Láska k matematice

Zamilovala se. Ještě si to nepřiznávala, ale všechny příznaky se už dostavily. Dlouhé civění na učitelovu ztepilou postavu. Záchvaty radosti a sklíčenosti bez příčiny. Večerní žravost, kdy přes veškeré dietní zásady vybílila s požitkem ledničku. A hlavně pečlivé studium matematiky, která nebyla doposud její silná stránka. Po výkladu Radomila Vostrého však čísla dostala zvláštní přitažlivé kouzlo. Šprtala se i ze strachu, že se při zkoušení znemožní, že jí uctívaný učitel uvrhne v nemilost, zařadí mezi hloupé slepice. Zatím žila v blažené nevědomosti o prudké vášni, která ji proudila v žilách.
"Terezo, ty seš zamilovaná."
Prohlížela si jí kamarádka, expertka na citové záležitosti.
"Nesmysl. S Tomášem jsem se rozešla před měsícem, těch jeho střelených dětinských nápadů jsem měla plné zuby."
"Nekecej, celá záříš a lesknou se ti vlasy. Někdo je určitě na obzoru."
Tereza zavrtěla bezmocně hlavou. Péťu měla ráda, ale občas byla pěkně vlezlá.
"Zítra se bude určitě zkoušet z matiky. Musím se učit."
Vykryla další zvědavé otázky a ponořila se s láskou do vzorečků.
Petra si spolubydlící ještě chvíli prohlížela. Něco tady nehraje. Ona na to ale přijde, v čem vězí kamarádčina překvapivá proměna v šprtku.

"Vránová! K tabuli!"
Tereze se zatočila hlava, myslí, tělem, srdcem jí prolétla sprška tepla, zimy, vzrušení. Přijala od učitele podanou křídu. Při letmém doteku prstů jí osvítila pravda. Miluje Radomila Vostrého. Podlomila se jí kolena a v tu chvíli zapomněla všechny nabiflované vzorečky. Bezradně stále před prázdnou tabulí, sama samotinká, zatížena čerstvě odhaleným citem.
"Vránová, na co čekáte?"
Utrhl se na ní netrpělivě matikář. V duchu probíral učební osnovu a úzkostlivě zjišťoval v jakém je skluzu.
"Víte? Nevíte! Za 5. Sednout!"
Zaburácel. Jestli se bude patlat s každou pubertální žačkou, zbržděnou látku nedožene. Pomyslel si vztekle.
Zamilovaná dívka se v slzách došourala do lavice, kde se vzlykavě rozbrečela. Pochopila, že její láska je beznadějně nešťastná.
Petře, která seděla vedle ní, zasvítily šelmovsky bystré oči. Věděla všechno. Tereza miluje starocha Vostrocha, tak nenáviděného matematického suchara přezdívala celá škola.
"Neboj, tu kouli si opravíš."
Zašeptala pokrytecky směrem k Tereze. Kamarádky si vyměnily pohledy. Nastal čas pravdy.
"Je starej, tlustej a ženatej."
Vynesla Petra ortel.
"Petra Hubatá k tabuli."
Zahřmělo třídou.
Netrvalo dlouho a Péťa mohla solidárně podstrčit spolužačce žákovskou s obrovskou červenou pětkou energicky vykreslenou nemilosrdným učitelem.
"A navíc je to matematický sadista!"
Dokončila Petra Hubatá svůj odsuzující komentář k nové lásce Terezy Vránové.
"Jestli se nevzpamatuješ a ten příšerný cit v sobě nezadupeš, rupneme obě z matiky."
Hodně potichu, aby opět nepřilákala učitelovu pozornost, dodala.