ČEŠTINÁŘKA

ČEŠTINÁŘKA

Po posledních prázdninách na průmce jsme se sešli ve třídě. Ani jsme si nestačili všechno povědět, když zazvonilo. Otevřely se dveře a do třídy vstoupila docela hezká dívka. Oči všech se na ní upřely a už jsme se těšili, jak jí budeme zpovídat. Ale nebylo to třeba. Místo do lavic zamířila ke stupínku. „Dobrý den! Já jsem Markéta a budu vás učit češtinu!“ představila se.
My, kluci, bychom byli raději, kdyby nás učila něco jiného. Při pohledu na ní jsme náhle všichni měli Pavlovův reflex. Musela to na nás vidět, protože se usmála a pokynula, abychom si sedli. Velice rádi jsme jí poslechli, aby se nám tolik nenapínaly kalhoty.
Krásné, tmavě hnědé vlasy se jí lehce vlnily kolem hlavy a odkrývaly boltce uší, v nichž se leskly náušnice. Naše oči pomalu sjížděly dolů, aby ocenily i ostatní partie jejího těla. Pod poloprůhlednou bílou halenkou byla vidět bílá podprsenka, která ukrývala prsa, která by chtěl vidět každý z nás zblízka a potěšit se s nimi.
Ještě níže byla sukénka, snad ze stejného materiálu, pod níž byly kalhotky velmi úsporného střihu. Z ní vyčnívaly nohy, hodné štětce mistra malíře, nebo sochařova dláta.
„Je vidět, že se vám líbím. Tak si mě dobře prohlédněte! Další dny už budu chodit oblečená civilněji, abyste byli schopni vůbec vnímat látku!“ zasmála se a udělala několik tanečních krůčků po stupínku. Sukénka se jí tím rotačním pohybem přizvedla a naše mladá mužství učinila totéž. Ale vyzařovala z ní taková autorita, že jsme opravdu jenom koukali.
Některá z děvčat ve třídě obdivně vyvalila oči a dvě z nich (přesná čtvrtina) závistivě zasyčely. Markéta a Lída. Nevím, zda to byla reakce na jejich odmítavou reakci, nebo jejich plně vyvinutá těla, ale umínil jsem si, že je musím co nejdříve dostat pod sebe.
Konečně skončila, pro nás nekonečná, první hodina. My, zdravé jádro třídy, jsme se rozhodli, že hodinu musíme ukončit v blízké, ale o to příjemnější hospůdce. Když jsem zval i Markétu a Lídu, ostatní na mne nechápavě koukali. I když jsem to nečekal, obě holky souhlasily.
„Pane vrchní! Začíná nový školní rok!“ přivítali jsme se se známým vrchním, který se o nás svědomitě staral i minulý rok. „To jsou spolužačky Markéta a Lída!“ představil jsem je, aby nedošlo k nějakému trapnému omylu. „Salonek je volný, takže vás nebude nikdo rušit!“ otevřel dveře, abychom mohli vniknout dovnitř. „A dámy si také dají pivo?“ pro jistotu se zeptal. „Ano!“ odpověděl jsem za ně, než stačily otevřít ústní dutinu.
Sice se tvářily zaraženě, ale vstoupily do salonku a posadily se ke stolu. Než jsme se rozsadili, už na stole přistály půllitry s pivem. „Tak na zdraví!“ pozvedl jsem půllitr a přiťuknul si nejprve s Markétou, sedící po mé levici a potom i s Lídou, která seděla na druhé straně. Toto rozsazení mělo dvě výhody. Holky spolu nemohly kecat a tak byly nuceny vnímat nás.
Zábava se rozjela a začali jsme zpívat. Přidaly se i holky. Jejich krásné, zvučné hlasy nás překvapily.
Jak plynul čas, byli jsme všichni uvolněnější a uvolněnější. Také holky se odvázaly a pivo jim zachutnalo. Každou chvíli jsme si přiťukli půllitry a číšník se svědomitě staral, aby nám nevyschly.
Holky byly tak skvělé, až jsme litovali, že jsme je sebou nebrali dřív. Předvedly nám i krásný taneček s mírně erotickými prvky. Už jsme byli unavení, když číšník oznámil, že musí zavřít. Spořádaně jsme zaplatili a vydali se k domovům.
„Počkej, já musím čůrat!“ vytrhla se mi Lída, když jsme šli přes park a zvedla sukni. Její stabilita nebyla nejlepší, tak jsem jí stáhnul kalhotky a dal je do kapsy. Lída si dokázala podržet sukni, aby mohla čůrat. Jenom jsem jí musel přidržet, aby nedosedla do řeky, co se z ní vyvalila.
„A teď já!“ také Markéta zvedla sukni a nechala si stáhnout kalhotky. Také jí jsem musel podržet. „ A teď já!“ posadil jsem je na lavičku a rozkročil se. Rozepnul jsem si kalhoty a vytáhl proudnici. Vyvalil se silný proud a holkám lezly oči z důlků.
Schoval jsem ten nástroj a podal holkám ruce. „Tak jdeme!“ řekl jsem, když zůstaly sedět. „Ne, nech nás tady! Takhle na intr nemůžeme!“ začaly popotahovat. „Tak jdeme ke mně!“ chytil jsem je s zvednul z lavičky. Měl jsem, díky tetě, pronajatou garzonku. Sice nebyla moc velká, ale něco jsem musel udělat. Přece je nemohu nechat napospas bůhví komu, kdo by se tam mohl objevit. Holky už trochu vystřízlivěly a tak s nimi nebylo tolik práce.
Dovedl jsem je domů. Když jsem je začal svlékat, trochu se bránily. „Musíme se osprchovat!“ řekl jsem a jejich obrana pominula. Vlezli jsme do sprchy a začal jsem je mýt. Nejprve prsa, která se jim nádherně houpala a potom moje ruce sjely níž. Pečlivě jsem jim umýval mezinožky a snažil se nevynechat žádné zákoutí.
Holky se mírně rozkročily a opřely se o stěnu, abych je mohl lépe mýt. I ony natáhly ruce, aby mohly umývat mne. Ale únava i alkohol udělaly své. Nechtěl se předvést v plné síle. Utřeli jsme se a šli do pokoje. Ještě, že postel byla u zdi, takže z té strany jsme nemohli spadnout. Směstnali jsme se tam a usnuli.
Když jsme se ráno probudili, ptáčci radostně zpívali a sluníčko se nám vysmívalo. Hodiny ukazovaly dost po desáté hodině. Rozpletli jsme své zamotané údy, abychom mohli vylézt z postele. Nemělo cenu spěchat, protože už bylo pozdě jít do školy. Když už jsme byli bez oděvu, rozhodli jsme se toho využít k milostným hrátkám.
Porazil jsem Lídu zpátky do postele a přisál se k tomu pramínku, co začal pomalu vyvěrat. Markéta hledala, čím by se zabývala, tak se přisála k Lídiným bradavkám. „Ááááá....“ rozkřičela se Lída a vypjala se do oblouku. Z pramínku se stal gejzír, který mi vytrysknul přímo do pusy. Lačně jsem ho polykal, aby ani kapka nepřišla nazmar.
„Pojď!“ chytil jsem Markétu za boky, aby se ocitla na kolenou. Vrazil jsem ho do vyšpulenky, co se objevila mezi jejíma nohama. Klečela přímo nad Lídinou hlavou a ta s vyvalenýma očima v přímém přenosu sledovala, jak jí protahuji ten kouzelný otvůrek. Natáhla ruku a začala si hrát s Markétiným klitorisem. Po chvilce se na moje kopí napíchla Lída a tak se střídaly, až jsme vyčerpáním odpadli.
„My už musíme na intr!“ vzpamatovala se Markéta, když jsme si odpočinuli. Holky se sebe smyly všechny stopy našeho řádění, oblékly se a vyrazily. Také jsem se osprchoval a udělal si oběd. Potom jsem vlezl do postele a myslel na češtinářku.
Můj nadrženec, jakoby neměl pořád dost, zvednul hlavičku a čekal, co bude dál.
Představoval jsem si, že jí mám doma a lehce uchopil toho neposedu. Zavřel jsem oči a přesdtavoval si, že jí držím za prsa a druhou rukou jedu níž, až se jí dostanu mezi nohy. Přímo jsem cítil tu její krásně hladkou rozpálenou mezinožku, ze které právě vyvěrala malá potopa.
Uvědomil jsem si, že to byla jenom představa a ta potopa je z mého neposedy. Otřel jsem si ruku do prostěradla. Stejně budu muset převléknout postel, na které byly zbytky sekretů po řádění s holkama.
Znovu jsem ho uchopil do ruky a zavřel oči. Představoval jsem si, jak jí hladím a prst mi pomalu zajíždí do štěrbinky, která se začíná krásně rosit. Lehl jsem si mezi její doširoka roztažené nohy a pomalu zasunoval mého průzkumníka do rosícího se otvoru. Přitiskla se ke mně tak, že mi tvrdými bradavkami málem udělala díry do hrudníku. Cítil jsem, jak jí plním spermatem.
Ale to mi vystříkla další dávka a já si to rozmazal po břiše. Co s člověkem udělají jenom příjemné představy...
Šel jsem se umýt a také převléknout postel, která to už akutně potřebovala.
Obléknul jsem se a šel do osvěžovny, kde už čekali ostatní kluci. „Kde jsi byl?“ sesypali se na mne s otázkami a já si nejprve musel dát pivo, abych vůbec mohl odpovídat. Měl jsem úplně vyschlo v krku.
Teprve, když jsem se napil, mohl jsem jim postupně vyprávět, co se od včerejšího večera dělo.

Bobr
©
2016