Dívčí síla,aneb pravá síla lásky

,,Vypadni ty svině!" Zařval Daniel a tvrdě do Kyry strčil.Ta přepadla na záda a s vyraženým dechem zůstala nehybně ležet.Napětí zesílilo a Kyra se odhodlala k útuku. ,,Ty hnusnej podvraťáku!Podvedl si mě s nějakou kurvou a ještě mě z toho budeš vinit?!" Daniel ji chytil za ruku a přitiskl si ji k sobě. ,,Tohle si přehnala holčičko." Zamumlal a vyvlekl Kyru z bytu. ,,Už se nikdy nevracej." Štěkl a zabouchl za sebou dveře.Byl konec a Kyra se se slzami v očích vydala domů.Tam se zavřela do pokoje a zabořila tvář do plyšového polštáře. ,,Copak nemůžu mít normální vztah,jako mají všichni ostatní?" Vzlykala a byla by tak naříkala celý den,dokud si nevzpoměla na svoji mladší sestřičku Nanu.Naně byli teprve tři roky a protože byla maminka v práci a táta jim umřel,když bylo Kyře devět let,byla na to úplně sama.Jen tak v teplákách a tílku vyběhla ze starobylého domu s velkou zahradou a uháněla po ulici ke školce.Slzy ji na tvářích zaštípali a oči se jí zamlžili. ,,Pozor." Upozornil Kyru jakýsi milý,kamarádský hlas.Dívka si protřela uslzené oči a před sebou uviděla asi 180cm vysokého,štíhlého mladíka,který se na ni usmíval. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal se ustaraně,když viděl její narudlé oči.Pochopitelně to bylo kvůli Danielovi a jejích slz,ale to on nemohl vědět. ,,Ano.....to nic.Vykoktala Kyra s námahou. ,,Můžu tě...." Nedořekl,protože Kyra ho vzala za ruku a táhla vedle sebe."Konečně ten pravý." Pomyslela si.Hodně se toho o sobě dozvěděli,a jací se z nich stali přátelé.Veřejně prohlašovali,že by jeden za druhého dali ruku do ohně.Uběhl rok,dva a jedna věc vedla ke druhé.V létě roku 2011 spolu začali chodit.Byla to láska na první pohled.Každý den byl pro oba jako ze snu.Nebyl tomu ani měsíc,když dostal Kuba,ano tak se jmenoval,povolávací rozkaz. ,,Kubo,nemusíš tam chodit."Zaplakala Kyra,ale všechno bylo marné.Armáda jednoho dne poslala svoje lidi,elitní komando,které mělo dostat Kubu na vojnu.Kuba se pokoušel utéct,ale když mu bylo vyhrožováno vojenským vězením,podvolil se a nechal bez odporu odvést.Další den bez přípravy odletěl do Afghánistánu,kde byl po následujících třinácti dnech zabit po nečekaném útoku Alkájdy.Dlouho Kyra plakala,z domu nevycházela a nikdo nevěděl,co se jí stalo.Tak moc si přála,aby se jí Kuba vrátil,až se jí to splnilo.V noci ji probudil silný vítr.V téhle oblastni na něj nebyla zvyklá,takže pochopila,že se něco děje.Oblékla si župan a potichu sešla dolů až na zahradu. ,,Kubo!" Zvolala,když před sebou uviděla mladého vojáčka v roztrhaném oblečení.Padli si kolem krku a Kuba počal Kyru zasypávat polibky. ,,Já sem myslela,že..." ,,Ano,umřel jsem.Tvoje nehynoucí láska mě však přivedla zpět.Každý den o pravé půlnoci jdi na zahradu a já tu na tebe budu čekat."Zavrněl Kuba měkce a tiskl Kyru pevně k sobě.Po takovýhle slovech se ještě velmi dlouhou dobu objímali a líbali,dokud nezačalo svítat a Kuba se rozplynul v dým.