LUPIČ A VRAH V JEDNÉ OSOBĚ
Kdysi dávno jsem učil na jedné mezinárodní škole.školu jsem postavil,i vybavil a jen ve zkrytu vlastní duše jsem doufal,že to hodí dost peněz.škola ale peníze zpíš brala,než dávala,takže jsem si našel koníčka.po večerech jsem chodil hrát do jakési zapadlé herny a doufal ve štěstí.bohužel po několika prohraných hrách jsem přišel téměř o vše a neměl jsem ani na provoz školy,ani na další sázky.úplně jsem se uzavřel do sebe a přemýšlel nad tím jak co nejrychleji přijít k penězům.a v tom mě to napadlo.něco tak zvráceného,že by to nemohlo napadnout ani šílence.vzal jsem si do dlaní amulet a zašeptal jsem. ,,když vyhraju,je má duše tvou."s touto větou jsem vložil amulet do kapsy a s posledními penězi se vydal do herny.vsadil jsem si na číslo 7.zavřel jsem oči a doufal v zázrak. ,,pan shannon je vítěz."málem jsem radostí omdlel.ten samí večer jsem si vsadil ještě 15x a pokaždé jsem vyhrál.brzy lidé pojali podezření a z herny mě vykopli.zpátky do školy jsem se vracel s plnými kapsami peněz a na to,že jsem svou duši prodal ďáblovi si ani nevzpomněl.po cestě si mně všiml nějaký kluk.kdysi dávno chodil na mou školu a tohle mu bylo dost divné.váhavě ke mně přišel a zpustil: ,,vy jste ty peníze ukradl?" ,,ne"vykřikl jsem,ale on byl rychlejší.rozkřičel se.v ten okamžik se ve mně cosi zlomilo.chytil jsem toho uřvaného kluka kolem pasu a rozběhl jsem se s ním do školy.tam jsem ho hodil do mé pracovny,zamkl jsem a klíč si strčil do kapsy k amuletu. ,,vy jste vrah a lupič!!!"hulákal.já jsem si v klidu sednul do křesla.nebál jsem se,protože má pracovna byla hodně vysoko a v tůhle hodinu už všichni spali.když mi začal nadávat,neudržel jsem se a zvolal: ,,tak mě udej.chci vydět jak se odsud dostaneš!"chlapec znejistěl.já jsem vstal a otevřel trezor zabudovaný ve zdi.stihnul jsem si nakřečkovat už v přepočtu 4 miliony korun.usmál jsem se a otočil k chlapci se slovy" ,,copak chlapče,došli ti slova?"a příšerně jsem se zasmál.nevím proč,ale vzrušoval mě pocit,že mne každou chvíli začne prosit,abych ho nezabil.olízl jsem si jazykem horní ret a popošel ke stojícímu chlapci.ten nemeškel a pokusil se mne praštit.já jsem levačkou jeho útok odrazil a pravačkou ho praštil přímo do břicha.bolestí se zajíkl a padl mi k nohám.myslil jsem si,že je s ním konec.už jsem šahal po noži,že ho dorazím,ale chlapec z nenadání vyskočil a podkopl mi nohy.abyste věděli,chtěl jsem ho zastavit,ale než jsem stačil cokoli říct, proskočil oknem.nejspíš vás nepřekvapí,že byl na místě mrtev.bylo mu teprve 15 let a jmenoval se andy.mě samotného a zázrakem bez peněz po týdnu zatkla policie.zavřeli mně do celi po zbytek mého života.jako trest mi den za dnem dělal společnost ďábel,který čeká na svou duši.
PeopleSTAR (2 hodnocení)