Bouře

Miluju déšť a bouřky.. Je takový.. zajímavý.. Nebe pláče.. Blesky ti ukazují cestu a hrom tě navádí k sobě.. Vzbuzuje to ve mě jisté pocity.. Mám ráda ty pocity.. Ráda o nich přemýšlím a ráda bych je naplnila.. Chci taky plakat tak, aby se mé slzy mísily s krví lidí, jako před chvílí s tou mou.. Chci taky osvětlovat cestu jemný zábleskem, který k sobě vábí lidi, jako jsem já a chci řvát, až to rve uši a donutit ty lidi nad tím přemýšlet, jako právě já.. Chci je donutit pocítit ty pocity! Chci aby cítili tu bolest, to štěstí, ty smíšené pocity, jako já.. Chci aby taky plakaly, aby nechali krev stékat po svém krku, tak jako já. Já po tom toužím!.. Chci tam patřit, k nim.. Lákat je.. Nutit je..Trápit je a týrat je. Já chci!.. Je k tomu jen jedna podmínka.. Jednoduchá, snadno splnitelná a naprosto prostá podmínka.. Ale.. Je plná bolesti, smutku, ale i uvolnění, štěstí.. toho.. dokonalého pocit, že už tu nejsi, už tě nebudou týrat.. Všem jim to vrátíš bouří! Nebudeš se muset omlouvat za hnusné vlasy, obličej a tlustou postavu! To oni budou trpět! Zabiju se, toužím po tom, chci být volná! Já.. chci..