Strach

Byla jsem sama doma. Byla noc, a já jsem šla spát.
Najednou jsem, když jsem byla v koupelně, uslyšela hlasitou ránu. Vběhla jsem do kuchyně a sbírala ze země rozbitý talíř, co byl na lince. Šla jsem ho vysypat do koše. Když jsem se však otočila zpět, talíř byl na lince. Přeběhl mi mráz po zádech. Najednou se spustila z ničehonic televize. Vypla jsem ji. Vrátila jsem se do koupelny. Posléze jsem vklouzla do postele a usnula.
Po pár hodinách drahocenného spánku mne vzbudilo bušení na dveře. Říkala jsem si, že se už asi vrátili rodiče a doufali, že jsem vzhůru. Nu což, šla jsem otevřít, ale nikdo tam nebyl. Ve schránce byl ale lístek. Přečetla jsem si ho, a zavalila mě strašná panika strachu. Bylo na něm napsáno: ,,NEVRACEJ SE", přičemž jsem se při čtení vracela do domu. Podívala jsem se před sebe. A stál tam on. Sám Strach. To on bylo to poslední, co jsem v životě uviděla. Vlastně ne, poslední věc, kterou jsem uviděla, byli vystrašení rodiče. Pak už jsem jen cítila bolest a strach...