I. Mezi kapkami deště

Šel jsem prázdnou noční ulicí. Slyšet bylo jen padání deště a občas i šramot krys v postranních uličkách kde se kumuloval odpad. Promočený téměř na kost jsem se hrbil a pospíchal domů kde mě čekala ještě práce. Vernisáže ,,nově objeveného" Francouzkého malíře 19. stol. Monticelliho. Účast pro mě byla ,,povinná", ale spíš jsem se dostavil jenom z úcty kterou jsem měl k těmto malířům a jejich dílům. Je třeba zmínit že to práce vyžadovala. Živit se jako restaurátor bylo někdy i výnosné řemeslo. Když jsem uvažoval kde najít uplatnění, nakonec zvítězila moje záliba v malůvkách které jsem ještě ve škole čmáral propisovačkou v sešitě, s tím rozdílem že se vzdám čmárání a začnu se věnovat restaurování toho co už někdo vytvořil. To jsou myšlenkové pochody mládí, realita byla nakonec někde jinde a já skončil u oprašování podřadných starých obrazů. Dostat se k nějaké nové zakázce nebylo snadné, tedy pokud šlo o dílo nějakého významného autora. Na vernisáži jsem se dostal k nově nabitým známostem a také k obrazu ,,Arcanum fulgorque" od neznámého autora.

Malba byla téměř neporušená a vyžadovala jen malé zásahy. Dle mého mínění vzniklo porušení malby v nedávné době. Obraz zřejmě delší dobu ležel ve vlhkém prostředí a jeho náhlé přemístění do vytápěných prostor pro něj tak mohl být bez včasného zásahu devastující. Jeho majitel, jistý pan Dolben o malbě nic neprozradil, jeho přáním bylo jenom rychle obraz zakonzervovat před dalším rozkladem.

...II. kapitola