Karel Čapek MENŠÍ PRÓZY

LIŠÁK KARAGHUEZ

Když lišák Karaghuez natropil již příliš mnoho taškářství, počali lidé říkati: “Však počkejte, ono na toho chytráka také dojde; řekneme kádímu, moudrému soudci, aby se podíval blíže na jeho daremné kousky.”
O tom zvěděv Karaghuez, počal choditi po tržišti a ulicích a provolávati: “Pozor, lidé, pozor, nepřátelé se spikli proti kádímu, našemu moudrému soudci; pomlouvají ho a všeliké úklady mu strojí, ba i jedem indickým by ho otrávit chtěli. Ale já, Karaghuez, nedovolím, aby kdokoliv ublížil mému vzácnému kádímu. Při Alláhu, nikdo není tak nadšen pro spravedlnost a pro soudce zvláště jako Karaghuez. Rcete kádímu, že Karaghuez ho chrání a nedá na něho dopustit.”
Slyšíce to lidé, potřásali hlavami a řekli: “Chytrý a nestydatý je Karaghuez. I kdybychom ho teď za jeho nekalé kousky před kádího pohnali, zdaliž se mu tam dostane trestu, jakého by zasloužil? Nelze-liž i moudré hlavy řečmi uplácet? Bude-li takto ten lišák pokřikovat, pak nám ani sudí proti jeho taškaření nepomůže.”
Tak tomu bylo za starých dob.

Lidové noviny 14. 1. 1932