Letmý dotyk - 1. část

Vystoupil z auta. Jako vždycky bylo černé a sportovní. Tentokrát to bylo Porsche. Rozhlídnul se a všude okolo něj se nahrnulo strašně moc fanynek. Nasadil si sluneční brýle a jen tak letmo si je všechny prohlížel, když v tom se jeho pohled zastavil na jedné jedinné. Nebyla z něj tak k uvytržení jako všechny ostatní holky. Prohlížela si své fialově nalakované nehty. Vždy si myslel, že je nejlepší, ale ta dívka mu teda strhla sebevědomí. Její štíhlá postava se skoro jako zavlněla do nějakého rytmu, zvedla hlavu, jen pozvedla obočí a nahodila znuděný výraz. Zabodla se do něj pohledem. Její šedé oči prozrazovali, že ho vážně nemá nijak extra ráda. Něco řekla své kamarádce vedle, otočila se na patě a prodírala se mezi holkama pryč odtamtud. Zhoupnul se na pravé noze a taky šel, ne sice přímo za ní, mezi ty holky, ale z bezpečné vzdálenosti to obešel a pak si jí u jednoho baráku odchytil. Její tvrdší rysy ve tváři mu říkali ať jde dál, ale něco ho k ní hrozně přitahovalo. Zastavila se těsně před ním, zašklebila se a chtěla ho obejít. On jí to ale nedovolil. Skousla ret, přimhouřila obočí a otočila se k němu zády, odešla kousek od něj a sedla si tam na lavičku. On si hned sedl vedle ní. 'Sem tak slavný a budu se vtírat nějaký obyčejný holce' myhlo se mu v hlavě. Ano Woo Young, slavný zpěvák z jedný kapely. Ten kterýho všichni obdivovali, všichni chtěli být jako on. A on právě přesto seděl vedle dívky, která se na něj ani nepodívala. Přemýšlel, co ho na ní tak upoutalo. Zvedla hlavu a z otázkou v očích do nějak podala přísným pohledem. Ano, ty oči, ty krásně šedé oči ho upoutaly, ta lhostejnost v nich. Pak promluvila. Chvilku si povídali, Woo Young se jí občas letmo dotknul, když už to nevydržel, nahnul se k ní a musel jí políbit. Dlouze a jemně. Jeho měkké rty se jí vpily do jejích rtů, které sice nejdřív nereagovali, ale pak se zapojili. Jednu ruku mu dala na tvář a druhou mu prohrábla pečlivě nagelované vlasy. Potom se ale odtáhla. Nechápala, co to udělala. Chtěla se od něj držet dál, od jeho velkého ega, od té namyšlené povahy. Celou tu dobu se tak držela, ty nenávystné pohledy. Jenže to teď zmizelo, jakoby roztála. Jako kdyby byla šípková růženka a on její princ. Chytila se za hlavu a on jí chytil její ruce, vzal je do těch svých a pevně je svíral. Tentokrát se na něj podívala jiným pohledem, už tím méně lhostejným. Pořád se ale snažila vypadat unuděně a to se jí celkem dařilo. Zamyslel se, jestli udělal správnou věc. Pak jen vstal, ruce jí pořád držel. Vstala tedy s ním a on jí táhnul ke svému autu. Nejdřív chtěla něco namítat, pak ale radši šla a mlčela. Když byli zpátky u těch fanynek, rozhlídla se a v davu spatřila tu svojí kamarádku. Jen se na ní omluvně pousmála a nastoupila do auta, kde jí držel dveře. Zavřel a je a obešel auto. Než nasedl, ještě se podíval po těch ječících holkách, zamával a nastoupil. Nastartoval a s pořádným šlápnutím na plyn vyrazil. Ona se ještě rychle připoutala a zabořila se do sedačky. Pozorovala baráky, lidi i auta. Všechno to okolo nich rychle ubýhalo. Nevěděla, proč k němu vůbec nastoupila. Nevěděla ani kam vůbec jedou. Věděla jen, že to není správné, že určitě dělá špatnou věc. Poprvé se na něj pořádně podívala. Soustředil se na řízení, tak si ho mohla v klidu prohlédnout. Vlasy měl světlejší, než když ho viděla naposledy v televizi. Černá bunda mu ladila k černým vyšším botám a bílou podrážkou. Roztrhané dříny mu vyjímečně dost slušely a bílé tričko s nějakým nápisem, který nedokázala přečíst. Nachytala se na tom, že začala uvažovat, že mu to vážně sekne. Zavrtěla hlavou a dál se dívala na cestu. Už jen čekala, kdy zastaví, co s ní bude dělat. Uvažovala dokonce i o tom nejhorším, že je to například nějaký nekrofil. Když už konečně zastavil, podívala se na veliký dům, který se rozprostíral přímo před nima. Vystoupil a tak vystoupila taky. Dál od auta se už ale nehnula, pořád si prohlížela ten veliký barák, který byl skoro až celý prosklený, kolik tam měl oken. Obešel auto, chytil jí za ruku a vedl rovnou ke dveřím. Opřel se o zvonek a neuběhlo ani deset vteřin a nějaká, snad služebná, otevřela dveře. Začala se na něj usmívat, on jí věnoval jen malý letmí pohled a už byl i s tou dívkou uvnitř. Vedl jí do obývacího pokoje, tam se posadil a pokynul, aby si sedla vedle něj. Sedla si tedy vedle něj a rozhlídla se. Ta místnost byla velká asi jako jejich celé první patro malého domku. Všude krásně uklizeno, ani jedno jediné smítko prachu. Začínala se cítit nervózně. On jí jen pozoroval, pak se k ní nahnul a znovu jí políbil. Tentokrát zareagovala hned a místo toho, aby ho odtáhla s ním spolupracovala. Chytl jí na bokách a ona mu dala ruce kolem krku. Ze zadu ho po tom krku šimrala a líbali se. Docela dlouho. Vlastně líbali by se ještě dýl, kdyby je nevyrušila ta služebná.