Ďábelský plán

Pepu jsme poznala na diskotéce, kde slavil své třicáté narozeniny a jak se říká, zamilovala jsem se do něj na první pohled. On sice o mne zpočátku nejevil moc zájem ale když mu všichni u stolu gratulovali, přidala jsem se i já.
„A pusu nedostanu?“ zeptal se a já mu dala takovou tu malou kamarádskou. On mne však přitisknul ke svému svalnatému tělu a přisál se na mé rty tak, že jsem z toho pomalu ztrácela dech. Byl to totiž můj první opravdový polibek s klukem, měsíc před tím jsem totiž slavila své narozeniny i já – ale šestnácté! A od té chvíle si mne Pepa usadil vedle sebe a nehnul se ode mne ani na krok. Když jsem se před půlnocí zvedla, že půjdu domů, nejdřív se snažil mne zdržet ale když jsem řekla, že by mne táta zabil, kdybych přišla po půlnoci, zvedl se i on a šel mne doprovodit. Před domem mne začal líbat a začal mi rukama zajíždět pod tričko, aby se mi dostal na prsa. Měla jsem pěkné tvrdé dvojky s pěknými růžovými hroty ale dosud je nikdo neviděl ani mi na ně nesahal. Bránila jsem se a odstrkovala ho a když se Pepa zeptal jestli jsem ještě panna, byla jsem ráda, že je tma, protože jsem se strašně styděla a abych nemusela odpovídat, vytrhla jsem se mu a utíkala domů.
Druhý den však na mne čekal Pepa před školou a nabídl mi, že mě sveze domů. Holky mi záviděly, že mám takového pěkného chlapa, který má takový bourák. Ale já v tu chvíli na nějaké auto ani nepomyslela, byla jsem do Pepy totálně zblázněná. Když zastavil na kraji lesíka a začal mne líbat, byla jsem v sedmém nebi. Když mi pak vyhrnul mikinu, aby si prohlédl moje prsa, byla jsem rudá jako karafiát.
„Eliško, přeci se přede mnou nebudeš stydět, uvidíš, že se Ti to se mnou bude líbit.“ Dával mi pusinky na bradavky, jazykem je laskal a občas je vsál do úst. Bylo to moc krásné a myslím, že bych mu snad ten den podlehla. Když zajel přes kalhotky na mojí kundičku a zjistil, že mám své dny ani trošku se nezlobil a jen řekl, že jí pomazlí někdy jindy. Povídali jsme si a Pepa se mne mezi řečí zeptal, jestli mi nevadí, že je proti mně tak starý.
„Nejsi starý a moc se mi líbíš.“ Hlesla jsem.
„Ty mne taky Eliško, ale nevím jak to vezmou Tvoji rodiče.“ Když jsem vystupovala před domem z auta vyletěla máma z baráku jako fúrie a řvala, že až se to táta dozví zabijeme mě, protože se tahám s tak starým chlapem (mámě v té době bylo 35 let). „Paní Králová, já bych si chtěl s Vámi promluvit, můžu jít dál ať tu neděláme lidem divadlo?“ A tak jsme skončili všichni tři v obýváku a čekali na tátu, neboť Pepa chtěl mluvit s oběma. Táta sice řádil jak černá ruka, když mu Pepa řekl, že mne má rád a já jeho taky a že pokud ho budu chtít až dosáhnu plnoletosti, ožení se se mnou v den mých osmnáctin. Máma šílela, že mám před sebou ještě 3 roky školy a že by nerada byla tak brzy babičkou. Pepa však rodičům slíbil, že pokud si to budou přát, nebudeme zatím žít intimně. Naši ještě pohrozili, že pokud polevím ve škole, bude po randění ale víceméně se s tím smířili.
Pepa chodil každý den ale vždy mne zahnal do pokojíčku, abych se nejdřív učila a zatím si povídal s tátou a mámou. Občas když bylo potřeba, pomohl tátovi na zahradě nebo v dílně, jindy zase zavezl mámu do města do obchoďáku. Když jsem se naučila, přišel za mnou do pokojíčku a dlouze mne líbal, hrál si s prsíčky, laskal na krajíčku mojí kundičku Dovolil mi, abych si hrála s jeho čuráčkem a časem mne naučil jak mu dělat dobře kouřením. Říkal o mne, že jsem perfektní kuřačka a vždy se smíchem říkal, že bych mohla kouřit první ligu ale nikdy si nedovolil byť jen na krajíček, zasunout svého čuráka do mojí kundy. Trvalo hodně dlouho než mi dovolil , abych jeho semínko polykala, vždy ho včas z mojí pusinky vytáhl a stříkal do kapesníku. A když jsem ho jednou poprosila, aby mi dal ochutnat, radoval se jako mladý kluk a nastříkal mi všechno do pusinky a slastně při tom vzdychal. Moc mi to zachutnalo a od té doby jsem vždy vykouřila jeho velkého čuráka až do konce. Naši si ho oblíbili a protože Pepa neměl rodiče (zabili se mu při autonehodě, když mu bylo 19 let), trávil většinu času u nás ale nikdy mu naši nedovolili se mnou spát. Když se náhodou zdržel do noci nebo jsme byli na diskotéce, spal v náhradním pokoji. Já studovala s vyznamenáním, takže naši byli spokojeni. Jednou za mnou přišla máma a řekla:
„Eliško, spíte spolu?“ Vykulila jsem na ní oči a řekla že ne.
„A nelžeš?“ Trvala na svém.
„Mami, nikdy jsem Ti nelhala a nemíním to dělat ani teď. A jestli to chceš vědět, lákala jsem Pepu už mockrát k sobě do postele a slibovala, že se mu celá oddám, ale víš co mi řekl? Že Vám dal slib a ten taky dodrží.“
Blížily se mé osmnácté narozeniny a naši chystali svatbu, která proběhla jen v kruhu rodinném, což čítalo asi 25 lidí. Jako svatební dar nám zaplatili hotel, abychom prý měli klid na svatební noc. Nesmím zapomenout na to, že měsíc před svatbou se mnou zašla máma na gyndu a poprosila paní doktorku, aby mi předepsala antikoncepci, abych v klidu odmaturovala. Naše svatební noc začala už kolem osmé hodiny večer, neboť jsme se ze svatební hostiny nenápadně vytratili, protože se Pepa nemohl dočkat až svou novomanželku zbaví panenství.
„Eliško, mám sice sebou několik prezervativů, ale abych pravdu řekl, nikdy jsem je nepoužíval. S ženami se kterýma jsem souložil před tebou, jsem jel vždycky naostro.“ Informoval mě Pepa.
„I se mnou můžeš naostro, máma se o to postarala, už měsíc beru antikoncepci.“ Pepa si se mnou dlouho hrál a když už jsem umírala touhou a křičela, aby si mne konečně vzal, pomalu do mne začal tlačit svůj velký ocas. Dvakrát však narazil na překážku a snad jeho touha a nedočkavost ho přinutila, aby prudce přirazil. Plakala jsem a křičela, že to moc bolí, ale pošeptal mi do ucha, že první mrdání je vždy bolestivé a že to musím vydržet a pak už mi bude jen hezky. Měl pravdu, ještě chvíli to bolelo ale pak už jsem cítila jen rozkoš, slast a nádhernou bolest, kterou mi Pepa působil svými zoubky na bradavkách. Moje tělo se chvíli třáslo rozkoší, chvíli jím projížděla nádherná bolest, která končila mým výkřikem a Pepa si se mnou hrál jako s hadrovou panenkou.
„Eliško, naučím Tě všechno co je v sexu krásné ano? Budeš moje sladká a poslušná kurvička, ano?“ Řekl Pepa.
„Ano, ano, chci být jen tvoje kurvička, udělej mi všechno co umíš.“ Když mi pak Pepa ve vaně umýval moje zkrvavená stehna, děkoval mi, že jsem mu dala to nejcennější co žena může manželovi dát. Poté si mne napíchl na trčící ocas, nosil mne po pokoji a nádherně mrdal. Za chvíli mne dohnal k vrcholu vylízáním kundičky a kromě krátkých chvilek, kdy jsme vysílením usnuli jsme svou svatební noc nádherně promrdali.
Druhý den jsme se přestěhovali k Pepovi a žili jako manželé. Byla jsem ještě v posledním ročníku a Pepa se chopil veškerých domácích prací včetně vaření, jen abych měla klid na učení a nezklamali jsme moje rodiče. Ale v mrdání mě vůbec nešetřil a mě se jeho výpady líbily a přímo jsem se na ně těšila. Často na mne čekal již v chodbě a křičel:
„Pojď ty moje couro, zmrdám ti tu kundu než přijde ten tvůj,“ a měl šílenou radost, když jsem se bránila a křičela, že to manželovi nemůžu udělat, protože ho miluji. Jindy, když jsem byla zase zabrána učením, si vlezl pod stůl, začal mi lízat kundu a nakonec mne odnesl do ložnice, aby se se mnou dlouho a vášnivě pomiloval. Snad nejkrásnější bylo milování v koupelně. Prala jsem si spodní prádlo a měla vyšpulenou prdýlku v krátké sukničce a aniž bych to čekala, Pepa do mne prudce vstoupil a řval, že jsem kurva co se vystavuje a každému přidrží. Prostě Pepa byl vynalézavý a stále mne překvapoval novým a novým jemným milováním ale i pěkně tvrdým sexem.
Blížila se maturita a Pepa mi v ložnici řekl, že by si moc přál dítě a abych vysadila antikoncepci, že i když otěhotním, při maturitě to ještě znát nebude. Říkal, že už má Kristova léta a chtěl by už jezdit s kočárkem. Ani já jsem nebyla proti, milovala jsem ho a chtěla jsem mu splnit každé přání.
I když mi Pepa potom vystříkával kundičku několikrát denně, těhotenství se nedostavovalo. Když se jednou na návštěvě u našich skoro rozbrečel, že mi zkazil život, že asi nemůže mít děti. Máma mu domlouvala a posílala ho na vyšetření, aby měl jistotu ale já ho zase ujišťovala, že ho budu milovat i když žádné děti nepřijdou.
Po maturitě jsem nastoupila jako administrativní pracovnice do podniku, kde Pepa pracoval v projekci. Byla jsem tam asi rok, když mi při cestě z práce Pepa sdělil, že pojedeme na 3 roky do Káhiry, kde má náš podnik stavět nějakou továrnu.
„Eliško, třeba změna prostředí pomůže, abychom konečně měli děťátko.“ Byla jsem už zoufalá z té jeho utkvělé myšlenky na dítě a stále ho marně přesvědčovala, že ho miluji i bez dítěte. Máma náš odjezd obrečela ale přála nám to. A Pepa v Káhiře dřel jako soumar a přesto se po nocích snažil „udělat mi dítě“. Někdy jsem si připadala jako mrdací stroj ale pro Pepu bych udělala všechno na světě.
Když jsme se po třech letech vraceli domů, máma Pepu málem nepoznala. Byl ztrhaný, zestárl a skoro se vždy rozplakal, když potkal někoho s kočárkem. A pak se mi skoro zhroutil svět. Pepa začal pít, trávil většinu času v hospodě a samozřejmě začínal selhávat v ložnici. To se pak rozbrečel a vykřikoval, že mi dává volnost, že s ním nemám žádný život a že je určitě neplodný. Domlouvala jsem mu, aby si zašel k lékaři, ale o tom nechtěl ani slyšet.
A pak jsem se najednou rozhodla a v mé hlavě se zrodil ďábelský plán. Dala jsem si inzerát, že hledám muže, který by mi chtěl udělat dítě, aniž by mu z toho plynuly nějaké závazky. I když mne moc trápilo, že Pepu zradím, neviděla jsem jiné východisko, Pepa by se upil k smrti a nebo úplně zhroutil. Odepsalo mi 28 mužů a já si pečlivě vybírala. Jako prvního jsem si vybrala 28 letého muže a na pátek večer zamluvila hotelový pokoj. Věděla jsem, že Pepa jako vždy přijde z hospody až k ránu, takže jsem nemusela pospíchat.
Vůbec jsem si však neuměla představit, jak to bude probíhat, myslela jsem, že mi prostě několikrát vystříkne do kundy a půjdu domů. To se však Robertovi nelíbilo, on chtěl milování se vším všudy. A tak začal s hraním s mými kozičkami, které se mu moc líbily, lízal kundičku o které tvrdil, že se mu taky moc líbí. Za to mně se vůbec nelíbilo, že jsem se pod jeho laskáním udělala. Šukali jsme spolu skoro bez přestání až do dvou hodin a měla jsem 3x vystříkanou kundu. Rozloučila jsem se s Robertem, který zůstal až do rána a běžela jsem domů, abych byla doma dřív než Pepa. Přes týden jsem Pepu několikrát svedla i když mi to dalo docela velkou fušku, než jsem v jeho stavu připravila čuráka k tomu, aby byl schopen mě vymrdat.
Nechtěla jsem nechat nic náhodě a na další pátek jsem si pozvala 22 letého Martina. Měl obrovského čuráka a když mne mrdal myslela jsem, že mne při tom zároveň rozpůlí. Tentokrát jsem měla vyšplíchanou kundu dokonce 4x! Ryche jsem přeběhla domů a jen tak tak jsem se stačila osprchovat, neboť jsem měla celá stehna ulepená od semene, které mi vytékalo z kundy. Když se objevil Pepa, byl zase sice jak zákon káže ale přivedl si nějakého hospodského kamaráda. Začala jsem ječet, aby vypadnul, že tady nebudu obsluhovat nějakého ožralu ale Pepa ke mně přišel, pohladil mne a se slzami v očích mi řekl:
„Eliško, to je Milan a přišel Ti udělat děťátko, když já toho nejsem schopen. Jdi s ním do ložnice, on Ti to udělá a odejde. Prosím Eliško, udělej to pro mne,“ prosil mě.
„Ty si se snad úplně pomátl, jestli mi někdo dneska bude dělat děťátko, tak to budeš jedině ty! Jdi si dát co nejstudenější sprchu, uvařím Ti kávu a pak se můžeš činit.“ „Mladá paní, se mnou byste otěhotněla jedna dvě, mám už šest dětí,“ chlubil se onen náhradní dárce spermatu.
„To je sice možné, děkuji za nabídku, ale už prosím vás jděte domů.“ Vystrkala jsem ho z bytu, Pepu nasměrovala do koupelny a když jsme vypili kávu, Pepa se v ložnici snažil ze všech sil. Modlila jsem se, aby můj plán vyšel a když se nedostavily měsíčky, věděla jsem, že se to povedlo, nikdy jsem totiž netrpěla nějakou poruchou. Za tři týdny jsem Pepovi předložila těhotenskou legitimaci a Pepa se rozplakal jako malé děcko.
„Eliško, ty jsi ta nejvzácnější žena na světě, neodepsala jsi mne a ono se to povedlo.“ Od té doby Pepa nevěděl co je to hospoda, stále mne obskakoval, nepřál si abych doma něco dělala a převzal skoro všechny domácí práce, což mi dost vadilo. Stále jsem ho upozorňovala, že nejsem nemocná, ale jen těhotná, ale nenechal si to vymluvit.
„Nikdy ti nemůžu splatit to, co si pro mne udělala.“ Někdy jsem měla dojem, že mi snad vidí do hlavy ve které mi občas probíhaly mrdací noci v hotelu. Když poprvé dostal do ruky naší Karolínku, neexistoval snad šťastnější muž, než byl on. Doma Karolínku koupal, přebaloval a jakmile přišel domů z práce vydával se na dlouhé procházky, abych si mohla doma odpočinout. Myslím, že kdyby to šlo, snad by jí i kojil. I při kojení seděl v pokoji a pozoroval, jak Karolínka saje mé bradavky a když jí pak položil do postýlky, přišel, aby si podumlal cecíky také. Byly to krásné chvilky a já svého muže musela skoro znásilnit, když jsem ještě týden před uplynutím šestinedělí prostě nevydržela ten chtíč. Milování s ním teď bylo snad ještě krásnější než dřív. Karolínce bylo půl roku, rostla jako z vody, já stále kojila a měla stále tvrdé prsy nalité mlékem a jednou ráno se mi udělalo špatně a omdlela jsem. Pepa se zrovna chystal do práce a byl z toho úplně vykolejený. Zavolal mámě, aby přišla pohlídat Karolínku a mne odvezl k lékaři, který mi sdělil, že jsem v naprostém pořádku ale že za sedm měsíců se naše rodina rozroste o dalšího člena.
„Ale pane doktore, vždyť ještě kojím a to prý žena nemůže otěhotnět.“ Usmál se a řekl:
„Jak vidíte, tak může.“
Měsíc po Karolínčiných narozeninách asistoval Pepa u porodu našeho Románka.
Dnes už jsou Karolínce čtyři roky a když se tak na ní dívám, je celá její tatínek, i když Pepa tvrdí, že je krásná po své mamince. Možná, že ty dvě noci v hotelu nebyly ani nutné, ale kdo ví? Nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala a svého manžela stále miluji a milovat budu až do své smrti.