Beze slov

Procházím se po louce, nutně si potřebuji vyčistit hlavu. Jsem natolik položená do svých myšlenek, že ani nepostřehnu, jak se mění barva nebe.
Až kapky deště, které mi ulpí ve vlasech, mě donutí se probrat. Je pozdě, déšť nabírá na obrátkách, začíná mi být zima. V dálce zahlédnu jakousi budovu, seník, kůlnu.... Rozběhnu se k ní, modlím se ať je odemčeno. Je! Vtrhnu dovnitř, ale už jsem stejně promáčená až na kost. Než se stačím rozhlédnout, zjišťuji, že tam nejsem sama. Ze stínu se vynoří mužská postava, blíží se ke mně, strachy ani nedýchám. Prohlíží si mě od hlavy až k patě, stejně tak já jeho. Něco mě na něm přitahuje. Uvědomím si, že nemám spodní prádlo a bílé promočené tričko toho moc nezakryje. Jeho pohled se zastaví na mých prsou. Můžu se zakrýt rukama, ale neudělám to. Cítím příjemný pánský parfém, moje obavy střídá vzrušení. Opatrně mi sáhne na prsa, nebráním se, vzrušení je čím dál silnější. Začneme se líbat, strháváme ze sebe oblečení. Pak mi laská bradavky, jsem v koncích. Otočí si mě, sáhne mi do rozkroku a pak...pak do mě vniká. Vzrušením vykřiknu, nemůžu si pomoct. Přirážíme víc a víc, silněji a silněji, přeju si, aby to nikdy neskončilo. Cítím, že se to blíží...orgasmus, ještě ne, ještě chvíli, prosím.... Nakonec oba současné vyvrcholíme, je nám krásně. Bere mě do náruče a leháme si do sena. Líbá mě na prsou, láská bradavky, křeč v mém těle se pomalu uvolňuje...
Vše proběhne bez jediného slova, neznáme jméno toho druhého, nikdy se už neuvidíme....