Práce Anděla

Práce Anděla


Jdu zimní krajinou a z lavičky se ozývá hlas:

"Prosím, pomoz mi, než pro mne přijdou...,
v tom domě na rohu pro mne mají připravenou postel!"

Vezmu lehoučkou duši na ruce,
držím ho v náruči,
je tak lehoučká
a nesu ji do domu na rohu,
vejdu do domu,
všude je tma ,
na chvíli si dřepnu s lehoučkým pánem u dveří
a nevím, kam ho položit
a najednou vidím zářivé bytosti,
jak mne volají do další místnosti,
kde leží žena a rodí dítě
a u hlavy má svého muže,
s duší bezdomovce na rukou se ptám,
zda ho chtějí,
aby byl jejich dítě
a oni souhlasí,
dám jim tu duši a odejdu...

A oni asi ani netuší, že jejich dítě má duši bezdomovce, co právě umřel na lavičce u jejich domu.
Vždyť je lepší, když tělo jejich dítěte zůstalo živé a oživil je muž, jenž trpěl bez domova, mrazem a hladem ,
který je nyní v teple domova a ukolíbán láskou matky těší se ze svého nového života, jenž je pro něj novým vykoupením, jen doufám, že si toho jeho duše váží a tuto druhou šanci využije k dobru.

( můj dnešní sen)