Povídky
..šla a šla. Nevěděla kam, bylo ji to jedno...k tomu aby snášela dál rány otce ji už nestačila pouhá myšlenka na něj, neměla pro co žít!!! Najednou se zastavila před velkým stromem...stromem který se najednou objevil na prázdné louce....stromem na kterém bylo neznámé la...
Slunce zapadá a barví oblohu. Město stále ještě žije svým přirozeným tepem, který se pomalu ale jistě zastavuje. Jsem na střeše jedné slavné budovy ve městě. Stojím na okraji a váhám. Váhám nad tím, jestli mám ukončit své trápení nebo žít dál s tou bolestí. Bolestí, kte...
Eden okamzik mi zmenil zivot...Byla to setina sekundy...ovsem stalo se to...Neni to pribeh lasky,ale zaroven i je... Znamenal pro me hodne.Bylo to moje slunicko co se umelo smat...co prosvitilo vsechny kouty meho srdicka co se dokazalo usmat a podat ruku kdyz byla potre...
"A co když se stane něco hrozného?" Veliké oči mé maličké dcery se na mě stočily. S hrůzou na mě zíraly. Člověk by jí netipoval pět let. Byla tak chytrá. Tak chytrá, že to snad ani nemohla být má dcera."Proč by se mělo dít něco hrozného?" Usmála jsem se na ni chlách...
Možná jsem o něco jiná, cítím, že se svým vrstevníkům nepodobám. Ale co bych z toho měla..? Byla by ze mě jen další fiflena. Nechci být jako ony, bavit se o šminkách, stylu, modelkách, kdo s kým chodí, kdo se s kým vyspal a kolik jich vystřídal...Mě tohle nezajímá! ...
Dny se zdály delší a delší, a jediné podle čeho měřil čas, bylo střídání stáží. Nedostával najíst ani napít. Nepotřeboval to. Nikdo s ním nemluvil. Vlastně nikdo nemluvil. Nebyl jsi ani jistý jestli kroky, co slyší jsou skutečné, nebo jen halucinace. Uběhl měsíc, uběhli...
Co se to děje? Pomyslela jsem si zachmuřeně a lokla si whisky ze zdobené skleničky, kterou jsem našla za barem. Po tváři mi stekla slza. Zatnula jsem zuby. Musím být silná, opakovala jsem si. Promnula jsem si mokré oči a opět se napila.Seděla jsem na baru v Mystic G...
Už od malička jsme měli k sobě zvláštní vztah. Znala jsem ho od tý doby co jsem přišla na svět. Naše mamky jsou nejlepší kamarádky už od základky. David byl o tři roky starší, ale rozuměli jsme líp než vlastní sourozenci. Když Davidovi bylo patnáct a mě dvanáct tak nás...
Věnováno všem fanouškům Stmívání."Bello." Usmál se na mě Edward. V jeho očích poletovaly jiskřičky. Jak by taky ne, když jsem na sobě měla noční krajkovanou košilku, kterou mi vybírala Alice pro náš výlet do Stockholmu."Máš přání?" Ušklíbla jsem se. Zajel mi...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva