ŠKOLA PRO MĚ

Mamčiny narozeniny

Plným proudem začíná jaro. Na zahradě rozkvetly nejdřív sněženky, ale brzy přibyly bledule, narcisy, petrklíče a mnoho dalších. Mamka bude mít brzy narozeniny. Chtěla bych jí nakreslit hezký obrázek. Domlouvám se s Míšou, že dnes budu trávit hodně času u obrázku. Chtěla bych ho totiž dnes dokončit. Venku svítí sluníčko, sedám si na lavičku s pastelovými křídami a na čtvrtku začínám kreslit keř zlatého deště. Připadá mi, že uběhla jen chvilička, přichází Kačka a nese mi hrnek s čajem a kus jablka: „Napij se pořádně, jsi do toho tak zabraná, že bys zapomněla svačit.“ „Ještě že mám tak dobré kamarády!“ odpovídám s úsměvem.
Nakonec obrázek dokončuji až těsně před obědem, ale zato jsem s ním náramně spokojena. Honem ho běžím zafixovat a stíhám to právě včas, abych na obědě potkala i Anežku s Kačkou.
Druhý den k tomu v dílně vyrábím pěkný rám a pak už jen dárkovou tašku. Paráda! Dárek je hotov a mamka má narozeniny až v neděli. Ráda dělám věci včas, to se pak nemusím stresovat, že něco nestihnu.
Tašku beru domů až další den, kdy mě vyzvedává taťka. Tajně ji ukrýváme v garáži a později nenápadně propašujeme domů, do mého pokojíčku.
V neděli ráno taťka mamku poslal na dvouhodinovou masáž a my se pouštíme do díla. Vaříme oběd, pečeme dort, zdobíme stůl. Mám obavy, abychom to vše stihli, než se vrátí. Těsně jak položím na stůl poslední příbor, slyším mamčiny klíče. Honem! Sundat zástěry, vzít do rukou dárky a připravit se ke dveřím.
Mamka nám dojatě děkuje, obdivuje dárky, výzdobu a pochutnává si na dobrotách, které jsme připravili. Celé odpoledne se jen diví a vypadá nesmírně šťastně. Můj obrázek si věší do ložnice před postel, aby ho vídala každé ráno. Cítím se skvěle! Moc ráda dělám někomu radost!