Povídky
Polovinu mého dětství jsem strávil se svou sestrou-dvojčetem v dětských domovech. Později, když sestřenice mé maminky, teta Jana, dovršila osmnácti let, vzala nás k sobě do bytu v Brně. Ona a později její manžel, strýc Tomáš, se pro nás stali skutečnými rodiči a já je m...
Na kraji lesa se krčil u cesty, kudy jezdily povozy, zaprášený šípkovýkeř.A v lese, hned proti němu, vzpínala svoje zelené větve vysokáa vznosná jedle. Byla vyšší než okolní stromy, byla silnější nežsmrky kolem a byla na to také patřičně pyšná.Jednou...
ZÁZRAK NA HŘÍŠTIPodpovídkaStalo se to na přátelském zápase SK měšťanka Žižkov versus kvarta gymnázia Praha XI. Přes obětavou práci obrany, v níž zvláště vynikal Ferda Zápotocký, prohrávala to žižkovská měšťanka ke konci druhého poločasu už dvěma k nule a...
10. Dryantidas ChroniuTy už nedbáš ani o naše lože, ani o společná děcka, ba ani o životvenkovský, nýbrž docela jsi propadla městu; znepřátelila sis Panai nymfy, jež jsi nazývala Epimelidami, Dryádami a Najádami, a zavádíšk nám nová božstva k těm mnohým,...
Je mu čtrnáct let.Téměř nevidí. Téměř neslyší.A přesto každý den, když se vracím domů, už na mě čeká u dveří.Jeho unavené tlapky ho dovedou do předsíně pár minut před mým příchodem. Nevím, jak to vycítí. Možná cítí vibrace podlahy. Možná si pamatuje rytmus m...
K jednomu ptáčníkovi přišel na návštěvu příbuzný ze vzdálené vsi.Šel pěšky, cesta byla daleká, a tak zabušil na vrátka až za tmy.„Jistě ti cestou vytrávilo,“ uvítal ho ptáčník. „Jenže já zrovna nicv hrnci nemám.“„Spokojím se i s chlebem,“ řekl příchozí, ...
VYNÁLEZCEPodpovídkaŘíkám vám, pane, na vynalézání musí být určitá metoda. Nemůžete se spoléhat na šťastnou náhodu nebo inspiraci; to byste to nikdy nikam nepřivedl. Nejdřív musíte přesně vědět, co vlastně chcete vynalézt. Většinou vynálezci něco vynalezn...
9. Iofon ErastonoviAť ho šlak trefí, ať bídák bídně zahyne, ten ohava kohout, jenž měze sladkého vidění ve snu svým křikem probudil! Zdálo se mi, nejmilejší sousede, že jsem skvělým a zazobaným člověkem a dále,že mne provází dav služebnictva, jež jsem po...
V sedmdesáti devíti letech žiji sama… a poprvé v životě se necítím opuštěná, ale vrácená sama sobě.Když se lidé dozvědí, že bydlím sama ve starém domě na okraji Brna, všimnu si té změny v jejich očích. Nejprve překvapení. Potom obava. A nakonec ten měkký tón, který ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva