Bylo nádherné a vlahé letní odpoledne. Konec školního roku, konec základky.... Ano, tehdy jsem byl naposledy na základní škole. Ačkoli jsem proklínal rána, cestu do školy i školu samotnou, svým způsobem se mi stýská a rád bych ty časy vrátil... Časy bez starostí.......
Spoutaná řetězy, držena v zajetí, zavěšena za ruce u ledově chladné zdi, nahá v malé uzavřené místnosti s malinkým oknem. Vše mě bolí, nevím proč jsem zde. Naproti mě stojí tři neznámí muži v krvavě rudých kápích, vedle nízkého stolku se spoustou zvláštních věcí. Mučící...
Jako mladé ucho, jsem dostal lázeňskou léčbu. Byl jsem dlouhý kluk s podváhou a měli mě tam donutit abych něco přibral. Zábavy tam bylo dost a já ve věku kdy kluci zkouší své štěstí u dívek, jsem se s jednou holkou seznámil. Byla o něco menší než já, postavičku tak akor...
Irena seděla u stolku v jídelně horské chaty Růženka a mlčky popíjela kávu. Uplynuly tři dny, kdy se s Karlem na Vraní boudě rozloučila a nasedla do rolby, která ji svezla na chatu. Dokonce odepnutá lyže se našla a spočívala s ostatními v lyžárně, protože kotník při chů...
Stojací hodiny v obývacím pokoji prostorného nuselského bytu začaly odbíjet devět hodin ráno. Sylva, která už delší dobu nervózně přecházela z místnosti do místnosti, s sebou jemně trhla a krevní tlak jí vyskočil ještě o stupínek výše, než se nacházel od časného probuze...
Jo, proč vlastně on? Tuhle otázku si položila už asi milionkrát a stále nenacházela odpověď. Vždyť...co na něm bylo? Byl tak sebestředný! Tak hrozně moc bezohledný a tvrdohlavý a líný a zlý! Nechal se obskakovat okolím, místo aby občas taky hnul prstem. Když neměl nálad...
Pozvání, které přišlo od továrníka Soukupa, mě vůbec nenadchlo. Měl jsem v plánu vyrazit s přáteli po vlastech českých, ale toto pozvání na večerní slavnost se nemohlo odmítnout. Už jsem nenáviděl ty stále stejné fráze a opičení se. Mrzutě jsem se oblékal a plánoval, že...
Kapitola 9. Prasák.Na stanovišti autobusu do Míchova se pomalu tvořila fronta cestujících. Jirka Sadloň se poslušně zařadil na konec fronty. Zářijové sluníčko se opíralo teplými paprsky do zad a Jirka přemýšlel, co musí ještě doma dodělat. Co jezdil po montážíc...
Písali sme si dlho. Na zaciatku nasej komunikácie ma nepritahoval.Bol mi velmi sympaticky,ale nenapadlo ma ze nase chatovanie sa zmeni na vasen.Rada som s nim riesila bezne veci.Pisala si s nim o beznom zivote,beznom dni a beznych veciach.Je pravda ze sme spolu chvi...