Povídky
New York, město, které nikdy nespí. Zdejší ulice se zdáli být temnější než jindy. Central Park, toto místo se zdálo být pro Amandu noční můrou. Procházela tudy každým dnem, již tři roky a ani po takové době si nedokázala zvyknout na ten podivný pocit, když tudy ...
Hm, nebere to.A to říkala, jak moc se na mě těší. Nechal jsem ještě chvíli telefon vyzvánět, ale když se nikdo nehlásil, tak jsem to vzdal. Třeba je ve sprše a připravuje se na mě. Musel jsem se usmát, když jsem si jí představil ve sprše jak si holí vše ...
Je úplněk. Měsíc krásně osvětluje asfaltovou cestu a já mám skvělý výhled. Uvidím ji už brzo. Chodí tudy každý pátek a sobotu. Většinou má doprovod, ale dneska slyším jen jedny kroky. Tím líp pro mě. Všechno mi hraje do karet. Vyhlídl jsem si jí už před několika týdny a...
Hádám, že pokud bych se vás zeptal, zda by jste vyměnili své rodiče, tak by mi pár z vás odpovědělo ano, protože máte doma totální teror. Všechny z vás ale můžu uklidnit, tak špatný to nebude – moje matka je feministka. Před sedmnácti lety, když jsme se s...
Matiku mi vysvětlil překvapivě skvěle, zazářila jsem. Cestou ze školy přidám do kroku víc než obvykle. Modřiny na těle po dvoudenním klidu konečně začali měnit barvu a ty menší se ztratily úplně. Nepředpokládám, že bych došla do prázdného domu, ale pořád doufám, že dneš...
Vždy jsem si přála dokonalou rodinu. Představovala jsem si, jak budeme jako jedna velká šťastná rodina cestovat po Evropě. Jak budeme mít s manželem dvě krásné děti a budeme společně každý sobotní večer grilovat… To všechno jsme také donedávna dělávali… Dělávali jsme vš...
Když se stromy milovaly…Als sich die Bäume geliebt haben…Nechápala jsem, co se to se mnou děje. Nejsem přece lesba…. Doma se mi tohle nikdy nestalo! Doma… kde vlastně mám své doma? Asi ten jiný vzduch, to náhlé teplo, změna klimatu ve mne způsobili mírné zma...
Chvíli jsem si s ním jen tak hrála, dokud na mě nezavolal Sid.„Miláčku, pojď sem prosím!“ Řekl miláčku! Zatočila se mi hlava a jako omámená jsem šla do obýváku, ale kromě zářivého úsměvu jsem na sobě nedala nic znát.„Copak?“Zvedl ze stolu nějakou fotku a...
Bylo pozdě večer, ale taková nabídka se neodmítá… Autem jsem projížděla závěji sněhu, v šeru byly vidět pouze střechy domů, vlastně jsem téměř nic nevnímala. Srdce mi bušilo až v krku a hlava propírala vzpomínky. Jeho dům uprostřed buše, velké kapradí, zpěv tui, vůn...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva