
POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství
Dobrý den, Vaši jízdenku prosím." zastavil se průvodčí před slečnou kolem sedmadvaceti, která měla silné, velké brýle a byla viditelně velmi nervózní."Tady." podala mu vytištěný arch papíru "Já jsem si poprvé kupovala jízdenku elektronicky a bylo to strašně složité,...
DětiJe smutné, že si děti neuvědomují a vesměs odmítají vrozenýnázor, že jsou stvořeny k tomu, aby dělaly rodičům radost. A to jetím zavrženíhodnější, ježto každé dítě jest v kruhu své rodiny jakésifenomén. Jde tady pouze o to, aby zvěst o jeho zázra...
O POTOPĚ SVĚTAPodpovídkaNevím, pamatujete-li se na poslední potopu světa, – asi ne, protože takové věci, jako je zasloužený trest, lidé tuze rádi zapomínají; ale nevadí, já vám to připomenu. Prostě to bylo asi tak, že se Hospodin rozhněval na lidskou pro...
31. Dipsanapausilypos PlakuntomyonoviSpatřil jsem Nebridu nesoucí o procesí košík, pannu krásnoloktoua s pěknými prsty, s blesknými pohledy očí, vysokou, s půvabnoupletí a třpytnými lícemi, a tak jsem k ní vzplanul láskou, že jsemzapomněl, čím jsem, a ch...
Někdy stačí jediná věta od dítěte, aby se člověk na chvíli zastavil a uvědomil si, co je v životě opravdu důležité. Minulý pátek přesně v 16:36 mi můj vnuk připomněl něco, na co dospělí často zapomínají — že být babičkou je vlastně druhá šance od života.Seděla j...
Půvab banálnostiJe známo, že určitý druh lidí, a to zejména školská inteligence,dostihnuvši jisté hranice věkové, se velmi nerada seznamuje.Inteligentní člověk miluje známosti staré; k navázání novýchnedostává se mu jaksi pružnosti; a nemůže se vůči ...
MUŽ, KTERÝ DOVEDL LÍTATPodpovídkaPan Tomšík šel tou cestou pod vinohradskou nemocnicí; byla to jeho zdravotní procházka, neboť pan Tomšík si potrpěl na zdraví a byl vůbec náruživý sportovec jakožto horlivý divák na ligových zápasech. Šel bystře a lehce v...
30. Oinochairon RhafanochortasoviAni ti, kdo zohavili hermovky anebo prozrazením znesvětili mystérieeleusinské bohyně, nevytrpěli takovou smrtelnou trýzeň jakojá, upadnuv, ó bohové, do rukou té praničemné Fanomachy! Kdyžtotiž seznala, že se její muž stýk...
Po sedmdesátce si přišla Josefína úplně zbytečná. Ani syn, ani dcera si na její narozeniny nevzpomněli. Seděla na lavičce v nemocničním parku, oči plné slz. Dnes jí bylo sedmdesát let. Jedinou gratulaci dostala od své spolubydlící Zdeňky, která jí věnovala malý dárek ru...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc