Skála

Sedí dívka na skále, pod ní je malý lesík a rybníček.
Vedle rybníčku vedou koleje, kde každou hodinu projede vlak.
Sedí v tureckém sedu se sluchátky v uších, dívá se do dálky a přemýšlí nad svým dosavadním životem.
Z jejích očí pomalu stékají malé potůčky slz.
Shlédne vedle sebe, kde má položenou kabelku, otevře ji a vyndá krabičku cigaret.
Vytáhne jednu cigaretu a zapálí si.
Vychutnává si ji a dívá se do dáli.
Nebe se značně rychle zatahuje a schyluje se k bouři.
Obloha má nyní ošklivě fialovou barvu.
Dokouřila cigaretu.
Začalo se blýskat a hřmít.
Vstala a pomalu došla na kraj skály.
Shlížela dolů na rybníček a koleje.
Začalo pršet.
Pousmála se, milovala déšť, měla pocit, že nepláče sama.
Stála jako tělo bez duše.
V životě to neměla lehké, lidé se jí vysmívali, kritizovali ji a uráželi.
Chtěla jen zapadnout a mít přátele.
Nakonec zůstala sama, ať dělala co mohla, nezapadla.
Teď tu stála a chtěla ukončit to trápení jednou provždy.
Stačí udělat jediný krůček a....

Z ničeho nic se jí ve sluchátkách přepla písnička.
Byla to píseň, kterou měla ráda ona i její nejlepší kamarádka.
Co se spolu nablbly.
Podivila se, myslela si, že tu písničku smazala.
Nešla vypnout ani přepnout, telefon nereagoval a písnička stále hrála.
Řekla si, že je to znamení, vnímala rychlé tóny vrátila se ve vzpomínkách ke dnům, které strávila s její jedinou kamarádkou.
Vybavovala si vtipné scény a historky.
Začala se usmívat a nakonec se rozesmála nahlas.
Otřela slzy, které ji stékaly po tváři.
Zadívala se na nebe, pomalu se vyjasňovalo.
Shlédla dolů a viděla blížící se vlak.
Pozorovala ho, zapálila si cigaretu a vnímala jeho pomalou a klidnou jízdu.
Zatroubil dvakrát, když projížděl.
Usmála se, dnešek pro ni znamenal nový začátek, druhou šanci.
Odstoupila od kraje, vyndala si sluchátka z uší a vložila telefon do své kabelky, která ležela na zemi.
Zvedla ji ze země a pomalu odcházela domů.