Jako poprvé 3. díl

Bylo jim spolu tak příjemně, že by málem zapomněli na čas, který jim proklouzl mezi prsty. Z obyčejné výpomocné návštěvy se vyklubala prodloužená 6. Hodinová siesta, kterou nikdo nechtěl přerušit. Jenže jak by to vypadalo, za chvíli se vrací Klára domů a určitě by ji Roman nechtěl nic vysvětlovat.

Rozloučili se a Roman odešel domů do svého výchozího bodu, z kterého tak rád sleduje celý svět. Seděl a přepínal programy jako typický muž, který se nudí a v lednici nemá ani jedno pivo. Zanedlouho zachrastili klíče v zámku a Klára se přiřítila domů.

Unavená a otrávená z práce. Namísto pozdravu ihned spustila, jak to bylo dneska děsný, a že ten starej chlap ze včerejška se tam dneska objevil zase. No prostě znáte to, informace, které vás nijak zvlášť nezajímají, při kterých jen tak ledabyle pokyvujete hlavou, aniž zachytáváte podstatu myšlenky. Klára mluvila jako týden zavřená italská novinářka, která se snažila celému světu vylíčit své strasti. Kéž by celému světu, pomyslel si Roman a začala ho bolet hlava.

Neustále se mu v ní pohupovala myšlenka, jak se líbá s krásnou Petrou. Představoval si to ve všech místnostech u ní doma, ale i u sebe. Všude byla ona a sex. Byl jí naprosto uchvácen a nejraději by se za ní rozeběhl. Roman připravil Kláře jídlo, ne že by vládla feministickými zbraněmi a nutila ho dělat, co chlapi obyčejně nedělají, ale byl to jediný způsob, jak nastolit v domácnosti klid. Strčit Kláře do pusy knedlík, když už nic jiného. Když se druhého dne ráno Roman probudil, byla už Klára pryč.

Mohlo být půl deváté a bytem se rozneslo mírné zaťukání. Roman vyskočil, natáhl na sebe jen to nejnutnější a div se nezabil, stiskl kliku. Za dveřmi stála Petra s velice utrápeným výrazem. Výraz ve tváři se změnil ihned poté, co mu vysvětlila, že by potřebovala vyměnit kohoutky. Koupila si nové a jak už to tak bývá, muž je v těchto věcech nepostradatelným sortimentem.