Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Rostislav (16)
Logo
Olda a sport
<>
icon 10.03.2021 icon 4x icon 1690x
CC micky dnes vám řeknu jak jsem jednou nebo dvakrát v životě sportoval. Je to už dávno tehdy jsem byl na střední škole a měly jsme zrovna tělocvik. Naše paní učitelka které nebudu specifikovat jméno ale je to hodně blízko šedé barvě zvolila dva kapitány aby si vybrali spolužáky do svých týmu. Mě samozřejmě nikdo nechtěl protože jsem byl vždycky ten kterej to sám dokázal vyhrát. Kdyby nebylo paní učitelky tak si vůbec nezahraju. Bohužel mě dala do týmu s tou nejhorší hráčkou kterou jsme měly na škole. Vážila asi tak 450 tun a moc se nepohybovala když se dostala na hřiště. Naštěstí jsem to já dorovnával protože jak už jsem zmiňoval byl jsem prostě debil teda eso na volejbal. Začal jsem na podání. Pořádně jsem se napřáhl, práskl jsem do míče ale ten se nedostal ani k síti. Řekl jsem si špatnej den no příště to vyjde. Skoro celou hodinu jsme hrály až to nakonec dospělo k rozhodujícímu setu. Opět jsem se dostal na podání a tentokrát to bylo jinak. Napřáhl jsem se, trefil jsem míč, ten odletěl asi metr přede mě mé velrybí spolužačce do hlavy. Možná jsme prohrály tu hru ale pro mě ten zásah do hlavy bylo vítězství. Potom jsme hrály Anču na koš. To byl můj oblíbenej sport protože házení basketbalovýho míče mi jde protože jsem černej že jo. Když jsme s klukama potom spočítali skóre tak jsem měl asi o 50 bodů míň jak oni, protože jsem házel do odpadkovýho koše a ne do basketbalovýho. Když nás to přestalo bavit tak jsme se rozhodli hrát vybíjenou s baskeťákama. Naštěstí se nikomu nic nestalo jen ty repráky v tělocvičně dostaly pár tvrdých ran. Vlastně všechny rány letěly do repráků. Potom jsme našli gymnastické balony se kterými jsme nemohli udělat nic jiného než hrát fotbal přes celou tělocvičnu. Když na to teď vzpomínám tak mám pocit že všechny ty střely který jsem schytal byly naschvál ale to není možný moji spolužáci by si ze mě nikdy takhle nevystřelili. Nakonec jsme se všichni sešly v šatnách kde jsme začaly prozkoumávat jeden pach který nás neustále dráždil už asi čtyri roky. Musely jsme vytáhnout MOŠPIT abychom se toho závanu zbavily. Zjistili jsme že zdroj toho pachu je ta hrouda která se nepohne tak jsme se dohodly že ju všichni zeserem od hlavy až k patě aby se tu vůbec dalo dýchat. JJ to je konec btw cc micky jkj? pac a pusu OliverisNegris Pokud jste s touhle povídkou nespokojeni tak jdite za Dagmarou
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Segzz
Jednoho dne se vracím z montáže o něco dříve, než jsem avizoval doma. Těším se n...

Jsem z5 mickoni
Čau už je to pár let ale je to tak jsem zpátky v sedle. Mám pro Vás další storko...

Prcačka ve vesmírné stanici
Jednou když jsem se chtěl vypravit Raketou na Mars, tak se stalo něco vesmírného...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).