Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Emílie (2)
Logo
"Neboj se - nekoušu..."
<>
icon 02.07.2015 icon 18x icon 3924x
Vyšli jsme ven z klubu. Na čerstvém vzduchu bylo příjemně, nikde žádný kouř z cigaret a zápach alkoholu. Kolem nás seděli na lavičkách pitím zboření teenageři, kteří si buď svým polovičkám vylívali srdce nebo se vší silou snažili udržet alkohol v sobě. Foukal jen lehký vítr a na noční obloze se jasně rýsovaly hvězdy.
„Tohle je souhvězdí Orion.“ Řekla Monika, skoro jako by věděla, na co myslím. Ohlédl jsem se na ni a viděl, jak na nebe upírá zrak. Usmál jsem se.
„Vyznáš se ve hvězdách“ zeptal jsem se.
Zarděla se. „Nevyznám, jen se o ně teď zajímám. Co mám po maturitě mám spoustu nevyužitého času,“ pokrčila rameny, otočila se čelem ke mně a usmála se. „Jsem ráda, že jsme spolu sami,“ kuňkla po chvíli a zahleděla se do země. Tahle věta mě překvapila. Nebyla pro mě novinka, že se jí líbím – pokud by to bylo jinak, spíš bych se asi divil. Navíc jsem to měl potvrzené od její nejlepší kamarádky. Pokaždé, když jsem se objevil ve společnosti v její blízkosti, zčervenala a moc nemluvila. Přiznávám, že jsem toho trochu využíval. Rád jsem ji uváděl do rozpaků tím, že jsem se jí jen tak ledabyle otřel dlaní o ruku nebo si k ní stoupal blíž, než by se slušelo. Její rudý obličej a těkavé oči – dokonalá odměna.
Monika byla atraktivní dívka. Tvář měla dokonale symetrickou, plné rty, které si vždy přetírala rudou rtěnkou. Co měla na rtech ale nekompenzovala očima. Ty měla vždy jen lehce namalované, většinou horní linkou a řasenkou. Její líčení mi pokaždé přišlo velice vkusné, protože s rudými rty nebyly syté modrozelené oči v kontrastu. Měla pod lopatky vlnité, husté vlasy, které si nejspíš barvila na tmavější odstíny, občas mívala červené nebo tmavě fialové podbarvení. Nikdy jsem na takové extravagantní barvy nebyl, vlastně jsem spíš na blondýnky. Ale Monika měla něco do sebe, něco, čím mě přitahovala. Nebyla zrovna nejhubenější, ale kvůli jejím oblejším křivkám měla krásně vytvarovaná prsa, která jí pod trikem tvořila přitažlivé kopečky. Zadeček měla tak akorát, pas útlý a boky hezky viditelné. Ne jednou jsem si ji se zájmem a boulí v kalhotách prohlížel, když se zvedala od stolu a šla s kamarádkami na toaletu nebo posilněná alkoholem tančila na parketu za rytmu DJ-ovy hudby.
„Moc Ti to sluší,“ pochválil jsem ji a myslel jsem to upřímně. Měla upnuté džíny, které krásně rýsovaly její postavu a dokonalý kulatý zadeček, a červené tílko s výstřihem tak akorát, aby nebyla považována za nemravu. Přes to měla jako lehký svetřík s knoflíky přehozenou průhlednou látku, která fungovala spíš jako doplněk než ochrana před zimou.
Sklopila oči.
„Děkuji,“ pípla. „Poslouchej... nechceš jít někam pryč? Tady je moc lidí, chtěla bych někam kde... je jich méně,“ vykoktala ze sebe. Chtělo se mi usmát, byla tak roztomilá, když byla nervózní. Nějakým zvláštním způsobem to k ní nesedělo. Navenek působila drsně, asi kvůli jejím vlasům, způsobu oblékání a líčení. Zdání klame.
„Jasně, můžeme třeba na lavičky co jsou za paneláky,“ navrhl jsem a pokynul rukou. „Necháte se vést?“ zatrylkoval jsem a nabídl jsem Monice rámě, do kterého se téměř s bleskovou rychlostí zavěsila. Společně jsme pak prošli kolem dvou bezdomovců a místního feťáka, který má v našem městě nechvalnou pověst. Všiml jsem si, jak mě Monika stiskla pevněji, jako by se bála a má paže jí nabízela ochranu.
„Je to změna, když se dá po dlouhé době zase...“ řekl jsem, jen co jsme si dosedli na lavičku. Ovšem nedořekl jsem.
Ucítil jsem na stehně dotek. Sklonil jsem hlavu a spatřil Moničinu dlaň, která mi po noze pomalu přejížděla sem a tam. Podíval jsem se na ni. Jakmile spatřila můj pohled, sklopila oči a kousla se do rtu.
„Co to děláš?“ zeptal jsem se. Nebylo to nepříjemné, jen mě to překvapilo. Nečekal bych, že se zachová takhle. Podle mých domněnek byla panna – stydlivá, devatenáctiletá Monika, holka z klubu, která tam jednou za čas dorazí s kamarádkami a se kterou jsem si vždycky rád zatancoval. Nikdy jsem neslyšel, že by měla přítele, ani od její nejlepší kamarádky, která je přítelkyní mého bratra.
„Líbíš se mi... řekla jsem si, že... to zkusím,“ pokrčila rameny, sklopila oči a dlaní pomalu přejela přes můj rozkrok. Cítil jsem, jak tvrdnu. Vzrušení se ovládat nedalo a když vás pěkná slečna dráždí dlaní v rozkroku, ovládne se málokdo. Vzal jsem ji za ruku a pevně ji sevřel ve svojí. Podívala se na mě. Chvíli jsem váhal a pak jsem si ji přitáhl k sobě a políbil ji. Ústa téměř neotevřela, cítil jsem její teplé tváře. Pohladil jsem ji po vlasech. „Neboj se -,“ zašeptal jsem jí do ucha a pak se na ni dlouze zadíval - „nekoušu.“ Usmála se na mě a se zběsilým mrkáním se kousla do rtu. Pak se sama vrhla proti mně, sedla si mi obkročmo na klín a objala mě kolem ramen. Jazykem mi vklouzla do úst, až jsem se málem zadusil. Překvapeně jsem se usmál a pak jí polibky začal opětovat. Líbali jsme se a hladili. Jako by zahodila všechny zábrany. Mé dlaně hladily její záda a sjížděly k bokům. Najednou mě za ruce chytila.
„Chci. Musím. Něco. Udělat, Už. Dlouho,“ vyšlo z jejích úst během polibků. Odtrhla se ode mě, semkla rty a pomalu mi z klína sjela koleny na asfalt. Srdce mi začalo tlouct – věděl jsem, co přijde. Monika si klekla přímo před můj rozkrok. Zastrčila si pramen vlasů za ucho, polkla a pomalu, nešikovně mi začala rozepínat knoflík u kalhot. Určitě to bylo poprvé, co něco takového dělala. Nevěděl jsem, zda jí mám nějak pomoct nebo ji nechat být, třeba by to brala tak, že jsem nedočkavý a mohla by se snažením přestat...
Konečně se knoflík uvolnil a já zaslechl zvuk rozepínajícího se zipu. Popotáhla gumu u boxerek a vysvobodila můj penis. Jakmile se dotkla nahé kůže, přeběhla mi po zádech husí kůže. Penis jsem měl už naběhlý a připravený k akci. Monika se na něj dlouze dívala a olízla si rty. Vzal jsem ji za ruku a krátce si s ní pohonil. Usmál jsem se na ni – nechtěl jsem, aby to brala jako nějakou „výuku“, ani nic podobného, chtěl jsem jí zkrátka pomoci.
Když jsem jí ruku pustil, pokračovala v pomalém stahování mé předkožky. Její doteky mnou projížděly jako elektřina. Nejprve mě dlaní pomalu dráždila a pak se otrkala. Přiblížila se rty k mému žaludu a jemně mu olízla špičku. Na pažích mi naběhla husí kůže a nepatrně jsem vydechl. Podívala se na mě.
„Je to velmi příjemné,“ usmál jsem se na ni. Přimhouřila oči, semkla rty a pomalu můj penis vzala do úst. Sevřel jsem dlaň v pěst a kousl jsem se do ni, abych zabránil dalšímu vzdechu. Monika mi držela penis u kořene a pomalu, ale hluboce mě kouřila. Sklopil jsem hlavu.
„Podívej se na mě,“ vyzval jsem ji.
Monika zvedla oči a během uspokojování se na mě dívala. Pravou rukou jsem jí z vlasů udělal cop a nepatrně řídil její pohyby. Pustila můj penis a potěžkala mé koule. Jemně je masírovala a hladila, zatímco jí můj penis klouzal až do krku. Občas ho z pusy vytáhla a olízla ho po celé délce. Pak ho zase krátce pohonila a opět vnořila do úst. Bylo to úžasné. Zavřel jsem oči a zaklonil hlavu. Vlasy jsem jí pustil a položil si dlaně na spánky.
Začalo mi v něm cukat. Mé dýchání začalo být intenzivnější a byl jsem si jistý, že ty pohyby cítí Monika také. Evidentně ano.
„Řeknu Ti, kdy ho vytáhnout,“ pronesl jsem a doufal, že bude v kuřbě pokračovat. Monika se odhodlaně vrátila k práci. Věděl jsem, že máme přinejmenším ještě dvacet vteřin. Chtěl jsem si je užít co nejvíc.
Monika zrychlila. Během kouření mě i honila dlaní, což dokonale zapříčinilo to, že z dvaceti sekund se stalo deset. V penisu mi tepalo a já cítil, že už budu. Dýchal jsem rychleji a rychleji.
„Už!“ vydechl jsem a Monika ho z úst vytáhla. Honit ho ale nepřestala. Předklonil jsem se a začal stříkat. Hlasitě jsem zasupěl a dávka spermatu dopadla na Moničina ňadra, několik kapek pak na bradu. Pustila mě a odtáhla se.
„P-promiň,“ začal jsem se omlouvat, „nemůžu to směrovat...“ rozesmál jsem se. Monika to naštěstí také vzala s humorem. Zalovila v kapse a vytáhla kapesník. Otřela se a já si mezitím schoval penis do kalhot. Stoupnul jsem si a pomohl jí na nohy.
„Pojď ke mně,“ zašeptal jsem. Vzal jsem ji za tváře a vklouzl jí jazykem hluboko do pusy. Její rty obemkly ty mé a já jí dlouze a vášnivě políbil. Když jsem skončil, zadívala se mi do očí, ve tvářích rudá.
„Snad... abychom se... vrátili,“ vykoktala ze sebe a otočila se. Já se ovšem ani nepohnul, právě naopak. Chytil jsem ji za ruku a zastavil ji. Překvapeně se ohlédla, v očích jsem viděl náznak strachu? Nechtěl jsem, ať má strach. Chtěl jsem jí to oplatit. Co mi udělala.
„Nepospíchejme,“ vydechl jsem a přitáhl si ji k sobě. Všiml jsem si, jak najednou znervózněla. „Teď jsi na řadě Ty,“ pronesl jsem tiše a pohladil ji po vlasech. „Neboj se... a důvěřuj mi. Užiješ si to,“ uklidňoval jsem ji. „Polib mě,“ požádal jsem.
Zvedla hlavu a pomalu se ke mně přiblížila. Nepatrně pootevřela ústa a já se chopil iniciativy. Otřeli jsme se o sebe nosy a pomalu se míjeli našimi rty. Její jazyk tentokrát vklouzl do mé pusy jako první. Byl jsem za to rád – znamenalo to, že se nebrání. Okamžitě v ústech našel ten můj, který mu šel nadšeně vstříc. Pustil jsem jí ruce a položil jí obě dlaně na horké tváře. Pak jsem pomalu sjel na její krk a směřoval níž.
Monika zalapala po dechu. Mé dlaně se záměrně vyhnuly jejím ňadrům, nechtěl jsem ji hned osahávat. Ruce pomalu spočinuly na jejích bocích a hladily její útlý pas. odtrhl jsem se od jejích rtů a pomalu ji obešel. Otočila hlavu.
„Neotáčej se. Zůstaň, jak jsi,“ řekl jsem potichu a stoupl si za ni. Něžně jsem jí začal foukat na krk. Monika se zachvěla a já s nadcházejícím polibkem ucítil na krku její husí kůži. Jemně jsem ji přejel zuby po šíji a polibky stoupal až k ušnímu lalůčku. Pomalu jsem jí ho olízl a pak políbil.
„Ach,“ vydechla Monika a odklonila hlavu trochu stranou, aby mi víc svého krásného krčku odhalila. Neváhal jsem a začal jsem ho líbat a dráždit zuby. Dlaně, které ji doteď držely na bocích, se začaly posouvat. Hladily její štíhlé bříško a pak začaly pomalu rozepínat zip na jejích kalhotách. Znejistěla a zavrtěla se.
„Neboj se,“ pošeptal jsem jí do ucha. „Podívej se na mě,“ vybídl jsem ji a čekal, až otočí hlavu o pětačtyřicet stupňů. „Dotýkal se Tě už někdy někdo takhle?“ zeptal jsem se a doufal, že se neurazí. Několikrát zamrkala a pak zavrtěla hlavou. Nechápal jsem to. „Nemožné... jsi tak krásná,“ zapředl jsem. Cítil jsem její úsměv, tak blízko mé tváře byla. Pak mě políbila. Byl to polibek nečekaný, ale o to víc jsem si ho cenil. Na nic jsem nečekal a pravou rukou jí vjel pod kalhoty a spodní prádlo mezi nohy.
Polibky přerušilo její zasténání. Usmál jsem se. Monika pevně zavřela oči a otevřela ústa. Několik vteřin bylo ticho, které pak bylo protnuto novým, silnějším vydechnutím. Na kloubech prstů jsem cítil její mokré kalhotky. Bříška prstů brázdila její závojíčky, na kterých nebyl k nalezení jediný chloupek. Podle toho, co jsem zatím cítil, byla vyholená, jen nad poštěváčkem měla nechaný jemný ochlupený proužek.
Monika se mi natlačila pozadím na klín. To způsobilo, že jsem začal být opět vzrušený. Prohýbala se v zádech a pravou ruku spustila k mojí. Uchopila mě za část paže a křečovitě mě držela. Palcem a prostředníčkem jsem roztáhl stydké pysky a ukazováčkem zamířil hlouběji. Monika se prohnula jako luk a snažila se dát nohy k sobě, což jsem jí volnou rukou neumožnil.
„Bože,“ sténala a nehty se mi zarývala do paže. Cítil jsem teplo. Měl jsem jí ve své moci. Líbilo se jí to, užívala si to. Hlasitě vzdychala.
Kroutil jsem zápěstím a dráždil ji. Levou rukou jsem jí vjel pod triko a nahmatal podprsenku. Nebránila se, vlastně si triko sama vyhrnula výš a nechala, abych se jí dotýkal. Najednou skoro vykřikla. Hluboce se předklonila a pravou rukou se chytila opěrky lavičky. Vydala dlouhý sten a levou rukou mě silně chytla za dlaň, která svírala její prso.
Cítil jsem tlak. Kapky na dlani ukryté v jejím rozkroku. Přidal jsem na intenzitě a zaměřil se jen na klitoris. Zuřivě jsem ho ukazováčkem a prsteníčkem hladil, mačkal a napínal. Monika mě neuvěřitelně vzrušovala. To, jak se pode mnou kroutila, způsobilo, že jsem měl už zase erekci.
Když orgasmus odezněl, pomalu jsem ruku vytáhl a ňadro jí pustil. Monika stále hlasitě oddechovala a byla v předklonu u lavičky. Nevěděl jsem, co říct.
„To bylo... WOW!“ skoro se rozesmála. Otočila se ke mně. „Chci říct... to bylo... úžasné,“ i v té tmě jsem viděl, jak je červená.
„Musel jsem Ti vynahradit to, cos udělala Ty mně – a líbilo se mi to,“ řekl jsem a přistoupil jsem k ní. Zrovna si zapínala kalhoty. Vzal jsem její tvář do dlaní a dlouze ji políbil. Když jsem se odtáhl, usmála se, sklopila oči a kousla se do rtu.
„Asi bychom se měli vrátit,“ navrhl jsem. Přikývla. Vzal jsem ji za ruku a pomalu jsme opustili místo, kde se odehrávaly naše milostné hrátky. Snad to nebylo naposledy...
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
"Jo, zlato... jen křič"
Stojím před zrcadlem a se skousnutým rtem a soustředěným výrazem si vysvobozuji ...

"Přivírám oči, sepínám rty..."
Ležím v posteli, ruce mám zkřížené na břiše. Převalím se na bok a nahmatám mobil...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).