Sam a Max

Byla neděle a čas se vlekl bez jakékoli zábavy. Sam a Max, dvojice detektivů žijící v New Yorku, se nudili. Sam, hnědý pes, a Max, bílý králík, byli postavy vystřižené z komiksu.

Najednou zazvonil telefon. Zrovna seděli na gauči, jedli sýrovou pizzu a sledovali televizi, kterou jim před chvílí doručil mladý poslíček na kole. Na krabici s pizzou stálo „Little Nero“. Sotva se Sam a Max stihli pochlubit svými novými účesy – vousy měli oholené a vlasy zkrácené u holiče během deštivého pátečního dopoledne – už je rozptyloval krásný slunečný den venku.

Sam, ten málomluvnější z dvojice, přijal hovor: „Haló?“ Max mezitím dojížděl poslední kousek pizzy.
„Kdo volá?“ otázal se Sam hlasitě.
„Tady Clown,“ ozval se cizí hlas na druhé straně telefonu.
„Clown? To má být vtip?“
„Ne, to je moje přezdívka, Clown,“ odpověděl chlap s lehce znatelným italským přízvukem.
„A co vlastně chcete?“ Sam přešel rovnou k věci.
„Sto tisíc dolarů v kufříku, jen ve stodolarovkách. Hotově. Přineste to do půl hodiny do Central Parku.“
Sam chvíli váhal, ale nakonec odsekl: „Okej!“ a zavěsil. „Tohle bude hustý. Rychle do banky a potom do parku.“

Naštěstí měli svou detektivní kancelář jen pár bloků od Central Parku, i když okolí budovy bylo celkem pusté – bez zeleně či parků. Cesta do banky zabrala trochu víc času, než plánovali, ale do parku dorazili včas. Tam už na ně čekal muž s cedulí s nápisem Clown, díky níž ho okamžitě poznali.