Cyklista

Dívám se mu do jeho krásných očí a lehce se usmívám. Říkám si, jaká neuvěřitelná náhoda zapříčinila to, že mu právě teď mohu ležet v náručí a cítit tlukot jeho srdce. Jak strašně jsem ráda, že se občas nechovám dle svých zásad. Ale měla bych začít hezky od začátku, jak se začal psát příběh našeho nemravného života.
Jednu slunečnou teplou neděli jsem se rozhodla, že se pojedu projet na kole. Jela jsem dlouho a krajina kolem byla tak nádherná ani jsem nevnímala čas. Poprvé, kdy jsem si uvědomila, že jsem už daleko, bylo, když mi došlo pití. To jsem na malou chvilku trošku zpanikařila, že cestu zpět už nezvládnu a chtěla se na místě otočit a vrátit se zpět. No a právě tehdy jsem poprvé porušila svoje zásady, a to jsem ještě ani nevěděla, že to dnes není naposled. Jela jsem tedy dál a dál si užívala tu nádhernou přírodu všude kolem.
Po cestě z kopečka jsem ho uviděla poprvé. Nádherný krásně opálený muž stál u kraje taky na kole a právě pil ze své lahve. Když jsem ho míjela, přenádherně se na mě usmál a mně se v tu chvíli skoro zatočila hlava. Okamžitě jsem si říkala, co to se mnou je, vždyť je to naprosto cizí člověk a navíc se přeci jen usmál.
Jela jsem dál, až se po mé pravé ruce objevily stoly s lavičkami a vodní fontánkou. Okamžitě jsem tam zastavila a uvítala posezení, když jsem si všimla, že na fontánce visí nápis: Pitná voda. To mi okamžitě udělalo radost a hned jsem si natočila plnou láhev. Ještě chvilku jsem tam jen tak seděla a potom jsem se vydala pomalu na cestu zpět domů. Přistihla jsem se, jak si přeji, abych cestou zpět potkala zase toho usměvavého fešáka.
Jaké bylo moje zklamání, když jsem ho nikde nepotkala. Pomyslela jsem si, jak jsem bláznivá a zahnula na cestu k domovu. Na posledním kopci před domovem jsem se ještě zastavila a naposled si užila pohled na krásnou přírodu všude kolem za svitu horkého slunce. Vydala jsem se z kopce dolů a těsně na jeho konci jsem najednou uviděla někoho, jak se těžce zvedá ze země a znovu se zapotácí a upadá na zem. Přidala jsem, abych mohla zraněnému co nejdříve pomoci. Prudce jsem zabrzdila, seskočila z kola a utíkala na pomoc. Když jsem k němu doběhla, srdce se mi skoro zastavilo.
Panebože, vždyť to je ten fešák, co se na mě tak krásně usmíval. O to víc jsem chtěla pomoci. „Jste v pořádku? Co se stalo?“ okamžitě ze sebe vyhrknu. Zvedne oči ke mně a okamžitě se zatváří, že je vlastně všechno v nejlepším pořádku. „Nic mi není, všechno je v pořádku.“ „Opravdu?“ zeptám se trochu na pochybách. A on okamžitě odpovídá, že ne a trochu se u toho zastydí. Zeptám se, jak mu mohu pomoci a on, že jestli mu nepomůžu na nohy. Velmi těžce se zvedne a drží se mě přitom.
Ptám se, jestli mám zavolat doktora a on že ne, že by si jen na chvilku potřeboval odpočinout. Okamžitě nabízím, že bydlím za rohem a že ho zvu na vychlazený ledový čaj a teprve potom, co to vypustím ze svých úst, si uvědomím, že je to možná docela troufalé a každopádně bláznivé. On však kupodivu souhlasí.
Těžko se mu jde, natož abychom jeli na kole, proto kola svým zámkem připnu ke stromu u cesty a poskytnu mu oporu. Zase se na mě nádherně usměje a teď jsem to já, kdo by potřeboval oporu. Skoro se stydím, úplně cizí člověk a já se tak chovám tak bláhově. Pomalu klopýtáme ke mně domů a já se začínám cítit nesvá.
Doklopýtáme až ke mně na zahradu a já ho pomalu dovedu do obýváku a usadím na pohovku. Oznámím, že jsem hned zpět a zmizím v kuchyni. Z lednice vyndám ledový čaj, který jsem si připravila, než jsem vyrazila na kolo s tím, že mě příjemně osvěží, až se vrátím. Teď se hodí, pomyslím si. Čapnu dvě sklenice a vracím se do obýváku ke svému pacientovi. Sedí shrbený na pohovce a zkoumá svá poranění. Položím před něj ledový čaj a on se po něm okamžitě vrhne. Celou sklenku vypije naráz: „Je výborný, děkuju moc.“
„Podíváme se na tu nohu, jo?“ zeptám se, ale vlastně na odpověď nečekám a rovnou zamířím k lékárničce. Přinesu si všechno potřebné a vyčistím mu ránu. Ještě to docela krvácí a musí to zatraceně bolet, ale ani sebou nehne a trpělivě drží.
Obvážu mu nohu a uklidím všechno pryč. „Jsi doktorka, nebo co?“ zeptá se s úsměvem na tváři. „Ne, proč?“ odpovídám a zase se přistihuju, že se usmívám. „No to podle toho odborného ošetření,“ usměje se. „Jo tak. No jsem dobrovolnej hasič, takže mám kurz první pomoci.“
„Děkuju moc, už bych měl jít,“ pronese a pokouší se vstát. Nohy ho však neposlouchají a zklátí se zpět na pohovku. „Neblázni! Odpočiň si trochu, ano?“ pronesu starostlivě. „Já zatím dojdu pro kola, jo?“ „To bys byla moc hodná, ale ti to nebude vadit, když tu budu úplně sám?“ zeptá se. „Ne, zamknu tě,“ pronesu úplně vážně a až když zahlédnu jeho vyděšený pohled se začnu smát: „To byl vtip.“ On se začne smát, takže je všechno v nejlepším pořádku.
Vezmu si boty a chystám se vyrazit. Ještě se vrátím ke svému pacientovi a podám mu polštář a deku se slovy: „Na chvilku se natáhni, ano?“ ani nečekám na odpověď a odcházím. Kola jsou pořád na stejném místě, kde jsme je nechali, a hezky přivázané zámkem. Odvážu je a vydám se na cestu zpět. Doma postavím kola na zahradě a jdu dovnitř za svým fešákem a v tu chvíli si uvědomím, že ani nevím, jak se vlastně jmenuje.
Otevřu dveře do obýváku a už už se nadechuji k otázce, když tu zahlédnu pana tajemného, jak leží na pohovce a usnul. Říkám si, že to je dobře, že si alespoň odpočine. Přesunu se do kuchyně a začnu dělat večeři. Tak trochu doufám, že bude mít pořádný hlad, až se vzbudí a vonící večeře ho třeba udrží ještě malinkatou chvilku u mě. Na co to proboha myslím, vždyť ho vůbec neznám. Určitě má přítelkyni. Takovej fešák jich má určitě na každým prstu deset.
Hrozně ráda vařím, takže každou příležitost ocením. Jde mi to od ruky a skoro jsem zapomněla na pana tajemného. Vyrazím ho proto zkontrolovat. Potichounku se plížím bytem a našlapuji jako kočka. Pořád spí. To je dobře, pomyslím si a vracím se zpět k večeři.
Udělala jsem svoje oblíbené kuřecí masíčko alá čína se zeleninou a rýží. Krásně to tu už voní a už je taky všechno skoro hotové. Ještě tedy zkontroluji rýži a můžeme skoro podávat. Když tu uslyším zvuky z obýváku. Ihned se tam vrhnu a uvidím pana tajemného, jak se právě probudil. Než mě uviděl, tvářil se zmateně, ale teď mu zřejmě došlo, co se stalo a kde je.
„Usnul jsem, omlouvám se,“ pronese. „Nic se nestalo, to je přeci v pořádku. Co noha?“ zeptám se. „Ještě to trochu bolí, ale myslím, že už se mě zbavíš, neboj,“ pronese skoro smutně. „Myslím, že ne,“ šibalsky se usměju a opět mu mizím z dohledu.
Naservíruji mu vonící večeři přímo pod čumáček a on to kvituje úsměvem. „Ó, děkuji. To si snad ani nezasloužím,“ usměje se. „Nezasloužíš, to máš pravdu, ale odněkud musíš načerpat sílu,“ usměju se, aby pochopil, že to byl jen vtípek. Okamžitě se pustí do jídla, což jen prozrazuje, že musí mít hlad jak vlk. „Moc dobrý,“ pronese a hned zase jí dál.
Usměju se a v duchu si říkám: No jo chlapi, dej jim teplou postel, teplý jídlo a teplou náruč a budou spokojeni. No na tý náruči ještě budeme muset zapracovat .
Když dojí svalí se zase na pohovku: „Páni, to bylo dobrý. Děkuju moc.“ „Rádo se stalo. A když už ti tedy chutnalo, myslíš, že se mohu na něco zeptat?“ „Jistě, povídej.“ „Jak se vlastně jmenuješ?“ „Jé, jsem to ale nezdvořák, vždyť já se ani nepředstavil. Karel, jméno mé,“ a podává mi ruku. „Soňa. Těší mě.“ „Mě víc,“ a už se zase usmívá.
Odnesu nádobí a když se vracím pronese: „Tak děkuju moc za všechno a já asi pomalu zmizím.“ „No tak to nevím, nevím,“ usměju se. „Spal jsi dlouho a venku je mezitím tma a chladno. Takže jestli myslíš, že tě takhle někam pustím, tak jsi blázen. Bude o tebe mít někdo starost? Neměl bys někomu dát zprávu, že jsi v pořádku…“
Ani mě nenechá dokončit větu a hned vyhrkne: „Nee, bydlím sám a jsem sám.“ Potěší mě to, ale snažím se to na sobě nedat znát: „Dobře, takže dnes spíš tady… Tak se s tím smiř!“ a zase se usmívám od ucha k uchu. „Tak s tím se smířím mile rád,“ odpovídá. „Nemáš chuť na sklenku vína? Můžeme si pustit nějaký film, jestli chceš.“ „To by bylo prima. Moc rád.“ Přinesu tedy láhev vína a on se hned chápe k otvíráku aby ji otevřel.
Já se tedy věnuji filmotéce a čtu nahlas filmy, které mám a které si tedy můžeme pustit. Kupodivu vybírá romantiku. Proč mi to jen vůbec nevadí… Usadím se tedy na pohovku vedle něj, naliji sklenky a pustím film.
Po čase mi začne být trochu zima a on si toho hned všimne a nabídne mi místo pod svou dekou a krásně se přitom usmívá. Mile ráda a možná až příliš moc rychle přijímám a přisouvám se blíž k němu. Krásně hřeje. Jsme u sebe blizoučko a tak on dá ruku kolem mých ramen. Snad abych mohla být ještě blíž, doufám.
Film se pomalu rozjíždí a dochází k prvnímu milostnému polibku. V tu chvíli se na mě podívá a já se podívám na něj. Pomalu se přibližuje k mým rtům a dívá se mi přitom do očí. Jen velmi lehce mě políbí a vrací se pohledem rychle na obrazovku, aby nemusel řešit, jak se tvářím. Ale já se usmívám a nitro se mi zalívá horkem.
Dokoukáme celý film, který pochopitelně skončí happy endem a mezitím dopijeme láhev vína. Myslím, že mi poslední sklenka trochu stoupla do hlavy, a tak se směju jeho vtipům asi o malinko víc, než bych se smála normálně. Ale je to příjemně uvolněná atmosféra.
Povídáme si takhle dlouho do noci a když už jsme oba hodně unavení, navrhnu, jestli si nepůjdeme už lehnout. Odpoví, že ano, a tak se zvedám a on se na mě tázavě podívá: „Já budu spát asi tady, že?“
„Myslím, že nemusíš,“ chytnu ho za ruku a vedu do ložnice, které vévodí velká manželská postel. „Ale…,“ chce cosi pronést, a tak mu zakrývám ústa polibkem. Okamžitě zapomíná na to, co chtěl říct a polibek mi opětuje.
Během chviličky se jeho ruce omotávají kolem mého těla a přitiskne mě k sobě. V tu chvíli ucítím znovu teplo jeho těla a projede mnou vlna vzrušení. Asi si toho všiml, protože se mi podívá hluboko do očí a malinko se usměje.
Blížíme se k posteli a u jejího kraje mě pomalu pokládá do měkkých peřin. Sedne si ke mně a sundává mi tričko. Pozvedne obočí nad krajkovou podprsenkou a usměje se. Chvilinku se jen tak kochá pohledem a potom se ke mně naklání.
Políbí mě na rty ale jen malinko a hned pokračuje dál. Líbá mě na krk a šíjí a pomalu postupuje níž. Věnuje se každému centimetru mého těla a já pomalu taju. Blíží se k mým ňadrům a pomalu mi sundává podprsenku. Odhalí vzrušené bradavky a pousměje se. Sklání se nad nimi a pomalu je bere do úst. Nejprve něžně a jemně je olizuje a saje. To mu ale moc dlouho nevydrží a začne být vášnivý a v tu chvíli ze sebe vydám první vzdech.
Podívá se na mě a je to pro něj jasný signál, že se mi to líbí. Okamžitě pokračuje dál a rukama mi mezitím rozepíná džíny. Stáhne je ze mě a spolu s nimi stáhne i kalhotky. Ležím před ním úplně nahá a trochu se zastydím. Rukama se snažím trochu se zakrýt, ale to už on je u mých rukou a něžně je políbí. Odsune je stranou a usměje se. Položí mi ruce za hlavu a políbí mě na rty.
Chvilinku se na mě jen tak dívá a já se dívám na něj. Tápu co si právě myslí. Jako by to snad věděl pronese: „Jsi krásná!“ Trochu se zastydím a možná se i začervenám. Sklání se ke mně, začne mě líbat. Vášnivě a barbarsky si bere moje ústa a mě se to strašně líbí. Cítím, jak pomalu začínám vlhnout a srdce mi buší čím dál rychleji. Rukama se pohybuje po mém těle a já cítím spalující vášeň.
Už to nemohu vydržet a chci se ho také dotýkat. Když se rukama ovinu kolem něj, zakroutí hlavou a ruce mi zase položí hezky za hlavu. Políbí mě ještě na rty a hned se vrací k mým ňadrům. Jen co se jich poprvé dotkne, vzdychnu rozkoší, jak jsou vzrušená, i sebemenší dotek ve mně vyvolává vlny rozkoše. Toho ale on nedbá a vášnivě je bere do úst a střídavě si s nimi pohrává. Už pomalu nevím o světě, ale on se rozhodně nehodlá vzdát.
Rukama pomalu sjíždí po mém bříšku až dolu k mému klínu. K mému horkému a vlhkému klínu. Pomalu přejede přes venušin pahorek a rovnou zajede mezi stydké pysky. Skoro se zastydím, jak moc jsem vlhká. Cizí muž a já jsem vzrušená jak nikdy před tím.
Jakmile ucítí vlhkost mojí kundičky, okamžitě se zase usmívá. Hned se posouvá dolu mezi moje nohy a doširoka ji celou olízne. To už vzdychnu nahlas a vstávám, ale on mě okamžitě rázně, ale něžně uloží zpět. „Uvolni se,“ zašeptá a vrací se, aby si se mnou mohl hrát. Roztáhne mi nohy, které se pořád snažím držet u sebe a když povolím, kývne hlavou a pronese: „Tak se mi to líbí… Nebraň se… Já ti neublížím.“
Teď mě má celou před sebou. Nahou odevzdanou a bezbrannou. Moje obavy jsou natotata pryč, když se ke mně poprvé sklání. Prsty rozevře stydké pysky a jazykem doširoka olízne poštěváček. Už jen tohle je taková slast, že zalapám po dechu. Teď však jazyk stáhl do špičky a jen jeho samou špičkou krouží těsně kolem poštěváčku. Já vzdychám a přestávám myslet na všechno a jen si užívám tu rozkoš.
Chvilku si takhle ještě hraje a potom mi strčí jeden prst hluboko dovnitř. Jak jsem hodně vlhká, zajede tam velmi snadno. Tak přidává ještě jeden a pomalu se s nimi tlačí dovnitř. Kam až může. V tu chvílí otevřu oči a znovu zalapám po dechu. Ve vteřině se ale zase ponořím zpět do světa touhy a rozkoše. Zatímco jazykem si hraje s mým poštěváčkem, prsty mě dráždí uvnitř. Klouže po stranách mojí kundičky a čas od času vyjede ven a znovu je celé zastrčí zpět.
To mu ale nestačí a tak se posouvá ještě níž a teď jazykem klouže do mě. Když je uvnitř nejprve pomalu, ale potom hned rychle s ním pohybuje. Olizuje mi vnitřní stěny a já se pomalu začínám zmítat. Jakmile se pohnu, rukama mě chytne za zadek a naprosto mě ochromí. Drží mě jen tak pevně, abych se nemohla hýbat, ale zároveň tak, aby mě to nebolelo.
Velmi ochotně zase povolím a nechávám ho, ať mě dráždí. Pohybuje se uvnitř mě svým jazykem a občas mě celou hezky olízne v tu chvílí do mě zároveň zastrčí prsty a zatlačí co nejvíc a nejhlouběji to jde. Začínám už hodně rychle a nahlas dýchat a už to nemůžu vydržet. Moje pokožka je tak horká a lehce se třese. Vzdychám a sotva popadám dech.
Najednou povolí jeho sevření a on se přesouvá nahoru ke mně. Cestou ještě lehce zuby stiskne moje napružený bradavky a políbí mě na rty. „Dýchej!“ zašeptá. Okamžitě ho omotávám rukama a tisknu k sobě. Vlepím mu pořádně vášnivý a horký polibek a on mě tentokrát kupodivu nechává. Kvituju to s radostí a okamžitě měním role. Překulím se a ve vteřině je to on, kdo je na zádech.
Líbí se mu to a jediné co udělá je, že se zase tak jak to umí, šibalsky usměje. Tričko si už sundal sám a tak se rovnou vrhám na jeho hrudník. Líbám ho celého a něžně saju jeho bradavky. Rukama zatím rozepnu jeho džíny a stáhnu je z něj. Trenky má vlhké od prvních kapek rozkoše. Ty tedy taky stáhnu a objeví se přede mnou jeho tvrdý a vzrušený penis.
Opatrně mu roztáhnu nohy, abych se nedotkla jeho zranění a po celé délce ho olíznu. Hezky od kouliček přes jeho tělo až po špičku, kde lehce zakroužím. Olíznu i ony první kapičky rozkoše a užívám si to. Chutná sladce.
To už ale nevydržím a beru si ho do úst celého. Rty nasadím na jeho samou špičku a vcucnu ho do své horké a vlhké pusy. V tu chvílí i on poprvé vzdychne. Chvílí ho takhle dráždím a jediný pohyb, který vykonávám, aby mi hezky klouzal do pusy, je sání.
Cítím, jak jeho penis uvnitř mojí pusy pulzuje, a tak ho nechám chvilinku vydechnout. Pomalu se vracím na jeho třísla a líbám jeho vnitřní stranu stehen. On se probere z mrákot a tázavě se na mě dívá. Jako by chtěl říct: „Ještě, prosím.“
S radostí jeho tiché výzvě vyhovím a vracím se zpět k jeho penisu. Vezmu ho do jedné ruky a pomalu s ní kloužu nahoru a dolu a jazykem zatím kroužím kolem jeho špičky. Druhou rukou pevně držím jeho kouličky a dráždím jeho hráz. Evidentně se mu tahle mnohočetná stimulace líbí. Pevně ho rukou sevřu a začínám s ním klouzat do svojí pusy.
Cítím, že už to moc dlouho nevydrží a taky ne. Zvedá se a přitahuje mě k sobě. Vášnivě jako smyslů zbavený mě líbá a překulí na záda. Nekompromisně mi roztáhne nohy a pronikne hluboko do mě. Celého ho do mě strčí a já zalapám po dechu.
Otevřu oči a zjišťuju, že se na mě také dívá. Chytne mi ruce a dá mi je zase za hlavu. Malinko zaprotestuju a on jako odezvu párkrát surově přirazí. Sice mám chuť v protestech pokračovat, ale nakonec se podvolím a pokládám se zpět na postel. Usměje se a políbí mě.
Nohama se mu ovinu kolem hrudníku a přitáhnu ho k sobě ještě blíž. Malinko nadzvednu zadek, abych mu poskytla dostatek místa, aby do mě mohl ještě hlouběji. Ucítím, jak si jeho tvrdý penis razí cestu mojí vlhkou a horkou kundičkou, a zase už lapám po dechu.
Zvedne se na rukou a chvíli přiráží téměř kolmo. Malinko se prohnu v zádech a dívám se na jeho hruď, ramena a ruce. Jak se mu napínají všechny svaly. Najednou sáhne pro polštář a podloží mi zadek, tázavě se na něj podívám, ale on se zase jen usměje.
Velmi pomalu do mě proniká. Tak pomalu, že už skoro křičím rozkoší. A tím, jak mám pod sebou ten polštář najednou dráždí úplně jiná místa uvnitř mě. Je to úžasné.
Najednou ho ze mě vyndá a já se cítím tak prázdná… Otevřu očí a dívám se na něj stejně, jako se on před chvilkou díval na mě, ale já to vyřknu: „Vezmi si mě!“ zašeptám. „Jsi si jistá?“ zeptá se. Místo odpovědí se zvednu na rukách a políbím ho. Okamžitě se ale propadám zpět na postel a on už neváhá. Vyndá polštář z pod mého zadku a místo toho mě za něj tvrdě chytne. Pronikne do mě a rukama si mě k sobě přisunuje. Takřka mě na sebe nabodává a já vzdychám slastí.
Ještě chvíli si mě takhle na sebe nabodává a potom mě otočí na břicho. Roztáhne mi trochu nohy a klouže svým tělem po mém. Bříškem se mi posouvá po zadku a mě to šíleně rajcuje. Párkrát se ještě takhle po mě sveze a najednou do mě pronikne. Pěkně hluboko a nekompromisně.
Vzdychnu a mám pocit, jako by zaplnil celý můj vnitřek. Stojí na napjatých rukách a proniká do mě pohybem svojí pánve. A to už i on zavzdychá. Cítím, jak se jeho penis tře uvnitř mě, a mám pocit, že brzy vybouchnu rozkoší.
Začíná rychleji dýchat a já cítím, že brzy vyvrcholí. Najednou mě opět otočí na záda a lehne si mezi moje nohy. Proniká do mě v klasické poloze a já se pomalu začínám vznášet. Ovinu ho rukama a nohama a přirážím k němu.
Oba už vzdycháme na samém pokraji rozkoše. Najednou se mi prohnou záda a mým tělem projede od poštěváčku až nahoru vlna rozkoše. Cítím, jak jsem stáhla poševní svaly, a v tu chvílí explodoval i on. Tlak, který teď vyvíjí moje kundička na jeho penis ho dovedl okamžitě k orgasmu a já teď cítím, jak stříká do mého nitra. Jak se jeho penis zkracuje a zase napíná. Je to úžasný pocit.
Jeho svaly pomalu povolí a on se mi zhroutí do náruče. I já malinko povolím své sevření a hladím ho po zádech. Oba těžce oddychujeme, ale jsme šťastně unavení. Po chvilce se mi podívá hluboko do očí a políbí mě. No, a tak to všechno začalo.