Rozervaná na kusy - závěr

Nevím, jak dlouho to trvalo, ale vím, že si mne otáčeli jako kousek potěšení, které si koupili na pouti. Jednou mne znásilňoval on, pak zase ten druhý. Neustále jsem měla nějaký penis v puse, který volal po těch největších zásunech a hloubkách. Má rezignace povislého těla čekající na konec musela být patrná, měla jsem toho dost a oni nechtěli přestat.

Nakonec jsem ucítila, jak mi v ústech explodoval. Záhy na to přišel ten druhý a využil mé ústa k úklidu své bílé rozkoše. Ulepená, naprosto zhrzená, bez špetky důstojnosti. Koukali se na mě a jeden po druhým mne nutili, jim ho na závěr olízat a očistit mou pusou. Šli si zapálit před stavení a nechali mne tam jenom tak viset, bez zájmu, úplně vyčerpanou. Bylo slyšet, jak se domlouvají nad mým osudem.

O tom jak mne pustí a něco v tom smyslu. Abych řekla pravdu, tak nemám sebemenší tušení, o koho jde. V roztrhaných kalhotách v neznámém lese. Mé vyhlídky nevypadali vůbec dobře. Mezitím, co se oni dva bavili o mém propuštění, se mi povedlo vymanit ruce ze sevření a měla jsem je volné. To mi pomohlo, abych si mohla otřít tvář.

Pak vstoupili dovnitř. Křičela jsem na ně, že to jsou prasata. Jeden ke mne přistoupil a chtěl mne nejspíš odvázat a vyndat z popruhu, pak by mne poslali pryč. Jenže v tu chvíli mne popadl neuvěřitelný vztek, který vedl mou ruku k jeho hlavě. Rychlým pohybem jsem mu strhla z hlavy kuklu. Byl to Marty. Vejtaha ze čtvrtého ročníku. Měl překvapený výraz a já ještě větší.

Začala jsem mu nadávat a on udělal pár kroků vzad a opět si na hlavu nasadil kuklu jako by mu měla pomoct. Vím, o koho jde a ten druhý, to bude určitě jeho kamarád Daryl. Výškou to odpovídalo. Ovšem to už jsem nikdy nezjistila. Hlubokým lesem se rozlehl výstřel, který ukončil můj život a možnou výpověď.