Okolo nás Karel Poláček

O lidech s přesvědčením

Možno pozorovati: Stojí-li na dvoře káď s dešťovou vodou, pak
po několika dnech se voda zakalí a vznikne v ní život. Jacísi zvláštní
tvorové, šediví nálevníci pohybují se v kalužině, mrskajíce
zádumčivě ocásky. Odkud přicházíte a co zamýšlíte, truchlivá
individua?
A opět na ulici: Sejde se dav lidí, aby vyslechli řeč, projev či
rezoluci, a v tom shluku daří se zvláštnímu druhu uvědomělého
občana, takzvaného muže s přesvědčením.
Život je bohatý a velmi plodný; příroda rodí nové a nové druhy
a přesvědčuje denně, že je věčná, neprobádatelná, temná
a podivuhodná; i v ulici zahýří si příroda a dává vzniknout muži
s přesvědčením.
Muži s přesvědčením jsou šedí blondýni, s poněkud urputným
výrazem a silných, krátkých nohou. Ne to, že mívají kravatu
zastrčenou důmyslně za košili, jest pro ně charakteristické; nýbrž to,
že vždy mívají v knoflíkové dírce odznak. Zajisté že mnohý si všiml,
že lidé s odznakem jsou nějakým způsobem nápadní: jakým, těžko
říci, ale spatřivše onen určitý pískovcovitý obličej, hned si
pomyslíme, že ten muž má odznak; pravidelně tak tomu jest.
Jak řečeno, vyskytují se mužové s přesvědčením hojně ve
shromážděních. A hlavně libují si v celonárodních manifestacích, při
smutečních slavnostech za padlé ve světové válce, při různých
jubilejních shromážděních, slovem tam, kde řečnívá senátor Klofáč
a slavnost končí se zapěním národních hymen a chorálu Kdož jste
boží bojovníci. Svůj úkol spatřují v tom, že dbají pilně o to, aby
účastníci při projevu slavnostního řečníka smekli klobouky. Kdo
nesmekne, ten je mužem s přesvědčením označen za provokatéra.
Muž s přesvědčením má velmi ostře vyvinutý smysl pro všelijaké
provokace. Tak na příklad provokací u něho je, razí-li si tramvaj
cestu shromážděným davem nebo octne-li se chodec, jenž někam
pospíchá, nedopatřením v davu a snaží se dostati ven. Tehdy muž
s přesvědčením zakročí velmi rázně, a je-li napomínaný člověk
poněkud živé povahy, tu dochází obyčejně k hlučné srážce. Utrpí-li
tím slavnostní ráz manifestace, tu vina za rušení pořádku připočte
se k tíži onoho pospíchajícího. Muž s přesvědčením jej pravidelně
vyzve, aby se legitimoval; a sám s hrozivým výrazem sahá do
náprsní kapsy, aby si dodal tvářnosti člověka úředního.
Člověk s přesvědčením pokládá každého, kdo se mu postaví na
odpor, za člověka, jenž zaprodal svoje přesvědčení. A tu řeč muže
s přesvědčením nabývá velké důraznosti, jsouc jako by sestavena
z tučných titulků pražských odpoledníků. Muž s přesvědčením
koná s nejapnou horlivostí dobrovolnou policejní službu. Podobá se
tím poddůstojníkovi Prišibejevovi od Čechova, jenž v rodné vsi
dělal představeného, ač neměl žádný úřad, a chodil po chalupách
a zakazoval mužikům, aby večer svítili a písně zpívali. „Zákona
takového,“ praví poddůstojník Prišibejev, „není, aby se písně
zpívaly.“ Zato však zakročuje-li někde policie, tu míchá se člověk
s přesvědčením do úředního výkonu, spatřuje v policejní intervenci
zřejmou provokaci. Vůbec hledá příležitost, aby se mohl zastati
utiskovaných. Brojí proti zlořádům, což mu často vynese žalobu pro
přečin urážky stráže nebo zločin veřejného násilí.
Člověk s přesvědčením bývá nejrůznějšího povolání, ale vyvolen
je k tomu, aby beztak spletitý veřejný život ještě více komplikoval. Je
živá personifikace „hlučného souhlasu“, „živého odporu“, „projevu
nevole“, „volání hanby“ a „bouřlivých ovací“, které se vyskytují
v závorkách referátů o táborech lidu. Prostě: Muž v závorkách; živá
(„Hanba jim!“ Projevy nevole.) („Tak jest!“ Dlouhotrvající potlesk.)
(Shromáždění obnažuje hlavy a povstává.). Je to duch shromáždění,
kolektivní projev, to, čemu se říká „důkaz, že uvědomění v českém
lidu ještě nevymřelo“ a „že si lid podobná jednání líbiti nedá“.
Z lidí s přesvědčením se často rekrutují příslušníci stavu
pořadatelského. Nebývá to však pravidlem, neboť vousatý, čilý,
mrštný a horlivý stav pořadatelů je svérázný druh lidí, kteří konají
svůj úřad právem, jsouce k němu povoláni, kdežto lidé
s přesvědčením mísí se zpravidla do věcí, do kterých jim ničeho
není. Nemají ani pásky na rukávě, ani šosatého kabátu, ani tvrdého
klobouku na holé lebce, jako mají pořadatelé. Nikdo se jich o nic
neprosí; ale starají-li se o veřejné záležitosti, je to proto, že mají
přesvědčení, a ti druzí je zaprodali.