Oběť vydírání

Zkušenost, která se mi stala, je pravdivá. Nebudu uvádět pravdivá jména, ani místa. Chtěla bych, aby dívky, kterým se stalo něco podobného, to vždy řešily. Aby to nedržely v sobě a neříkaly, že se to vyřeší samo. Po přečtení mé povídky možná pochopíte.
Všechno to začalo ve čtvrťáku na střední. Měli jsme zrovna před maturitou a na poslední chvíli nám onemocněla naše učitelka českého jazyka, která nás k maturitní zkoušce měla dovést, a tak jsme dostali nového, přiděleného učitele. Od té doby se všechno pokazilo. U mě...
Nový češtinář se jmenoval Jiří Martínek. Často jsem ho vídávala na chodbách, vypadal jako příjemný chlapík. Vždy se na mě mile usmál a pozdravil. Nebyl to můj typ, ale vlastně se mi dost líbil i jako muž. Na tváři měl lehké strniště a vlasy černé jako uhel. Měl velké ruce a vždy se velmi vkusně oblékal. Hodně jsme si o něm s kamarádkami povídaly, proto jsme byly i celkem rády, když nám byl přidělen jako vyučující.
Jednoho dne si mě pozval k sobě do kabinetu a požádal mě, abych se posadila. Byla jsem okouzlena jeho galantností, tak jsem mu vyhověla. On sám se posadil na stůl a upravil si kravatu. "Slečno -------------, jak na tom jste s přípravami na maturitní zkoušku?" zeptal se a složil ruce do klína. Ta otázka mě docela zaskočila. "No, vlastně celkem dobře. Většinu otázek už mám vypracovaných, stačí se to jen naučit," řekla jsem popravdě a dala si nohu přes nohu. Neunikl mi jeho pohled a polknutí. "Líbíte se mi," řekl najednou. Zasmála jsem se. "Nejsem jediná, kdo se připravuje..." začala jsem, ale když se učitel předklonil, zadíval se mi zblízka do očí a položil mi dlaň na koleno, pochopila jsem, že se mu líbím úplně jinak, než jak jsem si představovala. "Ehm," začala jsem ale nedokončila. Jeho dlaň se pomalu začala přesouvat výš po mém stehnu. Instinktivně jsem ho plácla a doufala, že ji dá pryč, ale nepomohlo to. "Pusťte mě," řekla jsem hlasitěji a snažila se jeho ruku ze sebe setřást. Jeho sevření nakonec povolilo, ale vzápětí mě chytil pod krkem. Ani jsem nestačilo zaregistrovat, jak se o všechno seběhlo. Chytila jsem ho za zápěstí a snažila se zeslabit stisk. Marně. Přidušeně jsem polkla. "Buďte povolná... nebo se může stát, že se na maturitní zkoušku z českého jazyka, chystáte zbytečně," řekl tajemným hlasem a přejel mi palcem po tváři. Pevně jsem zavřela oči a slzy mi tekly proudem. "Prosím," vzlykala jsem, "nechte mě být," dostala jsem ze sebe, ale Martínek jen nakrčil obočí a stiskl mi hrdlo silněji. Sykla jsem bolestí a rozkašlala se. "Slyšela jste, co jsem vám řekl?" zeptal se a jeho hlas byl plný autority a přísnosti. Volnou ruku mi opět položil na stehno a začal jej hladit. Rozplakala jsem se, ale pomalu přikývla. "Slyšela," pípla jsem a on mě konečně pustil. Chytila jsem se za krk a rozkašlala se. On se mezitím znova posadil na stůl.
"Co chcete?" zeptala jsem se, když jsem se konečně vzpamatovala, i když jsem si byla jistá, že odpověď už znám. Martínek se jenom usmál. "Vás," prohlásil, odvázal si kravatu a odložil ji na stůl. "Proč to děláte?" pokračovala jsem ve výslechu a očima jsem se vpíjela do kravaty. Uculil se a předklonil se. Sepjal ruce přede mnou a zadíval se mi do očí. "Jsem už zkrátka takový," pokrčil rameny. Odfrkla jsem si a setřela zbytky slz z očí. "To nemůžete myslet vážně," řekla jsem rozhodně a postavila se. On byl rázem na nohou taky. Lekla jsem se a vyděšeně na něj zírala. "Co jsem ti před chvílí říkal?" zeptal se výhružně. Polkla jsem. "Předkloň se," přikázal mi. Ani jsem se nehnula. "Neslyšelas? Předkloň se!" zařval, až jsem sebou cukla. Do očí se mi opět nahrnuly slzy. Pomalu jsem došla ke stolu a opřela se o něj lokty. Martínek si stoupl za mě a já cítila, jak se do mě vpíjí pohledem. Přistoupil ke mně blíž a nalepil se na mě. Skrz kalhoty jsem cítila jeho erekci a udělalo se mi špatně. Když mi položil dlaně na prsa, přejela mi husina po těle a já se zatřásla. Musela jsem polknout, abych se udržela. Surově mi je zmáčkl a hladil je. Nahmatal mi knoflíčky od košile, pomalu je rozepínal a já se mu postupně odhalovala. Když mi sáhl na holé břicho, zrychlil se mi tep. Dlaň sunul výš a výš a nahmatal podprsenku. Stáhl mi ji přes bradavky, kterou začal mnout mezi prsty a hlasitě dýchal. Po tváři mi opět tekly slzy.
Když si s nimi dostatečně vyhrál, pustil mě a postavil se. "Otoč se," poručil. Pomalu jsem se postavila a přetočila se na patě. Dlaněmi jsem vzala lem košile a zkřížila látku nad obnaženými ňadry. Martínek se usmál. "Sundej si tu košili, překáží." Prosebně jsem se na něj zadívala. "Pane učiteli..." snažila jsem se. "Okamžitě!" zvýšil na mě hlas, až jsem sebou trhla. Košili jsem si zlehka stáhla z ramen a pustila ji na podlahu. Podprsenku jsem měla z ňader stáhnutou a Martínek se na ně upřeně díval. Stála jsem tam a poníženě čekala, co bude dál. Když si začal sundávat pásek, polkla jsem. "Pojď sem," řekl a já váhavě poslechla. "Ještě blíž," řekl s komickým výrazem ve tváři.
Udělala jsem dva kroky vpřed a stála úplně před ním. Jednou rukou mě vzal za hlavu a začal mě líbat. Polibky jsem mu neopětovala, byl mi odporný. Olizoval mi pomalu celý obličej a když jsem omylem otevřela ústa, vjel mi do nich jazykem tak horlivě, že jsem myslela, že se pozvracím. Najednou mě surově zatáhl za vlasy, až se mi podlomila kolena. "Aaa!" vykřikla jsem a chytila ho za ruku.
Otevřela jsem oči a s hrůzou zjistila, že si během líbání stihl rozepnout kalhoty. Přitiskl si mě k sobě. "Kuř," přikázal a já se bála další bolesti. Položila jsem mu dlaně na stehna a on mi narval penis do úst. Dostal se mi až k mandlím a já se odtáhla, když se mi udělalo špatně. Martínek mě ale stále ještě držel pevně za vlasy a přitáhl si mě zase k sobě. Ovládal mě a já mu musela kouřit. Oči jsem měla pevně semknuté a jeho varlata mě bouchala do brady. Nejraději bych zemřela. Učitel hlasitě sténal a pánví přirážel. "To je ono, správně," prohlašoval během toho. Jeho tón už nikdy nevyženu z hlavy. Než jsem se nadála, udělal se do mně. Jeho sperma mi vytékalo z úst a já se jím dusila. Klouzalo mi do krku aniž bych ho polykala, nešlo to.
Konečně mi vlasy pustil. Vyklouzl mi penisem z úst a zbytky semene se mi táhly od rtů. Předloktím jsem si je setřela a pokusila se vyplivnout co se dalo. Hlasitě jsem kašlala a utírala si slzy. Martínek odněkud vytáhl kapesník a hodil mi ho. "Abys neřekla, že nejsem gentleman," prohodil a zasmál se vlastnímu vtipu. Nenávistně jsem se na něj podívala a kapesník nechala na podlaze. Postavila jsem se, upravila podprsenku a spravila košili. "Teď vypadni," řekl češtinář. Popadla jsem tašku a spěchala pryč. U dveří mě zastavil. "Zítra tě po vyučování čekám znova," řekl jen tak mimochodem. Zavřela jsem oči a ani se na něj nepodívala. Otevřela jsem dveře a rozutekla se k šatně.
Zbytek dne jsem byla jako chodící mrtvola. Doma jsem se zhroutila, zamkla se v pokoji a proplakala celý večer. Šla jsem na toaletu, strčila jsem si prst do krku a pokusila jsem se vyzvracet tu strašnou chuť. Nikomu jsem o tom, co se stalo, neřekla. Ani své nejlepší kamarádce Denise, ani svému příteli. Když mi ten večer volal, jestli má přijít, odmítla jsem. Připadala jsem si jako špína a na svého přítele jsem zanevřela. Stejně jako na přátele a rodinu.
Na druhý den mi bylo tak špatně od žaludku, že jsem se bála jít do školy. Matka mi řekla, že simuluju a ať toho nechám. Bylo mi do pláče. Vypravila jsem se do školy a celou dobu jsem byla jako duch. Stranila jsem se od spolužáků, kteří se o mě pomalu strachovali. Při poslední hodině jsem se klepala jako osika. Měli jsme český jazyk. Na učitele jsem se ani nepodívala a jeho výklad ignorovala. Když zazvonilo, slyšela jsem, jak říká. "Slečno ----------, prosím, pomůžete mi s něčím?" polkla jsem. Bylo to tu zase. Mlčky jsem přikývla. Když se všichni začali zvedat a hrkali židlemi, vnímala jsem to desetkrát silněji. Vzala jsem tašku a postavila jsem se. "Poslední zavřete," zavelel Martínek a Denisa mi zamávala a zavřela za námi.
Češtinář se zvedl a došel ke mně. Vzal mě za ruku a dovezl ke katedře. "Nebudeme to nějak prodlužovat, ne? Chutě na vás mě braly už na začátku hodiny," zacvrlikal a pohladil mě po tváři. Bylo mi do pláče. "Prosím," zkusila jsem to znova. "Nikomu to neřeknu, jen mě nechejte jít," snažila jsem se, ale on se opět usmál. Místo odpovědi mě políbil. Jeho doteky mi byly ještě odpornější než předtím. Dlaněmi mi brousil po zádech a vyhrnoval mi triko. Rychle rozepnul podprsenku a přikázal, ať zvednu ruce. Poslechla jsem. Bleskurychle mi přetáhl triko přes hlavu a podprsenku odhodil na zem. Hlavu zabořil do mých ňader, olizoval je a osahával. Bylo mi špatně. Když prsty nahmataly můj zip od džínů, uvědomila jsem si, že dnes nezůstane jen u kouření. Slzy jsem zadržet nedokázala a skutálely se mi po tvářích. Nikomu jsem o tom, co se stalo, neřekla. Ani své nejlepší kamarádce Denise, ani svému příteli. Když mi ten večer volal, jestli má přijít, odmítla jsem. Připadala jsem si jako špína a na svého přítele jsem zanevřela. Stejně jako na přátele a rodinu.
Na druhý den mi bylo tak špatně od žaludku, že jsem se bála jít do školy. Matka mi řekla, že simuluju a ať toho nechám. Bylo mi do pláče. Vypravila jsem se do školy a celou dobu jsem byla jako duch. Stranila jsem se od spolužáků, kteří se o mě pomalu strachovali. Při poslední hodině jsem se klepala jako osika. Měli jsme český jazyk. Na učitele jsem se ani nepodívala a jeho výklad ignorovala. Když zazvonilo, slyšela jsem, jak říká. "Slečno ----------, prosím, pomůžete mi s něčím?" polkla jsem. Bylo to tu zase. Mlčky jsem přikývla. Když se všichni začali zvedat a hrkali židlemi, vnímala jsem to desetkrát silněji. Vzala jsem tašku a postavila jsem se. "Poslední zavřete," zavelel Martínek a Denisa mi zamávala a zavřela za námi.
Češtinář se zvedl a došel ke mně. Vzal mě za ruku a dovezl ke katedře. "Nebudeme to nějak prodlužovat, ne? Chutě na vás mě braly už na začátku hodiny," zacvrlikal a pohladil mě po tváři. Bylo mi do pláče. "Prosím," zkusila jsem to znova. "Nikomu to neřeknu, jen mě nechejte jít," snažila jsem se, ale on se opět usmál. Místo odpovědi mě políbil. Jeho doteky mi byly ještě odpornější než předtím. Dlaněmi mi brousil po zádech a vyhrnoval mi triko. Rychle rozepnul podprsenku a přikázal, ať zvednu ruce. Poslechla jsem. Bleskurychle mi přetáhl triko přes hlavu a podprsenku odhodil na zem. Hlavu zabořil do mých ňader, olizoval je a osahával. Bylo mi špatně. Strčil do mě a já si sedla na stůl. Když prsty nahmataly můj zip od džínů, uvědomila jsem si, že dnes nezůstane jen u kouření. Slzy jsem zadržet nedokázala a skutálely se mi po tvářích. Stáhl mi kalhoty i s kalhotkami a hned se dral mezi ně. Stalo se to tak rychle, že jsem si to ani neuvědomila. Snažila jsem se zkřížit nohy a odstrkovala ho od sebe, ale nedal se, byl mnohem silnější. Surově mě chytil za zápěstí a položil mi je podél těla. Potom hrubě přirazil. Vykřikla jsem a svraštila obočí. Bolest to byla neskutečná. Panna jsem sice už nebyla, ale tenhle kontakt mě stál hodně úsilí. Češtinář zasténal a začal mě šukat. Plakala jsem a prosila ho, aby mě nechal na pokoji, ale on byl jako šílenec. Líbal mě a hrál si s mými prsy. Myslela jsem, že se hanbou propadnu. Pak mě uchopil v pase a přetočil. Byla jsem předkloněná nad katedrou, když jsem cítila, jak se do mě opět cpe. Zavřela jsem oči a potlačila zasténání. Chytil mě za boky a přirážel rychleji. Funěl u toho jak šílený a mě se podlamovala kolena. Přála jsem si, aby to už skončilo. Aby se to nikdy nestalo. Naposledy silně přirazil a vyklouzl ze mě. Klekl si a do pochvy mi strčil prsty. To bylo ještě horší. Brutálně mě prstil a já myslela, že mi něco udělá. Nešlo být ticho. Křičela jsem bolestí, ani v nejmenším případě to nebylo slastí. Slzy mi tekly po tvářích a já se chtěla propadnout do země. Volnou rukou mě plácal po zadku. "Prosím vás," prosila jsem, hrdost jsem nechala stranou. "Chceš víc? Řekni si," prohlásil, jako by mé prosby neslyšel. "No tak!" zavelel a já poprosila, aby přidal. Natáhl se pro ukazovátko a a švihal mě s ním po zádech a zadku. Znovu do mě pronikl penisem a nemilosrdně mě ojížděl. Křičela jsem, ale bylo to marné. Na škole nebyl nikdo, kdo by mě slyšel, ten den jsme měli odpolední vyučování jen my. Konečně ukazovátko odhodil. Byla jsem celá rozbolavělá a on mě chytil za vlasy. Přitáhl si mě k sobě a já byla prohnutá tak, až to bolelo. Tvrdě mě šukal a pronikal do mě až po kořen. Proběhly poslední přírazy a já cítila, jak mě plní semenem. "Ne!" snažila jsem se vysmeknout, ale on mě podržel. "Neberu prášky! Prosím!" zakřičela jsem, ale on to nevnímal. Naposledy silně přirazil a celý se do mě udělal. Rozplakala jsem se. Svezla jsem se na podlahu a choulila se u katedry. Jeho semeno ze mě vytékalo a já ho celé setřela. Byla jsem v koncích. Třásla jsem se a zakrývala si intimní partie. Učitel po mně hodil oblečení. „Byla jsi jak prkno! Už za mnou nikdy nechoď, ty špinavá děvko!“ řekl najednou a já se ho doopravdy bála. Popadla jsem oblečení a pomalu se do něj začala soukat. Když jsem byla hotová, vzala jsem tašku a utíkala pryč, jak nejrychleji jsem mohla.
Tenhle zážitek se mi stal před třemi lety, ale je to jako včera. Dlouho jsem tuto hrůznou zkušenost držela v sobě a lidé v mém okolí se mi postupně začali odcizovat. S přítelem jsem se rozešla, protože jediný jeho dotek mě rozplakal a já ho nechtěla dál trápit. Chtěla jsem mu dát volnost. U maturitní zkoušky jsem prošla za tři, i když vím, že jsem to uměla. Učitel mě ještě poté několikrát vydíral, ale já už nikdy nepovolila. Zašla jsem za školní psycholožkou a všechno jí řekla. Proběhlo řízení a učitele vyhodili ze školy. Byla bych nejraději, kdyby mě vyhodili s ním, protože na škole jsem získala pověst jako ta, kterou Martínek přefikl. Nikomu jsem neřekla, že mě znásilňoval, neměla jsem potřebu jim něco vysvětlovat. Navíc zbývaly jen čtyři měsíce do konce roku a pak nastoupím na vysokou. Teď je mi jednadvacet let, bydlím se svým přítelem a mám se skvěle. Sex spolu máme, přítel byl tolerantní, když jsem mu všechno řekla. Nezahodil mě jako použitou hračku, ale vyřešil to se mnou. Dlouhou dobu spal na gauči, abych se necítila nepříjemně. Když jsem ho pustila do postele, o nic se nepokoušel, s každým polibkem a dotekem počkal, až přijdu sama. Když jsme spolu měli první sex, uvědomila jsem si, o kolik jsem toho přišla, protože sex z lásky je sám o sobě jedinečný. Nyní spolu spíme pravidelně, já mám skvělého partnera a jsem spokojená jako nikdy v životě.