Tato povídka je o mém pejskovi :-) (Je to bohužel pravdivý příběh) :-(

Můj pejsek jménem Rozárka :-) 1 rok a 5 měsíců, rasa rojkšír.
Pořád to mám před očima...
Tehdy jsme šli jako rodina z restaurace i s Rozárkou..
Rozdělily jsme se, táta a já jsme šli nahoru (do baru) a mamka a sestra šli dolu (domů)..a tehdy se to stalo Rozárka nevěděla s kým má jít a zůstala stát..Najednou k ní zezadu přiběhl neznámí muž v kšiltovce a vzal ji do náruče...UKRADL JI!!!!
Po dvou hodinách nám to došlo...brečeli jsme ale řekli jsme že musíme zjistit kdo nám jí vzal..Rozvěsily jsme letáky s obrázkem Rozárky..Tehdy jsme nevěděli kde Rozárku vězní (4 domy nad námi)..
Jednou za mamkou přišla romka (cikánka) Že ví kde ten pes je!! Byla u feťáku romů (cikánu)..mamka slíbila odměnu tomu kdo jí najde a samozřejmě se ta ženská objevila..mamka jí dala 10 tisíc a mobily (dlouho jsme měli finanční problémy).. ale stálo to za to jí dostat zpět..Táta šel na policii s tím že nám jí ukradli oni..a aby se koukli na kamery v té ulici..oni že ne že tam nešlo nic vidět..Táta se ptal tak k čemu tam jsou ty kamery..Policie řekla " omlouváme se ale nemůžeme s tím nic dělat"..báli se!!
V půl 7 večer jsme šli na domluvenou schůzku pro Rozárku..
Ta žena jí vyndala z ruksaku kde nebyla ani deka..Rozárka byla špinavá,byla jí zima a brečela. Já jsem se neudržela a začla jsem brečet a řvát!! Řekla jsem toto " jestli se ještě jednou dotknete mé rodiny tak se mě bojte víc než sociálky" Žena se zasmála a řekla " Nám to vždy projde holčičko"..Když nám jí dala. Vykoupali jsme ji..Rozárka nás nepoznávala a utekla do boudičky byla tam 2 měsíce..a já už jsem to nevydržela vyndala jsem jí z boudičky i přes to že mě asi 4 kousla jsem jí vzala do náruče..koukala mi do očí...brečela jsem..dala jsem jí pusu a pohladila..Po čase se to s ní lepšilo..ALE..šli jsme k doktorce na další prohlídku jako vždy..Rozárka tam byla déle než normálně ...Vyšla doktorka a řekla " budeme si jí muset nechat má něco s játry..bude mít operaci..a bude mít své vlastní krmivo.." Okamžitě jsem se rozbrečela. A sedla jsem si na kolena.. za týden jsme si šli pro ní..přišla k nám doktorka s úsměvem... "operace proběhla v pořádku můžete si jí vzít domů" doktorku jsem objala a vzala jsem si Rozárku...přinesla jsem jí domů a vzala si jí do postele..koukala jsem na film a mezitím mi na bříšku ležela a spinkala :-) Ale po chvilce se začla cukat a řvát se spaní...brečela ze spaní? STRAŠNÉ CO DOKÁŽÍ UDĚLAT LIDI ZVÍŘATŮM..