Loučím se, neznáš mě, nemiluješ mě.

Je večer, sedím na posteli, do uší mi přeš sluchátka hraje smutná písnička a já začínám přemýšlet o tom, co je. Když víte, že je tu někdo kdo vás má opravdu rád, který by mohl snést i to krásné modré z nebe. Jenže tu je malý problém. všechno bylo moc uspěchané. Neznáte se tak dobře, aby jste začali něco více. Protože, ví o vás dostatečně tolik, aby to začalo? Zná vaší oblíbenou barvu? Co děláte rádi a nejčastěji? Na co máte alergii? Jak na určité věci dokážete reagovat? Ví, jaké máte názor na určité věci? Víte, co mu na vás vadí a co vadí vám na něm? Ví alespoň něco z vaší minulosti? Tolik otázek, které se mohou zdát malé, ale časem by jste poznali, že tomu tak není. Jsou to sice maličkosti, ale mají velkou hodnotu vašeho života. Ale.. kdy nedokáže za ten čas přijmout vaše názory, vaše chyby, když nedokáže udělat první krok on, když vy, máte tu velkou trpělivost..

Láska může bolet, občas ano, ale je to jediná věc, kterou známe. A pokud se to zhorší, a věřme, že se to stát může, víme, že by jsme tady měli být jeden pro druhého. A díky které se cítíme naživu. Zachovat lásku, třeba i na fotce, protože tyto vzpomínky jste vytvořili VY samy pro sebe. Tam, kde se vaše oči nezavřou. Ponechat si fotku u sebe, aby jste věděli, že nikdy nebudete samotní. ale víme, že láska může bolet, ale láska také dokáže být krásná. Dokáže zocelit naši duši, dá nám sílu v nejtěžších chvílích. A pokud budete daleko od sebe, vytáhni fotku a vzpomeň si.. a mysli jenom na ty nejkrásnější chvilky prožité s druhou polovičkou.

Ale, on už se na mě nedíval tak jako předtím, protože mě na začátku ani vůbec neznal. Miloval mě, když mě skoro vůbec neznal. Kdy o mě nevěděl skoro nic. Bylo to hloupé zamilovaní a nerozvážné uvážení, že by to mohlo vůbec klapat. Ale my jsme tak rozlišní. Tak rozlišní. Nedokáže respektovat mé názory, přijmout je, smířit se s nimi. Možná je moc paličák a nebo dělá to, co pokaždé, když nastane nějaký problém. Mávne rukou, bude mu to jedno a pokračuje dál. Jenže vztah, to je něco, na co on není ještě připraven. Stál jako sloup a já se začala vzdalovat.. stál... nenatáhl svou ruku, aby chytla mou.. Nechal mě odejít. Mám mnoho chyb. Říká, jak je dokáže přijmout, jak mě dokáže mít rád i s chybami.. Jenže lež je opakem pravdy. Pravda je přímým opakem toho co říká. Nedokáže mě uklidnit v těžkých chvilkách, proto si mě nezaslouží i v těch nejlepších chvílích.

Doufám, že život beze mne bude lepší, sbohem.