Jsem sadistické prase

Přijel jsem na okraj lesa a rozhlížel se. Zdálo se, že kolem nikdo není. Rychle jsem otevřel kufr a vytáhl ji. Hnědovlasá kurvička, na obličejí černé čáry ze slz, které jí rozmazaly líčení, jen jedna náušnice. Kde se ztratila ta druhá? Měla svázané ruce a nohy, zavázal jsem jí i pusu, aby moc nekřičela. Teď jsem jí nohy rozvázal. Tam, kam mířím autem nemůžu a asi bych ji tam nedonesl. Taky proto, že jsem jí píchl docela hustou dávku heroinu a slečna od té chvíle dost špatně vnímala realitu. Držel jsem ji za vlasy a ona, jen tak tak na nohou šla poslušně tam, kam jsem ji vedl. V lese jsem měl srub. Tedy lépe řečeno - míval jsem. Teď je ta chatrč trochu rozpadlá, ale pro mé choutky dobrá. Holka šla trochu předemnou, stále jsem jí držel její dlouhé, ale rozcuchané vlasy. Rozcuchané - jak se mi bránila, když jsem jí to chtěl píchnout. Položil jsem ji na podlahu a ona se nebránila, zůstala ležet. Tak a teď si chvíli počkám....

Přijeli jsme v poledne. Teď bylo pět hodin odpoledne a ona se začala zvedat ze země. Bylo jí hrozně zle. Trochu se klepala a když si uvědomila kde je a že je svázaná, tak začala zase brečet. Celou dobu jsem si četl Nesnesitelnou lehkost bytí od Milana Kundery a podivoval se obětavosti lásky. Kapitolu jsme založil, knihu odložil a šel k ní. Odsunula se do kouta místnosti, schoulila do klubíčka a svázané ruce, ze kterých jí tekla krev, protože byla svázaná moc silně, dávala před obličej. Došel jsem až k ní, dřepnul si před ni a chytl jí ruce, sundal jí je z obličeje. "Víš proč jsi tady?" zeptal jsem se s trochou ironie v hlase. Ubrečená kurvička kroutila hlavou a brečela. "Kolik je ti? Patnáct?" zeptal jsem se s jistým potěšením. Kývla hlavou. Bingo! Zatím nejmladší, kterou jsem tady měl. "Jsi panna?" zeptal jsem se rychle a úplně klidně. Kývla hlavou, že ano. "A víš, co teď přijde?" zeptal jsem se s úsměvem. V jejích očích jsem najednou četl ještě větší hrůzu a strach než do teď. Dívala se mi prosebně do očí. Musel jsem jí dát facku. Z jedné strany, z druhé strany. Přestala se na mě díval a začala moc plakat. Pak jsem jí vzal do náruče, odnesl na postel, kde už jsem jich pár měl. Ruce přivázal nad hlavu k trámu. Ležela na zádech a brečela. Přes roušku šlo trochu mumlání... něco jako prosby. Potom jsem zcela zřetelně slyšel, že volala mámu. Rozepl jsem si poklopec a šel k ní. Když viděla co dělám, začala křičet a vzpínat se na posteli. Začala kopat nohama. Musel jsem jí je taky přivázat k posteli. Teď už byla naprosto bezbranná. Když tak brečela, cítíl jsem, jak mi tvrdne. Vzal jsem si proto do ruky svůj lovecký nůž. Když ho viděla, zaleskl se jí v očích a ona začala kříčet tak, že to možná bylo i slyšet hodně daleko. Dal jsem jí pár facek. Sedl si k ní, hladil ji po vlasech. Asi dobrou čtvrt hodinu. Trochu se uklidnila. Pak jsem ji začal řezat po břiše. Kreslil jsem jí hrotem nože na briše obrázky a její krev jí stékala po kapkách z břicha na povlečení na posteli. Vždycky ho peru a měním. Křičela, brečela a mě tvrdnul stále více a více. Ano, tak je to vždycky. Napadla mě taková věc, kterou jsem ještě nezkoušel. Co se stane, když jí nožem zajedu trochu níže?
Vyhrnul jsem jí skuni, sundal kalhotky. Bránit se nemohla, jen brečela, ale stále méně a méně, jako by ztrácela sílu řvát. To se mi moc nelíbilo. Přiblížil jsem se k její mušličce. Mmmm.. voněla. A byla nevinná. Tak nevinná. Neodolal jsem a muel jsem ji ochutnat. Roztáhl jsem jí ji trochu. Masíroval jazykem poštěváček a zajížděl jazykem i trochu do vchodu, kde měla ještě svou jeskyňku uzavřenou. Chutnala moc dobře. Zajel jsem jí prstem dovnitř. Zachvěla se. Přestala úplně plakat a byla v jakémsi tranzu. No jo, tohle ještě nezná. Napadlo mě, že by nebylo od věci, než ji zabiju, si s ní pohrát i trochu jinak, než je mým zvykem. Prstil jsem jí její kundičku a ona opravdu začala vlhnout. Přestala cítil bolest na břiše a začala vnímat příjemné mrazení, které jí přivodily mé prsty. Zajížděl jsem dále a přidal jsem další prst. Jak by řekl Jára Cimrman - jsem sexuální štvanec, spermon a erektik. Tak nějak by se dal popsat můj současná stav. Velice mě vzrušovalo její vzrušení. Když jsem ucítil, že se mi otevírá, strčil jsem do ní svůj klacek a začal přirážet. Začala se trochu bránit, vypadala vyděšeně. Ale zdaleka ne tak, jako předtím. No co, ať si holka ještě užije. Mrdal jsem ji a ona se začala třást. Když jsem už skoro byl, vytáhl jsem ho a vystříkal se jí na břicho. Na to pořezané a zkrvavené břicho teď dopadaly kousky mého spermatu. Hmm, jak krásný obraz. Odešel jsem na chvíli pryč, napil jsem se a vzal foťák. Nafotil jsem si ji. Její břicho. Její kundu. Jediné co mě nezajímalo a co jsem nefotil byla její tvář. Ta ubrečená zasraná kurva... zase mě popadaly mé sadistické choutky. Odložil jsem foťák a popadl zase svůj nůž. Holčička ležela stále na jednom místě, protože byla stále svázaná. Nehýbala se, koukala se na jedno místo a vypadala celkem smířeně. V očích se jí leskly nové slzy. Když uviděla mě a můj nůž, začala zase plakat. "Promiň lásko." řekl jsem ironicky, ale i trochu otcovsky starostlivě, přiblížil se k ní a položil její hlavu na svůj hrudník. Konejšil jsem ji a ona se třásla. Nevím, jestli strachy nebo z toho, co se stalo. Cítil jsem znovu jak mi tvrdne. Jo, jsem nadržené prase. Ale to je ještě to nejmenší. Chytl jsem ji za vlasy, zaklonil její hlavu a podřízl jí krk. Začala na mě stříkat její krev. Držel jsem jí hlavu dokud se z jejích očí neztratil poslední kousek života. Pak jsem si ho nad její mrtvolou vyhonil....Uklidil jsem ji tam, kam ostatní. Hodil do studny nedaleko odsud. Krev uklidil, povlečení a oblečení vypral...Jel jsem domů.
Na druhý den byl krásný víkend. V televizi zrovna hlásili ztracení patnáctileté hnědovlasé dívky. Jmenovala se Eliška. Studovala prvním rokem sportovní gymnázium. Rodiče vypsali odměnu. Dívaly jsme se na to i s manželkou... Večer, když se manželka vrátila z hypermarketu, hodila po mně náušnici, kterou měla Eliška na sobě na fotkách... Tu, která se ztratila. Tu, která zůstala v kufru...
No a teď tady sedím ve své cele, píšu si svůj deník a čekám, až mi uplyne to doživotí. Jo, bude to asi ještě dlouho trvat...