Záhada tajemného domu - závěr

" A co by si chtěl dělat? Já nevytáhnu paty z pokoje. Zachumlám se pod peřinu a budu doufat, že nepřijde vyvraždit tvou rodinu jen proto, aby smetl svědky jeho činů z povrchu zemského. A to radím i tobě. Mám strach Tedde a nechci se do toho ještě víc zaplést. Asi máš pravdu," namítl Tedd a rozhodli se jít spát. Toho večera ani jeden z nich nezamhouřil oko, podařilo se jim to až k ranním hodinám. Každému nečekanému, i když přirozenému zvuku přikládali velkou pozornost.

"Kolik je hodin? Zeptal se Tedd spícího Joshui, který se zapocenou hlavou jen zabručel a otočil se k němu zády

"Joshuo je 10 dopoledne, tak vstávej, ty buřte To, že jsme kamarádi, tě neopravňuje se mnou takhle mluvit," vznesl námitek a s podrbáním na hlavě vstal. Tedy alespoň se o to pokusil. V okamžiku se oblékli a nasadili boty. Tedd tedy jen jednu a seběhli po schodech do haly. Z kuchyně se linula vůně čerstvě smažených lívanců. Na Joshuovi bylo vidět, že by si klidně dva dal. Společně vyběhli před dům a chvilku pozorovali prostranství před nimi a na dům, který se stal pro Tedda málem osudným. Ani nechtěl pomyslet na to, co se mu mohlo stát, kdyby si ty tkaničky pevně utáhl. Určitě by skončil na podobném háku jako ta dvě těla.

Bude to mít navždy před očima. Jenže on stál tady a ten muž stále obýval dům naproti. Jen těžko se mohou zdravit a dělat, jako že se nic nestalo. Nejhorší je, že Teddovi jeho historku nikdo neuvěří a záhadný vrah odnaproti už určitě dávno zametl stopy. Navíc se ocitl v nepříjemné situaci jako jediný svědek. Člověk, který je na obtíž. Ve filmech se vrahové takových lidí zbavují co nejdřív. Tedd se strašně bál.

"Tedde?" Ozval se hlas jeho matky. Tedd se otočil a spatřil ji stát ve dveřích. Měla nastavený nabroušený výraz s káravým pohledem. Byl by raději, kdyby ho pro dnešek ušetřila výchovných argumentů. Jenže dnes nešlo o žádné argumenty, nýbrž o botu, která z nepochopitelných důvodů vysela za tkaničku kolem matčina prstu. Zvídavý pohled čekal vysvětlení, jež se z pochopitelných důvodů nikdy nedoví. Nesmí se dovědět.

"Tak jak mi vysvětlíš, že ráno na poštovní schránce vysela tvá bota? To opravdu nevím mami," snažil se z toho lacino vyvléct.

"Jo tak ty nevíš a tady si k tomu dostal i vzkaz" Tedd se pro něj pomalu natáhl a s opatrností ho otevřel. Stálo v něm,

"Uvidíme se později"