
POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství

v soutěži
Ke dvanácté hodině se omluvili zbylým svatebním hostům, zaplatil útratu a naložil novomanželku s mámou do auta. Když přijeli domů a chystal se odemknout, matka do něj šťouchla „nezapomeň nevěstu přenést přes práh!“ „Vím,“ odvětil, „ale nejdřív odemknu, ne?“ ...

v soutěži
Zamilovala se. Ještě si to nepřiznávala, ale všechny příznaky se už dostavily. Dlouhé civění na učitelovu ztepilou postavu. Záchvaty radosti a sklíčenosti bez příčiny. Večerní žravost, kdy přes veškeré dietní zásady vybílila s požitkem ledničku. A hlavně pečlivé studium...

v soutěži
Neměl co ztratit. Tím se mu otevírala náruč světa dokořán. Plně tohoto privilegia využíval."Dobré jitro. Dnes vám to ale sluší paní Hanáková."Hned po ránu zaútočil na první dosud nedobytou kořist. Mírně oplácaná čtyřicátnice se před mladým domácím učitelem zardě...
Tento príbeh som sa rozhodol napísať ako hec zo strany jedného čitateľa minulého príbehu a ako výzvu sám pre seba, keďže takýto druh som ešte písať neskúšal. Túto časť som napísal za pol hodinu ale pokračovať budem, len ak bude väčší záujem. Svoj záujem mi prejavte mail...

v soutěži
Bylo téměř deset hodin večer. Odšoural se s třetím šálkem kávy ke stolu, znechucen odsunul skripta a pomalu srkal horkou kávu. Z předsíně slyšel klapnutí vchodových dveří.„Aha, máma je zpátky z práce,“ pomyslel si. Po chvíli slyšel její kroky a otočil se na židli: „...

v soutěži
Dostal jsem možnost, koupit od Lesů starší hájenku, utopenou v hlubokém lese. Co mě však zaráželo, že o ni nikdo nejevil zájem a byla podezřele levná. Tak jsem se s nimi domluvil a jel se podívat. Zvenku byla zachovalá, romantická, dřevo bez červotoče, vše pěkně zdravé,...

v soutěži
Seděl jsem jednou v pátek odpoledne ve svým kamrlíku a dělal jednu soukromou repasi počítače pro jednoho kámoše. Když zadrnčel mobil, povyskočil jsem leknutím, koukl se kdo otravuje a on to můj šéf. Proboha co otravuje teď odpoledne, to toho neměl dost za celý d...
|
robbertos |
|
Po vyučení jsem nastoupil u nás ve městě do velkého kadeřnického salonu a strávil jsem tam více než dva roky, když přišla krize a já jako nejmladší vylítnul první. Tak jsem se přihlásil na pracáku, odolal nabídkám na otevření živnosti a dle potřeby jsem svým známým chod...
|
robbertos |
|
Byl pátek, v práci jsem to zabalil a prchal domů pro věci co beru sebou na osadu. Vláček mě vyhodil na naší zastávce, tak jsem si nahodil baťoh a vyrazil. Rychlejší chůzí to bylo tak necelou půlhodinu. Doklusal jsem do osady, pozdravil jsem se s ostatními a pádil dolů k...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc