
POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství
A PŘECE SE NIC NEZMĚNILO. Byl ve svém pokojíku, plném papírů a knih. Všude kolem známý domácí ruch. Na ulici trubka oznamovala, že nebezpečí minulo. Na schodech spokojeně tlachali nájemníci, vracející se ze sklepních úkrytů. V poschodí nad Petrovou hlavou bylo slyše...
NIProč bych nezačal také jednou klasicky? Řeknu aforisticky:I zkomoleniny mají svoje osudy.Budu uvažovati o slovíčku ni, které je zkomoleninou spojky ani.Není nejmenší slůvko ni mezi ostatními slovy, ale jeho význam jetakřka politický, nechť nepr...
Dva princové a kouzelný pták - 2Když Mahmud, sveden byv zlým duchem, ubohého Benazira svrhl do rybníka, nic zlého netušící jinoch spal tak tvrdě, že se dříve neprobudil, až voda se nad jeho hlavou zavřela. To cítil, že jej uchopil vír a hluboko stáhl. Sotva si m...
PETR AUBIER BYDLEL U RODIČŮ nedaleko Clunyjského parčíku. Jeho otec byl soudce; bratr, o šest let starší, šel dobrovolně na vojnu hned na začátku války. Dobrá měšťanská rodina, počestní občané, hodní, srdeční, lidsky cítící lidé, kteří se nikdy neodvážili samostatně...
Manžel telefonoval se svým kamarádem a děsně se u toho řehtal. Samozřejmě mě zajímalo, co řešili tak veselého.„Ále, je rozhádanej s mámou,“ vysvětlil mi. Protočila jsem otrávěně oči. „No, tak to je vážně k popukání!“„To by ses divila,“ zasmál se.‐-------...
PoněvadžPoněvadž je slovo, jež, díváme-li se naň pozorně, budí jistýcizokrajný dojem. Optická představa slova poněvadž je zajistéarménský obchodník koberci z města Ázerbájdžánu, a upřeme-lisvůj zrak na poněvadž a po delší dobu je pozorujeme, tehdy...
Dva princové a kouzelný pták - 1 Mocný sultán panoval v krásné a veliké říši po mnohá léta v pokoji a radosti nad svým lidem. Tři kvetoucí synové byli jeho štěstím a chloubou; sultán ničeho nešetřil a dal je vzdělávati tak, aby z nich byli někdy moudří rádci a u...
DĚJ TRVÁOD STŘEDY VEČER 30. LEDNADO VELKÉHO PÁTKU29. BŘEZNA 1918PETR CHVATNĚ VBĚHL do hlubin podzemní dráhy. Hrubý a horečně vzrušený dav. Stoje blízko u vchodu do vozu, sevřen kruhem lidských těl a dýchaje dusný vzduch vycházející z jejich úst, ...
Dnes mám zvláštní náladu, synku. Sedím na balkoně našeho bytu v Brně, kouřím starou Spartu, staré ruce se mi třesou víc, než jsem kdy zažil. Je zvláštní, že se člověk může cítit bez místa ve svém vlastním domově… Nikdy bych si nemyslel, že to přijde.Tati, nebuď ...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc