Ve stínech města

Prolog
K.C se otočila a spatřila obrys jisté osoby jdoucí k ní. S tlukotem srdce vyčkává, tmavá osoba jdoucí ve stínu zrychluje. K.C se pomalu zvedá a chystá se k nenápadnému odchodu. Tajemná osoba se už chystá vyjít ze stínu a odhalit svou tvář. K.C je však statečná a čeká. Na světlo vyšla osoba odhalující svou tvář a skrývající jméno Tristan. K.C se rozutekla vstříct Trisovy náruči a s radostí ho objala. Tris ji k sobě přitiskl a usmál se. „Tak rád tě zase vidím K.C.“ řekl Tris a hleděl do jejích hnědých očí. K.C se pousmála a znova Trise objala a sametovým hlasem odpověděla „Já tebe taky Trisi.“. „Dva měsíce je dlouhá doba.“ řekl Tris a čakal až K.C odpový. K.C se otočila a šla k lavičce kde předchvíli seděla. Tris se zamračil a šel za ní. „K.C co se stalo.“ řekl vyzvídavě. K.C odvrátila pohled, který stejně skončil v Trisových očí. K.C Trisovy nikdy nelhala a proto mu to musela říct. „Jak už jsi řekl, dva měsíce je dlouhá doba. A za dlouhé doby se stávají velké věci.“ řekla K.C a hleděla do těch zelených očí, které už utrpěli hodně bolesti.