Černé stíny nad městem 17.část

Pomohlo i v tom,že si sám sobě dokazoval,že za něco stojí,že zase není takové nemehlo,jak by si mohl třeba někdo myslet.
Na další den opět Wiliem věděl,co ho čeká.Ovšem Šerif ho opět a tentokráte opravdu mile překvapil.Naznačil mu,že si už i on myslí,že nadešel čas zase pokročit o kousek dál v tréninku.A tentokráte tedy se už Wiliem měl učit,jak zvládnout ještě lépe,než doposud,jízdu na koni a proto měl již dopředu pro něj nachystané překvapení.Pravý kovbojský boty.Když se na ně Wiliem díval,byli opravdu nádherné.Skoro se jich až bál dotknout,natož je nasadit na nohy a chodit v nich.Ale když mu Šerif řekl,ať si je vyzkouší,přesně si pamatoval to pravidlo,že nemá odmlouvat a udělat všechno přesně tak,jak mu Šerif
řekne.Hned si je tedy nasadil.A začal se v nich pomalu procházet.Padli mu opravdu výborně.Šerif přesně věděl,jaké mu má koupit.Ale upozornil ho,že to jsou jen jezdecké boty,takže kdykoliv bude dělat cokoliv jiného,než jezdit na koni,ať je nevidí na jeho nohou a ať si pamatuje,co mu o nich spíš říkal.Ať si vzpomene na první úkol,který mu Šerif dal.Wiliem slíbil,že si to bude pamatovat.Opět tedy vyskočil na koně.A nyní mu Šerif konečně dál přesně řekl,co má dělat.Wiliem věděl,že ho musí poslechnout na slovo,jestli nechce skončit zase na zemi,jako posledně.Šerif tedy Wiliemovi řekl,co má dělat a pak mu řekl ,,Jeď“.Wiliem se pevně držel a pak dal pokyn koni na pomalou chůzi.A kůň ho opravdu poslechl.Wiliem i tedy s koněm se začali sami procházet po ulici.Wiliem byl na sebe zase o kousek víc hrdý.Šerif mu při jízdě ale přece jen ještě dával nějaké rady,co má udělat,když chce to a to.Wiliem ho opět poslechl a vydal koni patřičný povel,který chtěl a kůň Wiliema také poslechl.Prostě všechno šlo jak po másle.Ovšem trochu do doby než Wiliem spatřil,jak jej pozoruje Root.Wiliemovi to v tu danou chvíli prostě nedalo a chtěl se více předvést.Proto pobídl koně ke klusu.A co se mohlo asi stát.Wiliem se sice snažil udržet v sedle co nejdéle,ale nakonec stejně jen zase vlastní chybou skončil na zemi.A Root?Ta ho litovala,ale zároveň se mu musela i smát.A Wiliem?Ten věděl,že udělal chybu.která se nevyplatila.Ale co naplat,když hlava je poblouzněná láskou.A Šerif?Ten na to neříkal nic.Přesně věděl,o co jde.A ani nemusel nic říkat a hned zase viděl,že Wiliem už zase sedí v sedle a hledí si dělat to,co má a nepředvádět se.Tento přístup se Šerifovi líbil.Když tam Wiliem seděl na koni už dlouho,začal si stěžovat,že ho bolí zadek.Na to mu Šerif jen odpověděl,že to je jen z nezvyku,že se to časem poddá.Když už ale Wiliem začal naříkat trochu víc,i Šerif se slitoval a řekl si,že nemá cenu se trápit,proto řekl Wiliemovi,že to pro daný den bude na koni stačit.Wiliem tedy seskočil z koně a myslel si,že pro zbytek dne už bude mít volno,ještě zbývalo trochu toho času.Ale Šerif mu řekl,ať ještě nikam nechodí,že mu ještě něco ukáže.A ukázal mu,jak se vlastně osedlává kůň před jízdou.To bylo také důležité vědět.Šerif mu to tedy ukázal a Wiliem to po něm musel zopakovat.Tohle nebylo těžké,ale také bylo potřeba si dát záležet a vyvarovat se možných chyb.Tohle tedy cvičili až do večera.Kdy jej Šerif propustil.Ale ještě před tím