Kancelář

Byl to vlastně dost šílený příběh. Nicméně je to už nějakou dobu zpátky. Nikdy jsem to nikomu nevyprávěla, ale nemůžu vydržet nechat si to jen pro sebe. Rozhodla jsem se proto alespoň napsat. Pracovala jsem v pobočce jedné velké nadnárodní firmy u nás v republice. Měla jsem na starosti pohyb zboží v našich skladech. Začínala jsem po škole jako asistentka a celkem rychle jsem vypracovala až sem, do manažerské pozice. Bohužel negativní stránka byla, že jsem tak v práci byla od nevidím do nevidím. Moji přátelé byli v podstatě jen kolegové a o partnerovi ani nemluvě.

Proč ale tenhle příběh vlastně vyprávím. Musíme se spolu přesunout do doby před více než rokem. Byl začátek července. My jsme měli zrovna po obvyklé pololetní kontrole stavu zboží. Bylo krásné léto a hodlala jsem si tak užít pár dní v trochu lehčím tempu. Plánovala jsem si, jak skončím v práci trochu dřív, stihnu se ještě odpoledne stavit k bazénu zaplavat si a nachytat trochu toho opálení. Už když jsem ale ráno zaparkovala v našich firemních garážích, všimla jsem si, že na místech vyhrazených pro hosty stojí dva tmavé sedany s firemní značkou, začala jsem tušit, že se něco děje. Příchod do kanceláře mi to jen potvrdil. Čekal na mě u asistentky vzkaz, že za deset minut porada u našeho vrchního šéfa. Ve dveřích jsem potkala manažera pro střední Evropu, který byl zrovna na odchodu. Uvnitř mě čekal náš ředitel a nějaký muž, kterého jsem neznala. Představil mi ho jako vrchního auditora. Naštěstí to byl Čech, takže mi odpadla alespoň konverzace v angličtině, ale to bylo tak vše pozitivní. Prý s ním mám projít všechny podklady z nedávné kontroly. Aby toho nebylo málo, tak to musí být vše ještě dnes, protože zítra ráno potřebuje jet zase dál. Bylo mi jasné, že na bazén můžu zapomenout. Budu vůbec ráda, když se dostanu domů ještě dnes.

Celkem otráveně jsem ho tedy odvedla do své kanceláře, kde jsme začali procházet jednotlivé dokumenty číslo od čísla. Ze začátku jsem byla pěkně naštvaná, že mi tak zkazil den, ale i přes to, že to na mně bylo jistě vidět, byl velmi milý a snažil se mě občas něčím pobavit. Za hodinku jsem to už brala jako status quo a nálada se mi zase vrátila, když mě "jako omluvu" pozval na oběd do nedaleké restaurace. Že možná nejde jen o kolegiální zdvořilost jsem začala tušit, když si poručil s sebou láhev vína s tím, že večer nám přijde vhod. Nicméně v záplavě další práce jsem na všechno zase zapomněla. Až někdy kolem půl osmé večer, kdy už se většina šťastných kolegů dávno vypařila, a my ještě nebyli u konce navrhl, že bychom si mohli tu láhev otevřít.

Našla jsem v kuchyňce dvě skleničky i otvírák a donesla to vše zpět do kanceláře. Nevím jak vás, ale mě vždycky dostane, když je chlap zručnej. A to i pokud se jedná o takovou hloupost, jako je otevření lahve s vínem. Tenhle byl u toho fakt krásnej. Možná s tím mělo co dočinění to, že už to bylo pár měsíců, co jsem s někým byla. Něco se v tu chvíli ve mně zlomilo a najednou jsem si začala všímat věcí, které mi před tím unikly. Měl krásný oči s lehkým nádechem do zelena, krátce sestřižený vlasy a pěknou štíhlou postavu. A krásnej zadek... Čekala nás ale ještě další práce, ale teď už mi to přišlo skvělý. Občas jsme se u toho nenápadně dotkli a bylo to jako bych vždycky dostala v tom místě elektrický výboj. A když jsem mu v jednu chvíli ukazovala výsledky na dokumentu, který jsem držela v ruce, on se ke mně naklonil a já cítila, jak nádherně voní... V tu chvíli se mi z toho úplně zatočila hlava.
Nějaké dvě hodinky a láhev vína i kontrola dokumentů byla za námi. Začala jsem být smutná, že už ty příjemné chvíle skončí. Stála jsem u stolu a sledovala ho, jak si schovává notebook a poslední dokumenty do tašky. Pak ke mně přistoupil, aby se rozloučil, podal mi ruku. Při tom si to asi rozmyslel a přátelsky mě políbil na rty.

Od toho okamžiku bylo vše jako bych se ocitla ve filmu. Přestala jsem myslet, prostě jsem jen zareagovala. Chytla jsem ho rukou za krkem a vášnivě ho políbila. On okamžitě reagoval a rázem jsme se objímali a vášnivě líbali. Naše jazyky se propletly - jak ten to uměl... Úplně mi ztuhly bradavky a dole jsem cítila takové to příjemné šimrání. Na něj to asi mělo taky účinek, protože jsem záhy na bříšku cítila, jak mě "něco" tlačí. Začal mě z toho ovládat chtíč. Stáhla jsem mu kravatu, shodila sako a začala rozepínat knoflíčky u košile. Měla jsem pocit, že to trvá věčnost, než jsem je všechny zdolala. Mezi tím mi on stihl sundat moje letní sáčko a stáhnout šaty. Stála jsem tam v tu chvíli jen v prádle, samodržících punčochách a ve střevíčkách na podpatku. Zatím co on byl bez košile a mohla jsem ho tak hladit všude po tom jeho krásném těle. Zatlačil mě trochu dozadu, až jsem dosedla na svůj stůl. Aniž by ubral na intenzitě polibků přesunul se na krk a postupoval níž do "výstřihu". U toho mi dlaněmi mnul a hladil prsa, ani nevím jak mi sundal podprsenku a rty se mi přisál na bradavku, aniž by se mi přestal věnovat rukama. Uměl to dokonale, neskutečně mě to vzrušilo. V tu chvíli jsem ho už strašně chtěla. Rozepnula jsem kalhoty a stáhla je i s trenýrkama. Do ruky mi hned vklouzl jeho stojící penis. Něžně jsem ho dráždila rukou. Podle intenzity jak mě líbal na prsou se mu to muselo hodně líbit. Najednou se postavil a spíš ze mě strhl, než sundal kalhotky. Naše jazyky se opět začaly vášnivě proplétat a v tu chvíli do mě vnikl. Udělali se mi z toho mžitky před očima. Cítila jsem snad každou buňkou v těle jak mě vyplňuje. Bylo to neskutečné a ten pocit extáze ještě zesiloval jak mě začal vášnivě milovat. Chytla jsem ho oběma rukama za boky a začala ho přitahovat. Chtěla jsem ho víc, VÍC! Jak dlouho to trvalo, to nevím, ale najednou jsem cítila, jako by se mi tam dole zapíchaly všude jehličky krásné slasti jak pocit vzrušení se ve mě zvedá a zvedá až skoro k nevydržení a pak to všechno ve mě vybuchlo v ten slastný orgasmický ohňostroj maximální rozkoše. Jen vzdáleně jsem slyšela, jak vykřikl, naposledy do mě přirazil a cítila pulzování jeho penisu ve mně.

Po chvíli jsme se oba začali probírat. Párkrát jsme se něžně políbili a rozpojili to naše objetí. Když z nás opadlo vzrušení nastoupila lehká rozpačitost. V tomto rozpoložení jsme se zase oblékli. Rozloučili jsme se krásným polibkem a... to bylo vlastně naposled, kdy jsem ho viděla. Během několika dnů jsem dostala nabídku na místo v zahraničí v evropské centrále, což je příležitost, která se rozhodně neodmítá. Takže po něm mi zbyla jen tahle krásná vzpomínka...


Budu vděčný za Vaše připomínky, nápady, podněty, nebo komentáře jak dole pod povídkou, tak na mailu ja-pisalek@seznam.cz.