Okolo nás Karel Poláček

O katech a katanech

Někdo by se domníval, že kat a katan je jedno, ale kdepak!
Rozdíl je znamenitý, o čemž budeme dnes pilně uvažovati.
A uvažujeme takto: Kati čili mistři popravčí slují takoví lidé, kteří
na rozkaz vrchnosti zločince popravovali. V dávných dobách bydlili
za městem, žijíce v obecném opovržení pro svoje nečisté řemeslo.
Historičtí kati malují se na sešitech krvavých románů s kuklou na
hlavě a s maskou na obličeji: jsou opřeni o meč, ze špalku teče krev
a opodál usečená hlava leží; takový kat vzbuzuje u obecenstva
sladké mrazení po zádech a ty sešity se hojně kupují. Nová doba
přinesla katům emancipaci. Již slavný Piperger, jenž popravil cikána
Janečka v Plzni a bratry Schenky se Šlosárkem, byl občanská
existence, jsa zařazen do hodnostní třídy. Jeho zeti panu
Wohlschlägrovi pohrával dokonce při věšení vraha Kolínského
mírný větřík od Vltavy jeho stříbrnými šedinami, jak půvabně
napsal kterýsi pražský list. Z toho pohrávání stříbrnými šedinami
katovými poznáváme, že dnešní kat ztratil svůj romantický půvab
a že je to také občan, byť i jeho živnost byla rázu poněkud
exkluzivního.
Jak jinak katané! Všimněme si již toho plurálu: možno říkati katé?
Nikoliv, pouze prostince kati. I to množné číslo ukazuje, že máme co
činiti s druhem lidí nad pomyšlení hnusných a ohavných.
Připomenouti dlužno, že existují pouze rakouští katané, a jejich
význam v osvobozené vlasti československé je tak rozsáhlý, jejich
činnost tak rozmanitá a závažná, že skutečně musíme si velmi čile
počínati, abychom plně národní a sociologickou funkci rakouských
katanů vystihli.
Především je otázka: Popravovali-li rakouští katané? Zajisté že
popravovali; ba dokonce hojně, pilně a důkladně popravovali. Lid
civilní, jako redaktory, pravoslavné popy a polské Židy, věšeli
a vojíny stříleli. Od převratu stalo se národním zvykem knihkupců,
že ozdobovali svoje skříně fotografiemi, na nichž bylo viděti, kterak
rakouští katané ve čtverhranu vojínů s tupými erárními obličeji
delikventy věší. A naše ČTK čas od času bedlivě tyto fotografie
obkresluje a šibenici s houpajícími se viselci, půvabně trnovým
ornamentem ozdobenou, denním listům posílá, aby si čtenáři nad
tím při ranní kávě polibovali.
Popravováním však se činnost rakouských katanů nijak
nevyčerpávala. Daleko významnější a rozsáhlejší úkol jejich jest
v mučení nevinných obětí. Kdo jest obětí rakouských katanů?
Nejméně popravení. Neboť ti konečně byli se slávou pohřbeni, do
hrobu byli vezeni na lafetách děl a mnohý senátor si dlouze nad
jejich hrobem zařečnil. A konec. Zato ostatních obětí rakouských
katanů je řada nepřehledná. Za dnešních časů je obětí rakouských
katanů každý, kdo byl dvě hodiny uvázán za to, že snědl rezervní
konzervy, kdo musel předčasně do fronty, ač měl v zázemí
rozdělaný obchod, a nezřídka ten, kdo nebyl povýšen na praporčíka,
ač měl právo jednoročních dobrovolníků. Obětí rakouských katanů
dlužno označiti i šikovatele, kteří byli pro zlodějství zavřeni; tak
i důstojnické sluhy, kteří okrádali svoje pány. Surovost rakouských
katanů šla mnohdy tak daleko, že pozavírali mnohé výmluvné
politiky do internačních táborů a přinutili je, aby se obírali krmením
králíků. Žaláře a vězení rakouských katanů nazývají se pravidelně
kasematy, kdež nevinné oběti úpí a čekají, až zlomí pouta, aby je
mohly rozpřáhnouti směrem k vycházejícímu slunci svobody.
Ohromný je význam rakouských katanů pro průmysl literární.
Všichni, kdož sloužili v rakouském vojště nebo seděli v arestě,
pokládají za svou povinnost napsati o tom román, který se honosí
vkusnou obálkou, na níž oběť rakouských katanů třímá národní
prapor.
Ke konci jest se zmíniti o nesmírném významu činnosti
rakouských katanů na poli sociální politiky. Rakouští katané mají
nespornou zásluhu na propočítání služebních let svých obětí, na
dvoj- až trojnásobném započítání válečné doby. Ubohé oběti
rakouských katanů jsou nuceny postupovati příliš rychle a bráti
mnohé zvláštní požitky. Víme také, že v politické kariéře má velký
význam býti obětí rakouských katanů. Rakouští katané způsobili
také, že se nadmíru oživil přednáškový ruch se světelnými obrázky.
Historik, jenž se bude někdy obírati dějinami osvobozeného
národa, rozdělí patrně národ na dvě strany: 1. Oběti rakouských
katanů a 2. Rakušáky, to jest ty, kteří pro technické překážky
nemohli býti zavřeni, pročež jsou v opovržení.