Divoká Lucka 1. díl

Tak se jim to konečně podařilo, už dlouho mne nikam nevytáhli a já se statečně bránil. Diskotéky v místním kulturním domě mne už dávno přestali bavit, nebylo to nic, co by stálo za řeč. Omladina, která se oddávala alkoholovým orgiím. Dost možná, že se tam prodávali i taneční drogy. Éčka, piko a kdo ví, co všechno. Nedivte se, že má člověk jiné mínění o kulturní akci. Lukáš šel včele. On vždycky musel být všude první. Za ním jsem se táhl já s Igorem. Vstupné bylo odpovídající stavu a návštěvnosti. 50kč není až tak moc, i když jde o předem vyhozené peníze. Přítmí a všudypřítomné šero dokonale schovávali nedostatky vnitřních prostor. Oloupaná omítka, děravé zdi, polorozpadlé dveře od záchodků, na pánských už dokonce nebyly vůbec. Když člověk přehlídl tyto technické věci, tak šlo o celkem příjemný klub v centru města. Dj s podivně dlouhou kšiltovkou, se za svým pultem tvářil jako by hrál pro celý svět, ačkoliv parket zel prázdnotou a sloužil spíše jako zkratka k barovému pultu. Tam jsem měl namířeno i já s Igorem. Lukáš se mezitím vytratil neznámo kam, což mu bylo podobné. Objednal jsem si pivo a Igor to své Bacardi s Colou. Předražené pití, které zde stejně ředí nějakým levným aušusem. Barmanům v zaplivaných dírách jsem nikdy nevěřil. Nevěřil jsem ani etiketám na lahvích, ne tedy přímo, spíše jsem nedůvěřoval obsahu v lahvích. Aby se neřeklo, tak jsem ze sebe vyloudil pár krkolomných pohybů a dělal, že se náramně bavím a že se už nemohu dočkat na další víkend s nimi. Lukáš se ochomýtal kolem jedné blondýnky. Byla menšího vzrůstu a na obdiv ukazovala krásně kulaté poprsí. Dva grepy krásně přimáčknuté k sobě. Člověk by si sáhl a trochu by si s nimi pohrál. Její vzhled mi imponoval, byla přesně tím typem, kterého se jen tak nenabažíte, měla vnitřní kouzlo.