ŠKOLA PRO MĚ

Advent

Adventní čas u nás začíná dnem dílen. Ráno hlásíme, jaké si kdo bere na starost mladší děti. Můžeme si vybrat mladší školáky nebo děti ze školky. Nabídla jsme to Madlence ze školky, ale rozhodla se jít s Anežkou, tak jsem vzala Lesněnku a jdeme všechny spolu. Dostáváme mapku aktivit, bereme si svou krabičku na výrobky a vyrážíme nejprve na tvoření z vosku. Lesněnka chce mamince vykrojit srdíčko a já se pouštím do výroby svíček. Sedíme všichni pospolu u velkého stolu a povídáme si přitom. Odtamtud jdeme na plstění vlny, ale všechny jehly jsou obsazené, tak si zatím uděláme pár přáníček. U stolu přáníček se pro změnu zpívá.
Na každém stanovišti je jeden dospělý, ale dílny často připravili naši dospívající. Používáme totiž pro děti od 12 let raději tento termín než „puberťák“. Myslím, že na ty naše to sedí líp. Chovají se k nám velmi trpělivě a dokáží nám vysvětlit, jak na to, asi lépe než dospěláci.
Také během dne vyrábím šperky ze smaltu, ozdoby z korálků, pořadač na tužky, pouzdro na brýle, nákupní tašku. Po obědě postupně přicházejí i rodiče, prarodiče a další dospělí, kteří se chtějí přidat a také vyrobit něco pěkného. Hotové výrobky dáváme každý do své krabičky a ke konci dne už mám spoustu vánočních dárků. Akce končí až v 18 hodin společným zpíváním u venkovního vánočního stromku, který jsme během dne ozdobili. Rozsvěcet ho budeme ale až od neděle.
Celý ten čas do Vánoc u nás probíhá velmi slavnostně. Každé ráno si v hlavním sále rozsvítíme svíčku na věnci, který je na stole uprostřed místnosti. My stojíme v kruhu kolem a zpíváme. Kolem věnce je spirála, kterou si během adventního času všichni postupně můžeme projít jako svou cestu pro světlo.
Vydávám se na cestu hned v prvním týdnu. Po odchodu lidí, kteří na spirálu nejdou, se místnost zatemní. Řadíme se od nejstaršího. Každý si držíme svou svíčku a sedíme u zdi místnosti. Nejstarší sedí čelem ke vchodu do spirály a může vyjít jako první. Jde téměř potmě, jen uprostřed místnosti se mihotá slabé světlo jedné svíčky. Připadá mi to jako věčnost, než vidím uprostřed rozsvěcet se další svíčku a za ní Kryštofův obličej. Pak vidím již mnohem rychleji vycházet Kryštofa se svíčkou po spirále ven. Nakonec obchází kruh a sedá si za posledního v řadě. Postupně se ve spirále jde čím dál snáze, protože po obvodu přibývá svíček. Je to moc hezký symbol: Jak se rozsvěcujeme, pomáháme druhým, aby viděli na cestu.