Není všechno jak se zdá

Je úplněk. Měsíc krásně osvětluje asfaltovou cestu a já mám skvělý výhled. Uvidím ji už brzo. Chodí tudy každý pátek a sobotu. Většinou má doprovod, ale dneska slyším jen jedny kroky. Tím líp pro mě. Všechno mi hraje do karet. Vyhlídl jsem si jí už před několika týdny a čekání se vyplatilo. Konečně je sama. Kroky se blíží a já cítím, že je to ona. Musí být. Vzrušením se celý klepu a musím se ovládat, abych to vydržel. Už za chvíli…

oOxOo

Dneska zmizel dřív. To bylo divné. Většinou na mě civěl od doby, kdy jsem přišla, až dokud jsem neodešla. Jeho pohled byl nepříjemný. Ne že by on sám nebyl hezký, byl to docela sympaťák. Ale měl takové pronikavé oči a celý večer ze mě nikdy nespustil zrak. Naučila jsem se ho nevidět a nevšímat si ho, ale stejně jsem vždycky cítila, že si mě prohlíží. Nikdy nepil alkohol, vždycky měl džus nebo minerálku.

Dnes jsem sebrala odvahu a chtěla jsem ho oslovit, jenže už tam nebyl. Oddychla jsem si. Užila jsem si výborně celý večer, rozloučila se s kamarádkou a vydala jsem se na cestu domů.
Měsíc mi krásně svítil na cestu a já si to pochvalovala, protože v parku když už lampa svítí, tak je to takové skomírající světlo, že stejně není vidět na krok. Samozřejmě, že jsem mohla jít přes město, ale to bych domů dorazila tak o půl hoďky později a navíc mám pro strach uděláno.

oOXOo

Kroky se stále blíží a já vyčkávám zatím schovaný. Ještě je čas se ukazovat, nejdřív jí trochu postraším. … Už jí vidím. Je nádherná. Má tělo tak akorát. Není vychrtlá jako většina dnešních holek, ale ani tlustá, prostě holka, na které je „na co šáhnout“. Dneska má na sobě jen minisukni a upnuté tričko. Chodí zásadně bez podprsenky a pod tričkem se jí dmou nádherně tvarovaná prsa.

Zrovna mě míjí. Cítím, že jsem vzrušený. Nevšimla si mě. Nechám jí jít ještě kousek a pak vyrazím.

Praskla mi pod nohou větvička. Vypadá to, že si toho všimla. Nějak sebou trhla, ale naštěstí jde dál. Nechám jí ještě náskok…

oOXOo

Dneska je krásně teplo. Cesta mi docela ubíhá. Je nezvyklé ticho a jako naschvál mi vypověděla službu baterka v telefonu, takže si nemůžu ani pustit muziku. Naštvalo mě to. Kousek za mnou něco zapraskalo. Mimoděk jsem sebou trhla a po zádech mi projel mráz. Divný pocit. V hlavě se mi objevil titulek z dnešních novin „Mladá dívka zardoušena v městském parku, po pachateli se intenzivně pátrá“.

Holka nebuď blázen, utěšuji se. Ten už je dávno někde za kopečkama a policajtům se směje. Slyším kroky…

oOXOo

Vyrážím z úkrytu. Mám sice měkkou podrážku, ale i tak jsou moje kroky slyšet. Moc mi to ale nevadí. Ba naopak. Nechci na ní jen tak bafnout. Chci si jí vychutnat. Jdu za ní a postupně přidávám do kroku. Asi o mně ví, protože přidává taky. I přes to se stále blížím.

„Slečno!“

oOXOo

„Slečno!“
Lekla jsem se, až jsem se málem počůrala. Zastavuji a otáčím se. Je tam. Můj tajný ctitel a obdivovatel. Jeho pohled je stejně pronikavý, jako vždycky a já se začínám bát.

„Slečno, to se nebojíte chodit takhle pozdě sama?“ Jak mluví, tak se stále přibližuje. Pokouším se couvat, ale mám nohy jak z olova.

„Já mám pro strach uděláno!“ odvětím mu, ale nezní to moc jistě. Stále se přibližuje. Hledám mobil. Sakra vždyť je vybitej. Jsem strachy celá bez sebe, ale snažím se to na sobě nedat znát.

„Špatná odpověď!“ Zasmál se a poslední co jsem viděla, byla jeho pěst, jak letí na můj obličej.

oOXOo

Je tma. Cítím, že mám svázané ruce a nohy a v puse mám roubík. Někam jedeme. Docela dlouho.

oOXOo

Šlo to až kupodivu hladce. Už jí mám vzadu v autě. Kdyby tak věděla, co jí čeká.

oOXOo

Světlo. Dveře dodávky se otvírají a cítím, jak mě zvedá, neodvažuji se na něj podívat. Snažím se alespoň trochu bránit…

oOXOo

Jsme na místě. Zastavuji auto, zhasínám motor, vystupuji a jdu dozadu. Otvírám dveře a vidím ji. Je nádherná a bude ještě hezčí. Beru jí do náruče. Snaží se vykroutit, ale jedna dobře mířená rána jí hned uklidňuje.

Jsme uvnitř, čekám, až se probere.

oOXOo

Pomalu přicházím k sobě. Ten člověk má pěknou sílu, i když na to nevypadá.

Přichází, zaregistroval, že jsem při vědomí. Od okamžiku v parku neřekl ani slovo, a ani teď nevypadá, že by mi chtěl něco vypravovat. Bere břitvu. Sbírám všechny síly a snažím se uvolnit pouta. Marně. Asi to nedělá poprvé. Mám šílený strach.

oOXOo

Beru břitvu. I když už je polomrtvá strachy, chci jí ještě trochu poškádlit. Břitvou jedu těsně nad kůží od ucha, přes tvář, rty, krk a končím nad jejími ňadry. Zajímavé. Je vzrušená, pod tričkem se jí jasně rýsují vzedmuté bradavky. Začínám řezat její tričko.

Vychutnávám si to. Její pohled je vyděšený. Ani se jí nedivím. Ale na rozdíl od ní, já vím jak to skončí.

Tričko už je na dva kusy a leží vedle ní. Líbám jí od krku a pokračuji dolů. Laskám se s jejími prsy a cítím, že jak se mi vzrušením napínají kalhoty. Musím ještě vydržet.

oOXOo

Citím ostří břitvy na kůži, ale zároveň vím, že mě neřeže. Povedlo se mu naporcovat mi tričko. Ležím polonahá a polomrtvá strachy a přes to všechno jsem proti své vůli strašně vzrušená. Cítím, jak se se mnou mazlí a je mi to strašně příjemné. Nevím co dělat, co si myslet. Jsem zmatená. Nevím, jestli se mám bát nebo brečet nebo se smát. Stahuje mi sukni a řeže kalhotky. Stoupá si nade mě a rozepíná kalhoty. Sundává je, a pak i spodní prádlo. Neubráním se a musím se mu tam podívat. Kupodivu je velmi slušně vybaven - a připraven…

oOXOo

Jdu na to. Je krásná a tak s tím nemám problém. Navíc vidím její pohled a vypadá to, že v něm má kromě strachu a údivu, také obdiv. To mě baví. Příroda mě obdařila trochu víc a tak jsem u žen nikdy neměl problém. Užívám si to. Pořád držím v pravé ruce břitvu a čekám na vhodný okamžik.

oOXOo

Je to nádhera. Nechci, ale přesto si to užívám. Ještě chvilku a budu mít orgasmus, jaký jsem dlouho nezažila. Začínám si myslet, že to možná dopadne dobře…

Už je to tady! Ale-...Cítím, jak mi něco přeletělo přes obličej a také to, že mě opouštějí síly. Snažím se otevřít oči, a když se mi to povede, vidím už jen jeho ruku se zakrvácenou břitvou a za krkem cítím teplo. Ale jen na chvilku, pak už necítím vůbec nic…

Tma. Ticho. Prázdno.

oOXOo

Je to tady! V tom nejlepším zdvihám ruku a jedním naučeným švihem jí roztínám hrdlo ve dví. Téměř okamžitě se jí z krku začne valit krev a pod hlavou se jí tvoří krvavá louže. Naposledy otvírá oči a pak už se ani nepohne.
Dílo dokonáno.

oOXOo

„DNES V NOCI BYLA V MĚSTSKÉM PARKU NALEZENA DALŠÍ ZAVRAŽDĚNÁ DÍVKA. PODLE NEJMENOVANÉHO ZDROJE MĚLA PODŘÍZNUTÉ HRDLO A BYLA ZNÁSILNĚNA. VRAH STÁLE UNIKÁ.“

Usmívám se. Pokládám noviny zpět na regál, kupuji si cigarety a čekám na kolegy, až mě vezmou do práce. Vykouřím jednu cigaretu a už je vidím, jak přijíždějí. Stříbrné auto s nápisem „POMÁHAT A CHRÁNIT“ mě nakládá a začíná mi další pracovní den….