těsně u klitorisu a jemně na něho dýchal. To byla poslední kapka. Rukama ho chytla za hlavu. „Prosím. Už si mě vezměte…“ Narovnal se, rukou ji přejel po tváři a políbil ji. Cítila, jak se jí dotýká. Políbil ji na kotníku, postupoval výše přes lýtko, koleno a až ke stehnům, kde ji líbal a hladil. Ona jen vzdychala. Vzal si ho do ruky a nasadil na okraj dírky. To dráždění… už chtěla, aby ji toho hrozného tlaku zbavil a ulevil jí. Trochu zatlačil, vjel tam sám, ale jen na okraj a zase ho vytáhl. „Pokračujte…“ Konečně cítila, po čem tak dlouho toužila. Cítila, jak je tvrdý. Pronikal stále hlouběji, ale pomalu, vůbec nespěchal. Vychutnával si jí. Najednou přestal, poslouchal její rozechvěný dech. Rychle zatlačila až nadoraz. Nehty mu zaryla do rukou. On to nevnímal, žádný náznak bolesti, nic. Rychle dýchala, chtěla víc. Snažila se hýbat pánví. On ji ale pevně držel, nemohla dělat absolutně nic. „Chci si tě vychutnat, prosím, vydrž to.“ Řekl jí. Nehybně ležela a čekala. Vytáhl ho. Napjatě čekala, až jí ho tam narve zas. Ucítila špičku, pevně jí chytl za boky a jedním pohybem ho zasunul až nadoraz. Při každém přírazu zrychloval. Vzrušeně jí vzdychal do ucha, to jí neuvěřitelně rajcovalo. Zaryla mu ruce do zad. Začal ji líbat a zpomalil, aby její chvilku co nejvíce oddálil. Vyndal ho a opět ho zasunul až nadoraz, začal přirážet jako o život. Po chvíli začal přirážet pomalu, ale tvrdě, to byla poslední kapka, svaly se jí stáhly, prohnula se a rukou ho chytla za šíji. Zatřásla se v mohutném orgasmu, její hlas se nesl místností, v tu chvíli se i on začal zmítat v orgasmu. Zůstali spojeni v jedné poloze a oddychovali. Složila se, svaly povolily a ruce ji volně spadly. On je za ně chytl a políbil je. Stejně jako na začátku, udržovali nejmíň minutu oční kontakt. Tep se uklidnil. Možná, že ta fyzika nebude až zas taková věda, pomyslela si a položila mu hlavu na rameno.
PeopleSTAR (12 hodnocení)
Další příspěvky autora
TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).