Černé stíny nad městem 15.část

Myslel,že toho má dost za sebou a že to tedy stačí a ať mu tam tedy přistaví koně a on že jim dokáže se na něm už udržet.Šerif tedy nechal Wiliema v jeho řečech a nechal mu přistavit koně.Wiliem se tedy zapřel a tak,jak to měl tedy odpozorováno od pravých kovbojů,nasedl na koně.V ten moment opravdu vydržel sedět v sedle,aniž by spadnul a tím si myslel,že všem dokázal,jaký je už jezdec.Ovšem Šerif věděl svoje a tak řekl Wiliemovi,ať koně trochu provede.Wiliem tedy dal povel koni.Ale špatný.Kůň se postavil na zadní a než Wiliem stačil vůbec nějak zareagovat,už byl zpátky na zemi a dopadl tvrdě do písku.,,Tak co,“ povídá Šerif, ,,už se udržíš na koňovi v sedle?“Wiliem,ač neochotně,musel přiznat,že ne.,,Pro dnešek to stačí,chlapče“,pověděl mu Šerif,už si odpočiň a zahoj rány,zítra budem pokračovat.Na Wiliemovi bylo opravdu znát,že tato Šerifova slova byla za den ta nejvlídnější a nejpříjemnější,která od něj slyšel.Wiliem už toho měl opravdu za celí den dost.Neměl moc úkolů,ale i tak,bolelo ho celé tělo.Proto,jak přišel do
pokoje,svalil se na postel a hned usnul.Ale spalo se mu dobře.Měl krásný sen o tom,jak si hoví v měkoučkých peřinách a po celém těle mu je takové příjemné teplo.Ale to jen ve skutečnosti proto,že za ním do pokoje přišla Root a dávala mu na záda,ramena i hlavu teplé zábaly před tím namočené v lektvaru z léčivých bylin,které tudíž jako sice jen napůl indiánka,ale přesto,velice dobře znala a uměla používat.Vše ji to postupně naučil starý Šaman a léčitel z kmene Apačů.
Dalšího dne,když se Wiliem tedy probudil,vůbec se mu nechtělo vstávat.Spalo se mu tak krásně a uvolněně,až ho to samotného překvapilo.Ale to,že se o něj během jeho spánku starala Root,to nevěděl.Nakonec tedy ale znovu musel vstát a šel za Šerifem.Jen se trochu obával,co si Šerif pro něj připraví tentokrát.Když k němu přicházel,Šerif už seděl ve svém houpacím křesle na verandě a jako by spal.Wiliem mu tedy popřál dobrý den.Ale žádná odpověď.Tak to zkusil tedy ještě jednou a hlasitěji,ale zase nic.Tak si řekl,že asi spí a začal tam tedy před ním dělat různé opičky,jako že si hraje na Šerifa,jako že už on jím je.Různě tam skákal,vytahoval jako kolty a vůbec si jako tak nějak představoval,že už řídí tohle město on po svém.Když v tom se ozvala rána.Wiliem se hodně lekl a obrátil se k Šerifovi,protože od tamtud ta rána zazněla.A náhle zjistil,co se stalo.To Šerif vystřelil do vzduchu ze své pistole a pak mu povídá ,,Hele chlapče,já už tě pěknou chvilku pozoruju,co to tady vyvádíš a už prostě nemůžu nebo puknu smíchy.“Na to se ho Wiliem zeptal,jak může vědět,co tam dělá,když spal.Ale Šerif mu bleskurychle odpověděl,co tam Wiliem všechno během svého vystoupení prováděl.A Wiliem se nestačil divit,jak to bylo do puntíku všechno přesné.A tak mu to nedalo a prostě se musel zeptat,jak tohle všechno ví,když přece spal.Ale na to mu Šerif taky odpověděl. ,,Víš,chlapče,já jsem nespal.Jen jsem tak dělal.A proč?Abych věděl,jak budeš reagovat.A musím se přiznat,že jsem se docela dobře bavil.Ale už to nedělej.Tohle se na práci Šerifa nehodí.Víš,dělání,že spíš,tedy dělání jak se říká mrtvého brouka,je z dalších prací Šerifa.Vypadá to velice jednoduše,ale zdání klame.Je v tom hodně umu a