Okolo nás Karel Poláček

Politická situace a bujné poprsí

Politická situace bývá v čele novin a pojednávají o ní úvodníkáři. Pěstění bujného poprsí vyskytuje se naproti tomu vzadu v inzertní části. Fejetonistovi nenáleží uvažovati o politické situaci; a bujným poprsím se veřejně neobírá. Probudí-li se však ve fejetonistovi filozofické pudy, pak pojednává o obém současně a bude zjišťovati souvislost obou, jinak dosti vzdálených pojmů.
Styl doby nazvané „fin de siècle“ byla hubená secese. Avšak poslední desítiletí před válkou, překonavši hubený směr v umění a životě, počalo opět kynouti a bachratěti. Je to hrdinská doba „této fešné Vídeňačky“. Zřetelně můžeme konstatovati vliv monarchistické ideje na pěstění bujného poprsí. Symbolické obrazy z této doby, jichž úkolem je zvyšovati lesk panujícího domu, vyznačují se zpravidla nadmíru bujným poprsím, jemuž ukládá tvůrce úlohu napájeti oddané národy živným mlékem věd a umění, pořádku a blahobytu. Funkce bujného poprsí je rozsáhlá. Vyskytuje se na plakátech hospodářských a průmyslových výstav, představujíc rozkvět průmyslu a zemědělství. Nalézáme je ve prospektech, zvoucích na výstavky umění. I tehdejší Pallas Athéné, jež zdobí záhlaví cirkulářů, nabízejících vědecká díla, je bohyně tvarů mohutných a kynoucích; také hudba v oné době byla boubelatá a žádoucí. Život představoval se v podobě kypré číšnice (číšnice bývala kyprá, jako vojín bezvýminečně švarný), jejíž bok objímal bujarý mladík levou rukou, drže v pravici sklenici pěnivého piva, které se tedy nazývalo řízný mok. Poddaní národové žili pod vládou císařského domu, jenž byl bohat na četné arcivévodkyně, oplývající bujným poprsím. Ba i tehdejší světice, které se prodávaly na jarmarcích v pestrých barvotiscích, byly na světice příliš rozložité. Vláda bujného poprsí byla úplná a absolutní. Panny po stránce poprsí nedostatečné byly v opovržení, a vyhlídky na vdavky stoupaly v přímém poměru s dmoucími se ňadry. Dmoucí se ňadra byla závažnou rekvizitou v tehdejším písemnictví. Dnešní literatura úplně postrádá dmoucích ňader; zdá se, jako by nynějším Ivanům, kteří milují současné Evy, byla dmoucí ňadra něco úplně vedlejšího: a na místě dmoucích ňader vložili expresionistický socialismus.
Běda, třikrát běda, rozpoutala se lítice válečná, abychom mluvili řečí polních kurátů. Umlkl tlukot slavičí a zazněla trouba válečná, jak říkali okresní hejtmani. Národové utkali se v bezpříkladném zápolení, v němž šlo o prestiž, místo na slunci, čest a světový obchod. Čest, prestiž, místo na slunci, světový obchod vzal čert; ale nejvíce doplatilo na to bujné poprsí. Ve světovém zápolení zvítězila Amerika, detektivní film, žvýkací guma; bary staly se chrámem moderního lidstva, vážnou položkou moderní literatury. Evropa je v úpadku, revoluce je na postupu; manhattan je prý jakýsi koktajl. Básně pohrdají rýmem, libují si v uvolněném rytmu, ale nemají obsahu; to ale není hlavní: hlavní je forma. Opisování, napodobování a plagiátům říká se přibližování vzorům anebo dynamické úsilí o výraz. Mluví se jedním dechem o mikádu, moderních tancích, kinematografu, cirku a marxismu. Nikdy nebyly spojovány dvě protilehlejší představy v jedné asociaci jako světová revoluce a boty „shimmy“.
Nuže jedním slovem, zvítězila Amerika. Staré Evropě nezbylo než uctivě se pokloniti dolaru. Evropa se u Ameriky zadlužila; a proto objevila náhle americkou kulturu. Americká kultura má nad evropskou, přes všecku její tradici a bohatou historii, převahu hlavně proto, že američtí boxeři, hlavně černé rasy, dobývají v boxu šampionát světa. Dempsey by knokautoval i Goetha; jak tedy neuznati supremacii Ameriky. I jazzband dělá větší rámus než Wagner. Hlavně však je známo, že jsou Američanky hubené. Když už jsme se poklonili vysokému kursu dolaru, nezbývá, než abychom hubenost prohlásili za štíhlost; a tato štíhlost stala se přísným zákonem módy. A jak zahynula dmoucí ňadra v literatuře, tak zmizelo bujné poprsí v praxi. A kdyby city byly sebebouřlivější, musejí míti dosti místa ve štíhlých prsou. Žádná panna nepřipustí, aby se jí ňadra bouřlivě dmula: rovněž domníváme se, že schovávání navoněného lístku za ňadra vymizelo jako serenády s kytarou pod balkonem, provazové žebříky, dýky zákeřníkovy a jed v číši. Pokud existuje romantika, pak je to ovšem americká: Šílená jízda v automobilu, skok na rozjetý vlak, mrtvola v liftu a propadliště v hotelích, ve kterých zmizejí detektivové.
Politická situace po světové válce zkrátka způsobila, že ztratilo se bujné poprsí. Nářek a kvílení staromilců nad tímto truchlivým faktem nepomůže, jestliže Dawesův reparační plán definitivně neztroskotá a Amerika neprohlásí, že odpouští Evropě všecky své válečné dluhy. Jediná naděje ctitelů bujného poprsí je striktní zachování Monroeovy doktríny. Prohlásí-li Amerika desintressement na věcech evropských, pak je jisto, že bujné poprsí nalezne opět svoji bývalou slávu.