Černé stíny nad městem 12.část

Věř,že to nic nemění na tom,že tě mám ráda a že mé city k tobě jsou stejně neměnné,jako to,že každý rok přichází jaro,léto,podzim a zima.Musím tu být v převleku a v utajení.Ale nevadí mi to,vlastně jsem to chtěla.A proč?Doba je pro mou druhou indiánskou rodinu zlá.Najdou se bohužel někteří lidé,kteří by nás nejraději všechny do jednoho hned povraždili.Ano,i mne.Stačilo by jim,že jsem indiánka i jen napůl.Proto to tedy.Proto jsem tady u koz u mexikánů,starám se o to,aby kmen Apačů netrpěl hlady,posílám jim mléko a sýr.Vše tajně a v noci.A o tomto celém tedy ví jen Šerif,moje máma,mexikáni a dalších pár nejlepších přátel.A teď tedy i ty.Já tě mám ráda a věřím ti a tak doufám,že tedy mě a i celí kmen Apačů nezradíš.Tak a teď to víš.A povez mi,jestli i ty ještě pořád ke mně chováš stejné city,jaké já chovám k tobě?“Wiliem přece jen trochu hned nevěděl,co má na to Root,neboli Holubici,odpovědět.Přece jen bylo to pro něj překvapení.Navíc si uvědomoval,že tím se asi změní i jeho trochu život.A pak mu také na mysl přišla otázka,jak má na vždy uchovat tohle tajemství a přitom nikomu nedat znát,že ví něco,co druhý vědět nemá.Věděl,že jestli tohle podstoupí,bude to těžká životní zkouška.Na druhou stranu věděl také,že její nevlastní otec Vinnetou je moudrý a spravedlivý muž,který se vždy snaží hájit právo a zákon mezi indiány a bělochy.To ho uklidňovalo.Věděl,že Root je také poctivé děvče s poctivými napůl kořeny.O Vinnetouovi už toho také dost slyšel,vždyť jeho sláva se nesla celím širokým krajem a jen asi těžko
by se hledal tedy někdo,kdo by jej neznal.O jeho dobrých skutcích už vyprávěli i mámy svým dětem před spaním a to jak indiánky,tak ty ostatní.I Wiliemova máma Wiliemovi o nich povídala,když byl ještě malí chlapec.Ale nebyli to žádné pohádky,vše byla skutečnost.Děti tak byli také vychovávány.A ve Vinnetouovi nacházeli svého hrdinu,který se vždy neohroženě postaví na stranu spravedlnosti a učiní nespravedlivému zadost.Což ovšem i Vinnetoua opačně stavělo na druhou stranu.Pro ty,co se prahli jen po bohatství a pro ty,které hnala kupředu jen vlastní chamtivost,byl Vinnetou úhlavní nepřítel.Vinnetou se proto musel mít vždy dobře na pozoru.Nebylo možná moc lidí,kteří jej chtěli zabít,ale o to byli nebezpečnější,více lstivý a nelítostní.A jaký byl Wiliem?Ten byl vždy vychováván jakožto syn chudého rolníka k tomu,aby z něj také vyrostl dobrý člověk,který si váží podobně všech dobrých a poctivých lidí,tedy včetně indiánů.I když do té doby žádného neviděl.Je pravda,že někdy se to tedy hned nepozná a člověk uvěří a pak je nemile překvapen.Ale něco mu podvědomě říkalo,že toho,co mu řekla Root (vlastně Holubice) se bát opravdu nemusí.A něco takového tedy po chvíli Root (Holubici) odpověděl a slíbil ji,že ono, tajemství si tedy opravdu nechá jen pro sebe nebo maximálně,že si o tom někdy jen tak stranou,jak bude příležitost,popovídá s někým,kdo to také ví.Root byla opravdu velice šťastná,že našla chlapce,kterému může věřit.Snad.Jen ale ještě jednu otázku měl Wiliem na Root.Bylo tu něco,čemu moc nerozuměl a chtěl po Root vysvětlení.Jeho otázka zněla,jak to Root myslí,že je napůl indiánka a napůl běloška?Root tedy Wiliemovi vyprávěla jeden příběh.Je to již dávno,kdy byla ona,ještě jako malá holka se svou mámou náhle přepadena na svém ranči