
POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství
Už tři měsíce žiji se svým přítelem v domě jeho matky a hned od prvního měsíce mi bylo jasné, že to byla chyba. Ne proto, že by byl dům malý nebo něco chybělo, ale proto, že mi od začátku naznačili, že to není můj domov a že jsem tu jen „dočasně“ — jako by mi sem nepatř...
Lidé dřív hojně jedli drobné ptáky a leckde jsou dodnes vítanoupochoutkou. Chytali je do sítí, stražili na stromy lep, ale hlavněk polapení ptáků užívali jmelí.A tak jednou, když se zase na stromech jmelí objevilo, způsobilavlaštovka po lese poplach. Svo...
PRÁVNÍ PŘÍPADPodpovídka - tak jedu osmdesátkou k té zatáčce a myslím, že mám za ní volnou cestu, to se ví, byla to volovina; jenom jsem trochu ubral plynu a hasím si to vesele do zákrutu. A najednou koukám, přes cestu jde průvod. Funus. Zrovna zatáčel př...
11. Sitalkes OinopionoviZvedl‑li ses po otci, synu, a smýšlíš jako já, dej sbohem oněmbosonohým a bledolícím žvanilům, kteří se potloukají kolemAkademie, nic užitečného pro život neznají, aniž mohou konati,a jen se všetečně zabývají všelijakými povětrným...
Polovinu mého dětství jsem strávil se svou sestrou-dvojčetem v dětských domovech. Později, když sestřenice mé maminky, teta Jana, dovršila osmnácti let, vzala nás k sobě do bytu v Brně. Ona a později její manžel, strýc Tomáš, se pro nás stali skutečnými rodiči a já je m...
Na kraji lesa se krčil u cesty, kudy jezdily povozy, zaprášený šípkovýkeř.A v lese, hned proti němu, vzpínala svoje zelené větve vysokáa vznosná jedle. Byla vyšší než okolní stromy, byla silnější nežsmrky kolem a byla na to také patřičně pyšná.Jednou...
ZÁZRAK NA HŘÍŠTIPodpovídkaStalo se to na přátelském zápase SK měšťanka Žižkov versus kvarta gymnázia Praha XI. Přes obětavou práci obrany, v níž zvláště vynikal Ferda Zápotocký, prohrávala to žižkovská měšťanka ke konci druhého poločasu už dvěma k nule a...
10. Dryantidas ChroniuTy už nedbáš ani o naše lože, ani o společná děcka, ba ani o životvenkovský, nýbrž docela jsi propadla městu; znepřátelila sis Panai nymfy, jež jsi nazývala Epimelidami, Dryádami a Najádami, a zavádíšk nám nová božstva k těm mnohým,...
Je mu čtrnáct let.Téměř nevidí. Téměř neslyší.A přesto každý den, když se vracím domů, už na mě čeká u dveří.Jeho unavené tlapky ho dovedou do předsíně pár minut před mým příchodem. Nevím, jak to vycítí. Možná cítí vibrace podlahy. Možná si pamatuje rytmus m...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc