Text povídky
„Markétko,pojď mi pomoct s řezankou!” čeledín Josef nesl velkou nůši a šel do stodoly. Markétka položila košík, do kterého chtěla dát dříví a donést ho do kuchyně, aby bylo připravené na vaření. Rozeběhla se za Josefem, až jí vlála sukně.
Josef položil nůši pod výstup řezačky a vzal náruč slámy. Dal jí do žlabu řezačky a Markétka začala točit klikou. Josef se zalíbením koukal na její velké, ale pevné prsy, které poletovaly pod bílou halenkou, až jí málem vypadly z výstřihu. Když Josef sahal pro další náruč sena, Markétka stlačila to, co zatím napadalo do nůše. Ale s přibývajícím časem přibývalo i řezanky, až byla nůše plná.
„Markétko! Ty jsi tak krásná!” Josef jí náhle obejmul a pevně přitisknul na hruď. „Neblázni! Vždyť sem může přijít hospodyně!” Markétka se snažila vymanit z jeho sevření. Ale to už jí Josefova ruka zajela pod sukni a nahmatala houštinu chlupů.„Néé...néé!” nepřesvědčivě říkala, ale v rozporu s tím roztahovala nohy. Josefův prst rozhrnoval tu houštinu a pomalu vnikal do mokvající štěrbiny mezi Markétčinýma nohama.
„Néé...nééé...néé!” napichovala se na ten prst. „Pojď!” Josef jí chytil kolem pasu a - jakoby to bylo pírko – jí odnesl do rohu sto-doly, na seno. Skoro nešetrně jí tam pohodil a začal se sebe strhávat košili a kalhoty. Markétka si stačila sundat halenku a její velká, bílá prsa zasvítila v přítmí stodoly. Přímo před jejíma očima se z Josefových kalhot vymrštil čurák, ze kterého jí do obličeje odstříkla kapička touhy.
Olízla se a chytila Josefa za pytel. Přitáhla si ho blíž, aby jeho kládu mohla vzít do pusy, jak to měla ráda. Druhou rukou tu kládu pevně sevřela, aby jí nezajel moc hluboko. Už tak měla plnou pusu a to v ní byl jenom kousek jeho čuráka. „U..uu...uu!” oběma rukama ho držela a pusou pilně zpracovávala.
„Áááá....ááááá!” vykřikl Josef a snažil se Markétčinu hlavu co nejvíc narazit na svého čuráka, odkud se vyřítilo sperma a plnilo Markétčinu pusu tak rychle, že musela ze všech sil polykat, aby nevytékalo vedle. „Áá..áá...áá!” Josef se ještě několikrát zachvěl a Markétka se mu snažila vysát poslední kapky semene.
Josef se jí vytrhl a povalil jí na seno. Padnul mezi její široce roztažené nohy a tvrdého čuráka vrazil do mokré kundy. „Nééé!” vykřikla Markétka, když jí ten velký, tvrdý čurák prudce vnikl do nepřipravené kundy. Chtěla se Josefovi vytrhnout, ale ten na ní pl-nou vahou lehl a ještě jí pevně sevřel.
Markétka si připadala, že jí kundu trhá rozžhavený kůl a snažila se alespoň kopáním uvolnit z toho pevného sevření. Ale kunda se jí pomalu uvolňovala a Josefův čurák se v ní začal hýbat.„Á..á...á!” její vzdechy se z bolestivých měnily na vášnivé, když Josefův čurák v ní jezdil stále rychleji, jako píst ve válci.
„Néé!” shodila ho se sebe, když cítila, že už-už vystříkne. Chytila mu čuráka do ruky a hned z něj vystříkl bílý gejzír, který skončil v seně. Markétka se otočila a znovu mu sála čuráka. Ale Josef jí po malé chvilce odstrčil a chtěl ho vrazit zpátky tam, odkud vypadnul. „Nééé....už nééé..... vždyť mi uděláš dítě!” Markétka ho odstrkovala.
Josef jí chytil za boky a prudkým trhnutím jí otočil. Zároveň jí přizvednul, takže se ocitla na kolenou. „Néééé! Už dóóóst!” křičela Markétka, když jí Josef zaklekl mezi nohy a ještě více je roztáhnul. Přitisknul se k ní a jeho stále tvrdý čurák jí tlačil do rozpáleného zadku.
„Néééé! To néééé! To se přece nedělá!” křičela, když se jeho žalud opřel o konečník.„Áááááá...úúúúúú!” řvala, když jí ten velký žalud pomalu vnikal dovnitř. „Nééé! Ty ses zbláznil!” křičela, když Josef drobnými přírazy vnikal stále hlouběji. Čuráka měl dostatečně upatlaného jejími šťávami, tak tomu nic nebránilo.
Markétka rezignovala a nechala se napichovat na ten mučící kůl. Josef, když viděl, že se přestala bránit, jí sáhnul rukou dopředu a jemně dráždil klitoris. Markétčin bolestný křik pomalu ustával a zvolna se měnil ve slastné vzdychání. Josef pomalu vytahoval čuráka až skoro ven a stejně pomalu ho zasunoval dovnitř, až po koule. Po ruce, kterou jí dráždil klitoris, mu stékalo čím dál více šťáv, až se Markétka rozkřičela v dalším orgasmu.
„Takhle ti dítě neudělám!” Josef zrychloval pohyby, až jí moc-ný proud, co mu vystříknul z čuráka, naplnil střeva. „Ááááááá!” zakvílela Markétka a nohy pod ní podklesly. Ale Josef jí stále pevně držel a padnul na ní. Čuráka měl pořád zaraženého v tom hnědém otvůrku a vypadalo to, že mu nikdy nesplaskne.
Stále ležel na Markétce a její natažené nohy svíral svýma. „Néé, néé, už dost!” kvílela Markétka, když, ještě pořád s čurákem v jejím zadku, jí dráždil klitoris. Josef cítil všechny stahy, když na ní přišel orgasmus. Ale už vystříkal všechno sperma a tak do ní vypustil obsah močového měchýře.
„Néé! Néé! Nééé!” probrala se Markétka, když jí Josefova moč, až bolestivě, natlakovala střeva. Začala se prudce zmítat, až Josefův, stále tvrdý,čurák vyklouznul z jejího konečníku. A za ním vytrysklo vše, co jí tam Josef nahustil.„Nééé, cos to udělal!?” brečela Markétka studem. Cítila, jak se zpod ní šíří zápach z toho, co jí vyteklo ze střev.
„Počkej,j á dojdu pro vodu, aby ses mohla umýt!” políbil jí Josef a navlékl si košili. Vzal džber, který tam byl a šel k pumpě.„Markétko! Kde jsi? Potřebuji to dřevo!” ozval se hlas hospodyně, když Josef pumpoval vodu do džberu. „Hned přijde!” odpověděl Josef a nesl džber do stodoly.
Markétka, která vyprázdnila ze střev vše, co jí tam Josef napumpoval, přidřepla nad džber a umývala se mezi nohama. Nejprve si umyla uslintanou kundu a potom i zadek, upatlaný obsahem jejích střev. „Aúú...úúú!” kvílela při tom, jak jí bolely kunda a hlavně konečník, ve kterém měla poprvé v životě čuráka.
„Já donesu hospodyni to dřevo!” Josef si oblékl i kalhoty a vyšel ze stodoly. Na dvoře nabral do připraveného košíku dřevo a nesl ho do kuchyně hospodyni. Položil košík se dřevem vedle kamen a chtěl odejít.
„Že jsi mrdal s Markétkou?!” hospodyně nabrala vzduch. „No určitě!” přičichla si k němu. „Tak jí sem pošli, ať mi pomůže! A až se pán s paní naobědvají, tak tě očekávám ve svém pokoji!” sáhla mu mezi nohy. „Pěkný kousek, takový jsem už dávno neměla!” držela ho, jako kdyby ho už nechtěla pustit
„Tak už sem pošli Markétku!” konečně ho pustila. Josef vyběhnul z kuchyně a šel do stodoly. „Máš jít do kuchyně!” řekl Markétce, která se už trochu vzpamatovala. Vzal nůši s řezankou a šel krmit dobytek. Markétka běžela do kuchyně, aby pomáhala hospodyni s přípravou jídla.
„Markétko, jak se ti to líbilo?” sáhla jí hospodyně nečekaně pod sukni a hrábla jo do kundy. „Néééé!” vykřikla Markétka, když ucítila prst hospodyně, jak jí rozhrnuje ochlupení. „Néé, prosím néé!” kvílela Markétka, když jí hospodyně přidržela, aby jí mohla řádně prohmatat kundu. „To muselo být pěkné!” hospodyně si přivoněla k prstům a olízla je.
Jen, co dokončily přípravu jídla, ve dvoře zarachotila kola a podkovy koní. Hospodyně s Markétkou měly plné ruce práce a tak nevěděly, že se Josef vrátil do stodoly a lehl si na seno v místě, kde měla Markétka zadek. Plnými doušky čichal vůni, co tam zbyla po Markétce.
I to, co Markétce vyteklo ze střev, mu vonělo lépe, než jakákoliv voňavka. Čurák se mu opět ztopořil a on, jakoby tou vůní omámen, tam usnul, s nosem zabořeným do sena, co vydávalo tak vzrušující vůni. Zdálo se mu, jak znovu šuká Markétku a jak se jeho čurák noří do toho nádherně vlhkého teplíčka.
„Josefe, Joseféééé!” probudil ho křik hospodyně. Vyskočil a ani si nevšimnul, že má na kalhotách mokrý flek, jak mu při tom živém snu vytrysklo semeno. Byl to přece jenom mladý a zdravý muž! Vyběhl ze stodoly, přímo před oči hospodyně. „Jos....!” hospodyni se další slova zadrhla v krku. Oči se jí vpíjely do té skvrny a nedokázala se od ní odtrhnout.
„Po...jď!”, enom stěží dokázala říct a táhla Josefa do stodoly.„Pojď!” padla do stejného místa, kde Josef mrdal Markétku a zvedla si sukni. Mezi široce roztaženýma nohama se objevila houština černých chlupů. „Dělej, pojď!” rozhrnula si je a před Josefovými zraky se objevila růžová, slintající díra.
Na nic nečekal a vrazil svého, už zase tvrdého, čuráka do té mokvající díry. „Jóóó, to je onóóó! hospodyně mu zkřížila nohy na zádech a tlačila ho jimi na sebe. „Můžeš to do mě stříkat!” sípala, když jí ten velký čurák protahoval kundu, až se jí dělaly mžitky před očima. Ten velký čurák jí zajížděl až na samé dno kundy a jí se to čím dál víc líbilo.
Ááá.....ááááá!” křičela, když jí Josefův výstřik narážel přímo na dělohu. Josef se na chvilku přestal hýbat a vychutnával si prudké stahy kundy hospodyně. Ale čurák mu nesplasknul a tak se opět dal do pohybu. „Nééé! Už néééé!” křičela hospodyně, když pokračoval v prudkých přírazech. „Ale jo!” stále prudce vrážel velkého čuráka do kundy hospodyně.
„Néééé! Už dóóóst!” křičela hospodyně a snažila se Josefa se sebe shodit. „Tak jo!” Josef z ní seskočil a chytil jí za boky. Prudce jí obrátil na kolena a než se stačila vzpamatovat, prudce jí ho vrazil do zadku. „Nééé! Co to děláš?! To je zvrhlé!” křičela hospodyně, když jí Josefův čurák zajel tam, kde ho ještě nikdy neměla. „Ale dělá!” Josef se nenechal rušit a pravidelnými tahy jí protahoval kadidlo.
Konečně mu z něj vystříkla další dávka spermatu a plnila jí střeva. „Úú... úú.... úúú!” ten nezvyklý pocit jí zbavil řeči. Josef jí pustil a ona padla do sena. Ze zadku jí začalo vytékat Josefovo sperma, ale ona jako by to nevnímala. Jenom pravidelný dech svědčil o tom, že ještě žije. Josef se usmál a oklepal si z čuráka zbytky svého spermatu, i to hnědé, co mu na něm ulpělo v jejích střevech. Zastrčil ho do kalhot a vyšel ze stodoly. Šel k pumpě, opláchnul si čuráka a napil se.
„Kde je hospodyně?“ z domu vyšla selka. „Šla něco zkontrolo-vat do stodoly! Hned pro ní dojdu!“ zalhal Josef a vběhl do sto-doly, než si to to selka uvědomí. Hospodyně se rychle upravila a vyběhla na dvůr. „Oblékni se, pojedeš s pánem na nákup do měs-ta!“ rozkázala selka a vešla zpátky do domu.
Zatímco Josef připravoval kočár, stačila se převléknout a záro-veň s pánem nastoupila do kočáru. „Markétko, Markétko, kde jsi?“ zavolala selka. Markétka přiběhla. „Vezmi si nůši a dojdi do sousední vesnice pro kuřata! Máme je tam objednané!“ přikázala selka. Markétka popadla nůši a vyrazila na cestu. Také kočár se dal do pohybu a vyjel ze dvora.
„Josefe, pojď sem!“ selka se vyklonila z okna, až jí její velká prsa málem spadla na dvůr. Když Josef vystoupil po schodech, selka ležela na posteli, se široce roztaženýma a pokrčenýma nohama, mezi nimiž se černala houština chlupů. Obě ruce právě tu houštinu rozhrnovaly, až se objevila růžová kunda. Pysky se pohybovaly, jako kdyby chtěly pozvat jeho čuráka dovnitř.
Josef na nic nečekal a sundal košili. Když stáhnul i kalhoty, jeho čurák se znovu vymrštil, jako kdyby stále neměl dost. Když selka uviděla, jak ho má velkého, zapomněla i dýchat. Ale Josef na nic nečekal, vlezl na postel a vrazil ho mezi ty promáčené pysky. „Á...á... áá..!“ vykřikla selka, ale to už měla Josefova čuráka v kundě až po koule.
Zalapala po dechu, ale to už Josef začal její kundu doslova pus-tošit. „Ááá... .ááááá!“ křičela selka při každém přírazu, kdy jí čurák zajížděl tak hluboko, až jí narážel na dělohu. A potom ztratila vědomí. Josef ještě několikrát přirazil a potom jí naplnil kundu svým spermatem. Selka stále nereagovala, tak se zvednul a šel na dvůr, aby dělal svou práci.
Kočár s pánem a hospodyní právě projížděl lesem. Pán zatáhnul za opratě a zastavil koně. „Klekni si!“ chytil náhle hospodyni a srazil jí na kolena. Zvednul jí sukni a svého malého čuráka jí začal strkat mezi pysky. „To není jako Josef!“ pomyslela si a vystrčila zadek, aby se jí čuráček pána dostal alespoň trochu hlouběji mezi pysky. „Úúú...ááá!“ vykřikl pán a pocákal jí kundu několika kapičkami spermatu.
Hospodyně vytáhla kapesníček a utřela se. Sedla si a pán vzal opratě. Popohnal trpělivě čekající koně a vydali se znovu na cestu. Za chvíli kola kočáru zarachotila po dlažbě města.
Nakoupili vše potřebné, znovu se posadili do kočáru a pán prásknul do koní. „To jsem zvědava, zda znovu za staví v tom le-se!“ pomyslela si hospodyně, kterou neuspokojená kunda už docela svrběla.
Markétka vesele poskakovala po hebké trávě, na cestě do sousední vesnice. Květiny voněly, ptáčci zpívali a ona se k nim vesele přidala. „Markétko, kampak tak poskakuješ?“ náhle se zvedl z trávy Vašek, známý tulák. Markétka se nejprve zarazila, ale potom mu vesele odpověděla: „Jdu do statku pro kuřata!“ vesele poskakovala dál.
„A nechceš si nejdřív zamrdat?“ Vašek jí chytil za ruku a stáhnul do trávy. Přitom jí stačil vyhrnout sukni, tak si rozepnul kalhoty a vytáhnul čuráka. „Néé..nééé!“ křičela Markétka, ale Vašek jí roztáhnul nohy a vrazil čuráka mezi pysky kundy. „Nééé! To nesmíš!“ Markétka ho náhle shodila a chytila ho za čuráka. Vtom z něj vytrysknul proud spermatu a tak Markétka uhnula, aby jí nepostříkal.
„Už dost!“ Markétka vyskočila a popadla nůši. Než se Vašek stačil zvednout a natáhnout kalhoty, Markétka už byla daleko. Když viděla, že Vašek zase padnul do trávy, přestala utíkat a na rty se jí zase vrátila písnička. Její bosé nohy poskakovaly po hebké trávě a statek byl už na dohled.
Markétka vešla do statku zezadu, z humna. Vyřítil se proti ní zběsile štěkající pes, ale když uviděl, že je to Markétka, začal vesele kňučet a vrtět ocasem. „Ale Broku, nech toho!“ odháněla ho Markétka, když se jí snažil dostat čumákem pod sukni, kde cítil tu opojnou vůni spermatu a jejích sekretů.
„Hospodáři! Jdu si pro ta kuřata!“ zastavila se na dvoře. „Tak pojď se mnou!“ hospodář vyšel z domu. „Tak tady jsou! Nachytej si je!“ hospodář vešel do stodoly. Markétka postavila nůši a sklonila se, aby chytila kuře. Poodhrnula plachetku, zakrývající nůši a dala tam chycené kuře.
Sklonila se, aby chytila další, ale když hospodář uviděl její, ještě ulepenou, kundu, chytil jí za boky a zvednul sukni. Než se nadála, vrazil do ní svého čuráka. „Né, to né!“ vykřikla Markétka, ale hospodář jakoby neslyšel. Pilně jí protahoval kundu a Markétce se to začalo líbit. Opřela se rukama o zem a více se rozkročila, aby se do ní hospodář dostal ještě hlouběji.
„Né!“ vytrhla se mu, když cítila, že bude stříkat. Vzala mu čuráka do pusy a rychle polykala semeno, které se z něj začalo hr-nout. „Ááááá...!“ křičel hospodář a snažil se nacpat Markétce čuráka až do krku. Ale Markétka ho držela, takže měl v její puse je-nom žalud. Vyřítil se mu z něj proud semene a Markétka musela rychle polykat, aby jí sperma nevytékalo z pusy.
Hospodář se unaveně posadil na trám a Markétka zatím pochy-tala další kuřata. Popadla nůši a vyběhla ze stodoly. Brok, který čekal před stodolou, se k ní přidal a znovu se jí snažil dostat čumákem pod sukni. „Ale no tak, nech toho!“ Markétka ho hladila po hlavě.
Jen co zašla kousek za stodolu, kde byl malý háječek, shodila nůši, lehla na zem a roztáhla nohy. Brok,j ako kdyby na to čekal, vrhnul se jí mezi nohy a začal jí lízat. „Úú...úúú..! Markétka si musela vrazit ruku do pusy, aby nevzbouřila celé okolí.
Brokův drsný jazyk jí pronikal až hluboko do kundy, aby vylízal i tu nejmenší spermii. Ale Markétce to působilo takovou roz-koš, že jenom stěží zadržovala křik..„Broku,už dost!“ odstrčila ho Markétka, když už to nemohla vydržet.
Vyskočila, hodila si nůši na záda a utíkala k domovu. Olizující se Brok za ní jenom koukal, ale potom se pomalu vracel do statku. Markétka zatím doběhla do polí, kde zase probudila Vaška. „Ale nech toho!“ opět se rozeběhla, když jí požádal o kousek šťavnatého mrdu. „Já už toho mám dneska dost!“ ještě na něj volala přes rameno. Vašek, s vyboulenýma kalhotama, zase padnul do trávy a nechal jí běžet.
Rozepnul si kalhoty, vytáhnul čuráka a začal si ho honit. „Mar-kétko, Markétko!“ vzdychal při tom a svíral čuráka, až mu z něj vytrysknul proud spermatu. Chytil ho do dlaně a s myšlenkou na Markétku ho začal lízat. Markétka zatím poskakovala volným kro-kem a zpívala si. Kuřata, jako kdyby jí chtěla doprovodit, v nůši pípala.
Chodidla jí chladila hebká tráva a tak se za chvilku ocitla blízko hospodářství. Josef uslyšel její radostnou písničku a vyšel jí naproti. „Markétko!“ rozpřáhnul náruč a obejmul jí. Do břicha jí začal tlačit jeho tvrdý čurák, tak znovu shodila nůši a lehnula do trá-vy. Josef stáhnul kalhoty a zakleknul mezi její široce roztažené nohy. Kunda, vylízaná Brokem, jí zase začala slintat a tak mu jeho velký čurák do ní zajel jako po másle. „Ááá....ááá!“ začala kvílet a obejmula ho nohama, jako kdyby toho ještě neměla dost.
Prudce přirážela, aby jí čurák zajížděl co nejhlouběji. Josef cítil, jak se mu sperma dere z těla, tak rychle seskočil, obrátil Markétku na kolena a znovu ho do ní vrazil. Ale semeno se zase chystalo na cestu, tak opět čuráka vytáhnul z kundy a vrazil jí ho do zadku.
„Ááááá......áááááá!“ vykřiknul, povalil jí a pevně sevřel nohama. Ještě jeden-dva přírazy a už se semeno řítilo do jejích střev.„Už jsem se nemohl dočkat!“ šeptal jí do ucha a čurák se mu v tom krásně vlhkém teple znovu začal topořit.
„Nééé, už dóóst!“ kvílela Markétka, kterou už všechno bolelo, ale Josef se nenechal zastavit. Tisknul jí k zemi, pevně svíral nohama a znovu jí začal protahovat Markétka se snažila co nejvíc svírat konečník, aby Josef co nejdříve zase vystříknul.
„Pusť mě!” vykřikla Markétka a shodila ho. Stačila si sednout do dřepu a už se z ní řítilo vše, co měla ve střevech. „Kde se to v tobě bere? Vždyť toho bylo tolik, jako kdyby jsi týden nemrdal!” Markétka si utrhla hrst trávy a utírala si konečník. Pod ní byla velká hnědá louže,která potvrzovala její slova.
Josef vzal nůši, chytili se za ruce a šli na dvůr, aby paní dali kuřata. Ta jim poručila dát je do stodoly a udělat jim ohrádku, aby je kočky nezakously. Tak oba měli co dělat, ale práci si zpestřovali občasným mrdem. Když byli hotovi, schylovalo se už k večeru.
Kočár s pánem a hospodyní drkotal po nerovné cestě a to asi pána znovu vzrušilo. Zajel na to samé místo v lese, kde předtím hospodyni omrdal. Stoupnul si, rozepnul kalhoty a jeho čuráček zvědavě koukal, co se to bude dít. „Vykuř mi ho!“ přitáhnul si hlavu hospodyně a vrazil jí tam ten kousíček rozpáleného masa.
Hospodyně se snažila co nejvíc ho sát a doufala, že se tím zvět-ší. Ale zůstával pořád tak malý! Pustila ho, padnula na záda a široce roztáhla nohy. Chlupatá kunda se jí rozevřela a odhalila celé své tajemství.
Pán se sklonil, aby si jí prohlédnul zblízka. Ale hospodyně ho chytila za hlavu a přitáhla si ho mezi nohy. Nemusela nic říkat a pán se jí zabořil jazykem mezi čím dál víc slintající pysky kundy. „Ááá..ááá...ááá!“ sténala hospodyně a byla ráda, že alespoň ten jazyk má větší.
„Ááááááááá!“! snažila se ztišit křik, když se její tělo začalo otřásat orgasmem. Z kundy jí vystříkla nějaká tekutina, kterou pán lačně chlemtal. Tiskla si pánovu hlavu k cukající kundě a její kvílení pomalu ustávalo.
Pán se zvedl a zakleknul mezi její nohy. Čuráka se snažil nacpat do té slintající kundy a hospodyně mu vycházela pánví vstříc. Znovu mu z něj vystříklo cosi, co se smísilo s jejími sekrety. „Lízat, prosíííím!“ znovu zakvílela hospodyně a pán, jakoby fascinovaný se sklonil a slízal těch několik kapek.
„Jedeme!“ náhle se zvednul, schoval čuráčka do kalhot a sedl na kozlík. Hospodyně se také upravila a sedla vedle něho. „Hyjé!“ prásknul do koní a ti se dali do pohybu. Schylovalo se k večeru, když vjeli do dvora.
„Josefe! Pomoz pánovi odnést nákup! Markétko! Dones dříví do kuchyně a pojď mi pomoct!“ nádvořím se rozlehl hlas hospodyně. Josef se vrhnul ke kočáru a odnesl vše, co v něm bylo. Pán odešel do domu a Josef nakouknul do kuchyně.
„Nepřekážej!“ hospodyně po něm máchla utěrkou. Markétka se k němu přitočila a v letu ho políbila. „Dones ještě dříví!“ houkla na něj hospodyně. Josef vzal koš a šel do stodoly...
Bobr
©
2011
„Markétko,pojď mi pomoct s řezankou!” čeledín Josef nesl velkou nůši a šel do stodoly. Markétka položila košík, do kterého chtěla dát dříví a donést ho do kuchyně, aby bylo připravené na vaření. Rozeběhla se za Josefem, až jí vlála sukně.
Josef položil nůši pod výstup řezačky a vzal náruč slámy. Dal jí do žlabu řezačky a Markétka začala točit klikou. Josef se zalíbením koukal na její velké, ale pevné prsy, které poletovaly pod bílou halenkou, až jí málem vypadly z výstřihu. Když Josef sahal pro další náruč sena, Markétka stlačila to, co zatím napadalo do nůše. Ale s přibývajícím časem přibývalo i řezanky, až byla nůše plná.
„Markétko! Ty jsi tak krásná!” Josef jí náhle obejmul a pevně přitisknul na hruď. „Neblázni! Vždyť sem může přijít hospodyně!” Markétka se snažila vymanit z jeho sevření. Ale to už jí Josefova ruka zajela pod sukni a nahmatala houštinu chlupů.„Néé...néé!” nepřesvědčivě říkala, ale v rozporu s tím roztahovala nohy. Josefův prst rozhrnoval tu houštinu a pomalu vnikal do mokvající štěrbiny mezi Markétčinýma nohama.
„Néé...nééé...néé!” napichovala se na ten prst. „Pojď!” Josef jí chytil kolem pasu a - jakoby to bylo pírko – jí odnesl do rohu sto-doly, na seno. Skoro nešetrně jí tam pohodil a začal se sebe strhávat košili a kalhoty. Markétka si stačila sundat halenku a její velká, bílá prsa zasvítila v přítmí stodoly. Přímo před jejíma očima se z Josefových kalhot vymrštil čurák, ze kterého jí do obličeje odstříkla kapička touhy.
Olízla se a chytila Josefa za pytel. Přitáhla si ho blíž, aby jeho kládu mohla vzít do pusy, jak to měla ráda. Druhou rukou tu kládu pevně sevřela, aby jí nezajel moc hluboko. Už tak měla plnou pusu a to v ní byl jenom kousek jeho čuráka. „U..uu...uu!” oběma rukama ho držela a pusou pilně zpracovávala.
„Áááá....ááááá!” vykřikl Josef a snažil se Markétčinu hlavu co nejvíc narazit na svého čuráka, odkud se vyřítilo sperma a plnilo Markétčinu pusu tak rychle, že musela ze všech sil polykat, aby nevytékalo vedle. „Áá..áá...áá!” Josef se ještě několikrát zachvěl a Markétka se mu snažila vysát poslední kapky semene.
Josef se jí vytrhl a povalil jí na seno. Padnul mezi její široce roztažené nohy a tvrdého čuráka vrazil do mokré kundy. „Nééé!” vykřikla Markétka, když jí ten velký, tvrdý čurák prudce vnikl do nepřipravené kundy. Chtěla se Josefovi vytrhnout, ale ten na ní pl-nou vahou lehl a ještě jí pevně sevřel.
Markétka si připadala, že jí kundu trhá rozžhavený kůl a snažila se alespoň kopáním uvolnit z toho pevného sevření. Ale kunda se jí pomalu uvolňovala a Josefův čurák se v ní začal hýbat.„Á..á...á!” její vzdechy se z bolestivých měnily na vášnivé, když Josefův čurák v ní jezdil stále rychleji, jako píst ve válci.
„Néé!” shodila ho se sebe, když cítila, že už-už vystříkne. Chytila mu čuráka do ruky a hned z něj vystříkl bílý gejzír, který skončil v seně. Markétka se otočila a znovu mu sála čuráka. Ale Josef jí po malé chvilce odstrčil a chtěl ho vrazit zpátky tam, odkud vypadnul. „Nééé....už nééé..... vždyť mi uděláš dítě!” Markétka ho odstrkovala.
Josef jí chytil za boky a prudkým trhnutím jí otočil. Zároveň jí přizvednul, takže se ocitla na kolenou. „Néééé! Už dóóóst!” křičela Markétka, když jí Josef zaklekl mezi nohy a ještě více je roztáhnul. Přitisknul se k ní a jeho stále tvrdý čurák jí tlačil do rozpáleného zadku.
„Néééé! To néééé! To se přece nedělá!” křičela, když se jeho žalud opřel o konečník.„Áááááá...úúúúúú!” řvala, když jí ten velký žalud pomalu vnikal dovnitř. „Nééé! Ty ses zbláznil!” křičela, když Josef drobnými přírazy vnikal stále hlouběji. Čuráka měl dostatečně upatlaného jejími šťávami, tak tomu nic nebránilo.
Markétka rezignovala a nechala se napichovat na ten mučící kůl. Josef, když viděl, že se přestala bránit, jí sáhnul rukou dopředu a jemně dráždil klitoris. Markétčin bolestný křik pomalu ustával a zvolna se měnil ve slastné vzdychání. Josef pomalu vytahoval čuráka až skoro ven a stejně pomalu ho zasunoval dovnitř, až po koule. Po ruce, kterou jí dráždil klitoris, mu stékalo čím dál více šťáv, až se Markétka rozkřičela v dalším orgasmu.
„Takhle ti dítě neudělám!” Josef zrychloval pohyby, až jí moc-ný proud, co mu vystříknul z čuráka, naplnil střeva. „Ááááááá!” zakvílela Markétka a nohy pod ní podklesly. Ale Josef jí stále pevně držel a padnul na ní. Čuráka měl pořád zaraženého v tom hnědém otvůrku a vypadalo to, že mu nikdy nesplaskne.
Stále ležel na Markétce a její natažené nohy svíral svýma. „Néé, néé, už dost!” kvílela Markétka, když, ještě pořád s čurákem v jejím zadku, jí dráždil klitoris. Josef cítil všechny stahy, když na ní přišel orgasmus. Ale už vystříkal všechno sperma a tak do ní vypustil obsah močového měchýře.
„Néé! Néé! Nééé!” probrala se Markétka, když jí Josefova moč, až bolestivě, natlakovala střeva. Začala se prudce zmítat, až Josefův, stále tvrdý,čurák vyklouznul z jejího konečníku. A za ním vytrysklo vše, co jí tam Josef nahustil.„Nééé, cos to udělal!?” brečela Markétka studem. Cítila, jak se zpod ní šíří zápach z toho, co jí vyteklo ze střev.
„Počkej,j á dojdu pro vodu, aby ses mohla umýt!” políbil jí Josef a navlékl si košili. Vzal džber, který tam byl a šel k pumpě.„Markétko! Kde jsi? Potřebuji to dřevo!” ozval se hlas hospodyně, když Josef pumpoval vodu do džberu. „Hned přijde!” odpověděl Josef a nesl džber do stodoly.
Markétka, která vyprázdnila ze střev vše, co jí tam Josef napumpoval, přidřepla nad džber a umývala se mezi nohama. Nejprve si umyla uslintanou kundu a potom i zadek, upatlaný obsahem jejích střev. „Aúú...úúú!” kvílela při tom, jak jí bolely kunda a hlavně konečník, ve kterém měla poprvé v životě čuráka.
„Já donesu hospodyni to dřevo!” Josef si oblékl i kalhoty a vyšel ze stodoly. Na dvoře nabral do připraveného košíku dřevo a nesl ho do kuchyně hospodyni. Položil košík se dřevem vedle kamen a chtěl odejít.
„Že jsi mrdal s Markétkou?!” hospodyně nabrala vzduch. „No určitě!” přičichla si k němu. „Tak jí sem pošli, ať mi pomůže! A až se pán s paní naobědvají, tak tě očekávám ve svém pokoji!” sáhla mu mezi nohy. „Pěkný kousek, takový jsem už dávno neměla!” držela ho, jako kdyby ho už nechtěla pustit
„Tak už sem pošli Markétku!” konečně ho pustila. Josef vyběhnul z kuchyně a šel do stodoly. „Máš jít do kuchyně!” řekl Markétce, která se už trochu vzpamatovala. Vzal nůši s řezankou a šel krmit dobytek. Markétka běžela do kuchyně, aby pomáhala hospodyni s přípravou jídla.
„Markétko, jak se ti to líbilo?” sáhla jí hospodyně nečekaně pod sukni a hrábla jo do kundy. „Néééé!” vykřikla Markétka, když ucítila prst hospodyně, jak jí rozhrnuje ochlupení. „Néé, prosím néé!” kvílela Markétka, když jí hospodyně přidržela, aby jí mohla řádně prohmatat kundu. „To muselo být pěkné!” hospodyně si přivoněla k prstům a olízla je.
Jen, co dokončily přípravu jídla, ve dvoře zarachotila kola a podkovy koní. Hospodyně s Markétkou měly plné ruce práce a tak nevěděly, že se Josef vrátil do stodoly a lehl si na seno v místě, kde měla Markétka zadek. Plnými doušky čichal vůni, co tam zbyla po Markétce.
I to, co Markétce vyteklo ze střev, mu vonělo lépe, než jakákoliv voňavka. Čurák se mu opět ztopořil a on, jakoby tou vůní omámen, tam usnul, s nosem zabořeným do sena, co vydávalo tak vzrušující vůni. Zdálo se mu, jak znovu šuká Markétku a jak se jeho čurák noří do toho nádherně vlhkého teplíčka.
„Josefe, Joseféééé!” probudil ho křik hospodyně. Vyskočil a ani si nevšimnul, že má na kalhotách mokrý flek, jak mu při tom živém snu vytrysklo semeno. Byl to přece jenom mladý a zdravý muž! Vyběhl ze stodoly, přímo před oči hospodyně. „Jos....!” hospodyni se další slova zadrhla v krku. Oči se jí vpíjely do té skvrny a nedokázala se od ní odtrhnout.
„Po...jď!”, enom stěží dokázala říct a táhla Josefa do stodoly.„Pojď!” padla do stejného místa, kde Josef mrdal Markétku a zvedla si sukni. Mezi široce roztaženýma nohama se objevila houština černých chlupů. „Dělej, pojď!” rozhrnula si je a před Josefovými zraky se objevila růžová, slintající díra.
Na nic nečekal a vrazil svého, už zase tvrdého, čuráka do té mokvající díry. „Jóóó, to je onóóó! hospodyně mu zkřížila nohy na zádech a tlačila ho jimi na sebe. „Můžeš to do mě stříkat!” sípala, když jí ten velký čurák protahoval kundu, až se jí dělaly mžitky před očima. Ten velký čurák jí zajížděl až na samé dno kundy a jí se to čím dál víc líbilo.
Ááá.....ááááá!” křičela, když jí Josefův výstřik narážel přímo na dělohu. Josef se na chvilku přestal hýbat a vychutnával si prudké stahy kundy hospodyně. Ale čurák mu nesplasknul a tak se opět dal do pohybu. „Nééé! Už néééé!” křičela hospodyně, když pokračoval v prudkých přírazech. „Ale jo!” stále prudce vrážel velkého čuráka do kundy hospodyně.
„Néééé! Už dóóóst!” křičela hospodyně a snažila se Josefa se sebe shodit. „Tak jo!” Josef z ní seskočil a chytil jí za boky. Prudce jí obrátil na kolena a než se stačila vzpamatovat, prudce jí ho vrazil do zadku. „Nééé! Co to děláš?! To je zvrhlé!” křičela hospodyně, když jí Josefův čurák zajel tam, kde ho ještě nikdy neměla. „Ale dělá!” Josef se nenechal rušit a pravidelnými tahy jí protahoval kadidlo.
Konečně mu z něj vystříkla další dávka spermatu a plnila jí střeva. „Úú... úú.... úúú!” ten nezvyklý pocit jí zbavil řeči. Josef jí pustil a ona padla do sena. Ze zadku jí začalo vytékat Josefovo sperma, ale ona jako by to nevnímala. Jenom pravidelný dech svědčil o tom, že ještě žije. Josef se usmál a oklepal si z čuráka zbytky svého spermatu, i to hnědé, co mu na něm ulpělo v jejích střevech. Zastrčil ho do kalhot a vyšel ze stodoly. Šel k pumpě, opláchnul si čuráka a napil se.
„Kde je hospodyně?“ z domu vyšla selka. „Šla něco zkontrolo-vat do stodoly! Hned pro ní dojdu!“ zalhal Josef a vběhl do sto-doly, než si to to selka uvědomí. Hospodyně se rychle upravila a vyběhla na dvůr. „Oblékni se, pojedeš s pánem na nákup do měs-ta!“ rozkázala selka a vešla zpátky do domu.
Zatímco Josef připravoval kočár, stačila se převléknout a záro-veň s pánem nastoupila do kočáru. „Markétko, Markétko, kde jsi?“ zavolala selka. Markétka přiběhla. „Vezmi si nůši a dojdi do sousední vesnice pro kuřata! Máme je tam objednané!“ přikázala selka. Markétka popadla nůši a vyrazila na cestu. Také kočár se dal do pohybu a vyjel ze dvora.
„Josefe, pojď sem!“ selka se vyklonila z okna, až jí její velká prsa málem spadla na dvůr. Když Josef vystoupil po schodech, selka ležela na posteli, se široce roztaženýma a pokrčenýma nohama, mezi nimiž se černala houština chlupů. Obě ruce právě tu houštinu rozhrnovaly, až se objevila růžová kunda. Pysky se pohybovaly, jako kdyby chtěly pozvat jeho čuráka dovnitř.
Josef na nic nečekal a sundal košili. Když stáhnul i kalhoty, jeho čurák se znovu vymrštil, jako kdyby stále neměl dost. Když selka uviděla, jak ho má velkého, zapomněla i dýchat. Ale Josef na nic nečekal, vlezl na postel a vrazil ho mezi ty promáčené pysky. „Á...á... áá..!“ vykřikla selka, ale to už měla Josefova čuráka v kundě až po koule.
Zalapala po dechu, ale to už Josef začal její kundu doslova pus-tošit. „Ááá... .ááááá!“ křičela selka při každém přírazu, kdy jí čurák zajížděl tak hluboko, až jí narážel na dělohu. A potom ztratila vědomí. Josef ještě několikrát přirazil a potom jí naplnil kundu svým spermatem. Selka stále nereagovala, tak se zvednul a šel na dvůr, aby dělal svou práci.
Kočár s pánem a hospodyní právě projížděl lesem. Pán zatáhnul za opratě a zastavil koně. „Klekni si!“ chytil náhle hospodyni a srazil jí na kolena. Zvednul jí sukni a svého malého čuráka jí začal strkat mezi pysky. „To není jako Josef!“ pomyslela si a vystrčila zadek, aby se jí čuráček pána dostal alespoň trochu hlouběji mezi pysky. „Úúú...ááá!“ vykřikl pán a pocákal jí kundu několika kapičkami spermatu.
Hospodyně vytáhla kapesníček a utřela se. Sedla si a pán vzal opratě. Popohnal trpělivě čekající koně a vydali se znovu na cestu. Za chvíli kola kočáru zarachotila po dlažbě města.
Nakoupili vše potřebné, znovu se posadili do kočáru a pán prásknul do koní. „To jsem zvědava, zda znovu za staví v tom le-se!“ pomyslela si hospodyně, kterou neuspokojená kunda už docela svrběla.
Markétka vesele poskakovala po hebké trávě, na cestě do sousední vesnice. Květiny voněly, ptáčci zpívali a ona se k nim vesele přidala. „Markétko, kampak tak poskakuješ?“ náhle se zvedl z trávy Vašek, známý tulák. Markétka se nejprve zarazila, ale potom mu vesele odpověděla: „Jdu do statku pro kuřata!“ vesele poskakovala dál.
„A nechceš si nejdřív zamrdat?“ Vašek jí chytil za ruku a stáhnul do trávy. Přitom jí stačil vyhrnout sukni, tak si rozepnul kalhoty a vytáhnul čuráka. „Néé..nééé!“ křičela Markétka, ale Vašek jí roztáhnul nohy a vrazil čuráka mezi pysky kundy. „Nééé! To nesmíš!“ Markétka ho náhle shodila a chytila ho za čuráka. Vtom z něj vytrysknul proud spermatu a tak Markétka uhnula, aby jí nepostříkal.
„Už dost!“ Markétka vyskočila a popadla nůši. Než se Vašek stačil zvednout a natáhnout kalhoty, Markétka už byla daleko. Když viděla, že Vašek zase padnul do trávy, přestala utíkat a na rty se jí zase vrátila písnička. Její bosé nohy poskakovaly po hebké trávě a statek byl už na dohled.
Markétka vešla do statku zezadu, z humna. Vyřítil se proti ní zběsile štěkající pes, ale když uviděl, že je to Markétka, začal vesele kňučet a vrtět ocasem. „Ale Broku, nech toho!“ odháněla ho Markétka, když se jí snažil dostat čumákem pod sukni, kde cítil tu opojnou vůni spermatu a jejích sekretů.
„Hospodáři! Jdu si pro ta kuřata!“ zastavila se na dvoře. „Tak pojď se mnou!“ hospodář vyšel z domu. „Tak tady jsou! Nachytej si je!“ hospodář vešel do stodoly. Markétka postavila nůši a sklonila se, aby chytila kuře. Poodhrnula plachetku, zakrývající nůši a dala tam chycené kuře.
Sklonila se, aby chytila další, ale když hospodář uviděl její, ještě ulepenou, kundu, chytil jí za boky a zvednul sukni. Než se nadála, vrazil do ní svého čuráka. „Né, to né!“ vykřikla Markétka, ale hospodář jakoby neslyšel. Pilně jí protahoval kundu a Markétce se to začalo líbit. Opřela se rukama o zem a více se rozkročila, aby se do ní hospodář dostal ještě hlouběji.
„Né!“ vytrhla se mu, když cítila, že bude stříkat. Vzala mu čuráka do pusy a rychle polykala semeno, které se z něj začalo hr-nout. „Ááááá...!“ křičel hospodář a snažil se nacpat Markétce čuráka až do krku. Ale Markétka ho držela, takže měl v její puse je-nom žalud. Vyřítil se mu z něj proud semene a Markétka musela rychle polykat, aby jí sperma nevytékalo z pusy.
Hospodář se unaveně posadil na trám a Markétka zatím pochy-tala další kuřata. Popadla nůši a vyběhla ze stodoly. Brok, který čekal před stodolou, se k ní přidal a znovu se jí snažil dostat čumákem pod sukni. „Ale no tak, nech toho!“ Markétka ho hladila po hlavě.
Jen co zašla kousek za stodolu, kde byl malý háječek, shodila nůši, lehla na zem a roztáhla nohy. Brok,j ako kdyby na to čekal, vrhnul se jí mezi nohy a začal jí lízat. „Úú...úúú..! Markétka si musela vrazit ruku do pusy, aby nevzbouřila celé okolí.
Brokův drsný jazyk jí pronikal až hluboko do kundy, aby vylízal i tu nejmenší spermii. Ale Markétce to působilo takovou roz-koš, že jenom stěží zadržovala křik..„Broku,už dost!“ odstrčila ho Markétka, když už to nemohla vydržet.
Vyskočila, hodila si nůši na záda a utíkala k domovu. Olizující se Brok za ní jenom koukal, ale potom se pomalu vracel do statku. Markétka zatím doběhla do polí, kde zase probudila Vaška. „Ale nech toho!“ opět se rozeběhla, když jí požádal o kousek šťavnatého mrdu. „Já už toho mám dneska dost!“ ještě na něj volala přes rameno. Vašek, s vyboulenýma kalhotama, zase padnul do trávy a nechal jí běžet.
Rozepnul si kalhoty, vytáhnul čuráka a začal si ho honit. „Mar-kétko, Markétko!“ vzdychal při tom a svíral čuráka, až mu z něj vytrysknul proud spermatu. Chytil ho do dlaně a s myšlenkou na Markétku ho začal lízat. Markétka zatím poskakovala volným kro-kem a zpívala si. Kuřata, jako kdyby jí chtěla doprovodit, v nůši pípala.
Chodidla jí chladila hebká tráva a tak se za chvilku ocitla blízko hospodářství. Josef uslyšel její radostnou písničku a vyšel jí naproti. „Markétko!“ rozpřáhnul náruč a obejmul jí. Do břicha jí začal tlačit jeho tvrdý čurák, tak znovu shodila nůši a lehnula do trá-vy. Josef stáhnul kalhoty a zakleknul mezi její široce roztažené nohy. Kunda, vylízaná Brokem, jí zase začala slintat a tak mu jeho velký čurák do ní zajel jako po másle. „Ááá....ááá!“ začala kvílet a obejmula ho nohama, jako kdyby toho ještě neměla dost.
Prudce přirážela, aby jí čurák zajížděl co nejhlouběji. Josef cítil, jak se mu sperma dere z těla, tak rychle seskočil, obrátil Markétku na kolena a znovu ho do ní vrazil. Ale semeno se zase chystalo na cestu, tak opět čuráka vytáhnul z kundy a vrazil jí ho do zadku.
„Ááááá......áááááá!“ vykřiknul, povalil jí a pevně sevřel nohama. Ještě jeden-dva přírazy a už se semeno řítilo do jejích střev.„Už jsem se nemohl dočkat!“ šeptal jí do ucha a čurák se mu v tom krásně vlhkém teple znovu začal topořit.
„Nééé, už dóóst!“ kvílela Markétka, kterou už všechno bolelo, ale Josef se nenechal zastavit. Tisknul jí k zemi, pevně svíral nohama a znovu jí začal protahovat Markétka se snažila co nejvíc svírat konečník, aby Josef co nejdříve zase vystříknul.
„Pusť mě!” vykřikla Markétka a shodila ho. Stačila si sednout do dřepu a už se z ní řítilo vše, co měla ve střevech. „Kde se to v tobě bere? Vždyť toho bylo tolik, jako kdyby jsi týden nemrdal!” Markétka si utrhla hrst trávy a utírala si konečník. Pod ní byla velká hnědá louže,která potvrzovala její slova.
Josef vzal nůši, chytili se za ruce a šli na dvůr, aby paní dali kuřata. Ta jim poručila dát je do stodoly a udělat jim ohrádku, aby je kočky nezakously. Tak oba měli co dělat, ale práci si zpestřovali občasným mrdem. Když byli hotovi, schylovalo se už k večeru.
Kočár s pánem a hospodyní drkotal po nerovné cestě a to asi pána znovu vzrušilo. Zajel na to samé místo v lese, kde předtím hospodyni omrdal. Stoupnul si, rozepnul kalhoty a jeho čuráček zvědavě koukal, co se to bude dít. „Vykuř mi ho!“ přitáhnul si hlavu hospodyně a vrazil jí tam ten kousíček rozpáleného masa.
Hospodyně se snažila co nejvíc ho sát a doufala, že se tím zvět-ší. Ale zůstával pořád tak malý! Pustila ho, padnula na záda a široce roztáhla nohy. Chlupatá kunda se jí rozevřela a odhalila celé své tajemství.
Pán se sklonil, aby si jí prohlédnul zblízka. Ale hospodyně ho chytila za hlavu a přitáhla si ho mezi nohy. Nemusela nic říkat a pán se jí zabořil jazykem mezi čím dál víc slintající pysky kundy. „Ááá..ááá...ááá!“ sténala hospodyně a byla ráda, že alespoň ten jazyk má větší.
„Ááááááááá!“! snažila se ztišit křik, když se její tělo začalo otřásat orgasmem. Z kundy jí vystříkla nějaká tekutina, kterou pán lačně chlemtal. Tiskla si pánovu hlavu k cukající kundě a její kvílení pomalu ustávalo.
Pán se zvedl a zakleknul mezi její nohy. Čuráka se snažil nacpat do té slintající kundy a hospodyně mu vycházela pánví vstříc. Znovu mu z něj vystříklo cosi, co se smísilo s jejími sekrety. „Lízat, prosíííím!“ znovu zakvílela hospodyně a pán, jakoby fascinovaný se sklonil a slízal těch několik kapek.
„Jedeme!“ náhle se zvednul, schoval čuráčka do kalhot a sedl na kozlík. Hospodyně se také upravila a sedla vedle něho. „Hyjé!“ prásknul do koní a ti se dali do pohybu. Schylovalo se k večeru, když vjeli do dvora.
„Josefe! Pomoz pánovi odnést nákup! Markétko! Dones dříví do kuchyně a pojď mi pomoct!“ nádvořím se rozlehl hlas hospodyně. Josef se vrhnul ke kočáru a odnesl vše, co v něm bylo. Pán odešel do domu a Josef nakouknul do kuchyně.
„Nepřekážej!“ hospodyně po něm máchla utěrkou. Markétka se k němu přitočila a v letu ho políbila. „Dones ještě dříví!“ houkla na něj hospodyně. Josef vzal koš a šel do stodoly...
Bobr
©
2011
PeopleSTAR (19 hodnocení)
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva