ŠKOLA PRO MĚ

Víkend

V sobotu ráno vstávám mnohem dřív než obvykle. Vzala jsem si včera domů náš projekt, rozkládám ho ve svém pokoji a snažím se naučit povídání o částech těla, které jsem si vybrala k prezentaci. Zpočátku mám pocit, že to nezvládnu, ale jde mi to čím dál lépe.
Najednou se potichoučku otevírají dveře a nakukuje mamka se slovy: „Jé, ty už jsi vzhůru! Mysleli jsme si, že tak dlouho spíš, vyčerpaná ze školního týdne, a ty zatím pracuješ. To máš úkoly ze školy?“ Vysvětluji mamce, že v této škole se úkoly nezadávají, vyprávím ji o celém týdnu i o tom, jak jsme se domluvily na prezentaci a jak jsem se rozhodla trénovat. Mamka žasne a povídá: „No, to mě tedy zajímá. Mohu se příští týden přijít podívat na tvou prezentaci?“ Domlouváme se s mamkou, že přijde nejen na prezentaci, ale i na veřejné odpoledne, které bývá vždy v pondělí.
Víkend s rodinou si užíváme nádherně. Jedeme na výlet na kole, navštívili jsme zoo, ale já se v neděli přesto nemohu dočkat školy.