Taneční.

Vracel jsem se zrovna ze záchodu do sálu, když taneční mistr zavelel pánové pro dámy. Kluci vystřelili jak šípy a já se loudal pomalu dovnitř. Tak, mladý pane, pro vás to platí také, pošťouchl mě a já jsem viděl, že v koutě stojí jediná holka, pihovatá, nervózní, prsa jako žehlicí prkno. Tak tam máte dámu, na co čekáte. Sebral jsem se a řekl jí, smím prosit? Usmála se, kývla, zavěsila se opatrně do mé ruky a už jsme pochodovali ve štrůdlu okolo sálu. Mistr pustil valčík a prý pánové, dejte se do toho, honem, raz, dva tři. Tak se všichni honem snažili tančit. Má tanečnice to zřejmě uměla, tančila se mnou jako pírko a já si v hlavě stále opakoval, raz, dva, tři a snažil jsem se nešlápnout jí na nohu. Sahala mě asi tak po ramena, možná kousek výš a já cítil vůni jejích vlasů, když jsem sklonil hlavu, viděl jsem ji ve výstřihu, že není žádné prkno ale normální holka. Zřejmě si toho všimla a stiskla mě ruku. Nekouká se dolů ale na partnerku, celá zrůžovělá mě napomenula. Tak jsem koukal na partnerku, v duchu počítal raz, dva tři a všiml jsem si, že je to holka docela hezká, ty pihy ji dávaly v obličeji takový šelmovský výraz. No prostě byly hezké. Hudba skončila, dovedl jsem ji na místo a poprosil, zda si můžu zamluvit další tanec. Podívala se na mě a já viděl, že její oči jsou modré jako pomněnky. Přikývla a nakonec jsme spolu tančili až do konce. Počkali jsme až se kluci přestanou u šatny strkat, vyzvedl jsem její a můj kabát a ona se jakoby samozřejmě zavěsila na mojí ruku a vyšli jsme ven a pomalu kráčeli k tramvaji. Dozvěděl jsem se že se jmenuje Jiřina, já ji řekl že jsem Karel a se smíchem jsme došli na její zastávku. Nic nejelo, a tak jsem se zeptal, přijdeš na další hodinu? Přikývla, a nohou nervózně něco na zemi urovnávala. Tak jsem si řekl hop, nebo trop a zeptal se, jestli bude mít zítra čas, že by jsme mohli jít do kina. Zrůžověla a šelmovsky se zeptala, to je pozvánka na rande? Třeba, odvětil jsem, tak kde se sejdeme. Rozhlédla se a řekla tak třeba tady u těch hodin, stačí ve čtyři? Mě bylo s ní tak dobře, že když se skřípajíc objevila tramvaj tak jsem zaprosil, počkej, jeď tou další. Usmála se a řekla vždyť se zítra uvidíme.Nastoupila a z rozjíždějící tramvaje mě zamávala. Došoural jsem se domů, táta seděl u stolu a četl noviny a máma cosi žehlila. Chodíš z těch tanečních nějak stále později, zavrčel. Doprovázel jsem moji holku, řekl jsem po pravdě a táta zvedl hlavu, chvíli se na mě díval a pak prohlásil, já ti na ty tvoje fóry nenaletím. Máma nařídila ať se jdu převléct a že mě nachystá večeři. Táta se sebral a šel na televizi, já s mámou seděl v kuchyni a polykal večeři. Zeptala se, je hezká? Málem jsem se zakuckal. Jak jsi to poznala, vždyť táta si myslel, že dělám fóry. Tak jsem jí všechno vyklopil a máma mě pohladila po vlasech a přikázala že se mám zítra slušně obléct, že první dojem dělá nejvíce.
Druhý den jsem v práci byl jako na jehlách. Když padla, vystřelil jsem domů, vydrhl jsem se do růžova, oblékl co mě máma nachystala a celý nedočkavý jsem metl pod hodiny. Samozřejmě jsem přišel málem o hodinu dřív a vyráběl pod hodinama do dláždění důlek.
Jiřina se objevila asi deset minut před čtvrtou, řekla mě ahoj, chytla mojí ruku a zeptala se jdeme? Loudali jsme se ulicí, debatovali, já už nevím o čem, až jsme přišli ke kinu, koupil jsem lístky a zasedli jsme vedle sebe. Zhaslo se, začal film a já Jiřinu opatrně vzal za ruku, Nebránila se, dokonce ji stiskla. Byla to nějaká komedie, a my jsme se smáli jako pominutí i když jsme už spolu kráčeli zpátky. Tramvaj jako obvykle nejela, ale nám to moc nevadilo. Stáli jsme těsně vedle sebe, foukal takový nepříjemný vítr a já viděl jak je Jiřině zima. Opatrně, trochu s ostychem jsem ji objal kolem pasu, přitlačil blíž až na sebe, natočil se zády k větru a najednou vidím, jak Jiřina zvrátila hlavu, trochu zčervenala a nastavila mě pusu. Bylo to naše první líbání a ani nevím kdy jsme skončili, muselo kolem nás projet hodně tramvají. Nakonec jsme se museli rozloučit a skončilo to tak, že jsme se pak každý den scházeli u hodin. Přišla zima a na první svátek vánoční jsem představil Jiřinu naším a na druhý svátek jsem zase šel představit se k Jiřininým rodičům. Samozřejmě nám trochu otrnulo a tak, jak k tomu byla příležitost, dobýval jsem se Jiřině pod halenku, hladil její malé ale hezké ňadra, ona mě křečovitě objímala, vzrušeně dýchala a líbala. Jednou, myslím že v únoru, začali u nás vypínat elektriku a naši mě vyhnali na chatu, že by tam měla být lahev petroleje.Nasedli jsme s Jiřinou na vlak, vystoupili na nejbližší stanici k naší chatě a brodili se sněhem, koulovali, prostě blbli celou cestu. Odemkl jsem chatu a že budeme hledat petrolej. Jiřině bylo zima, tak jsem roztopil kamna a za chvíli se vzduch začal v těsném prostoru chaty ohřívat. Vlezli jsme si pod deku na posteli a hladili se líbali, pusinkovali. Já začal být dotěrný a dobýval jsem se k Jiřininým ňadrům, svlékla se do podprsenky a o tu jsem se postaral já.Poprvé v životě jsem viděl dívčí ňadra a dychtivě jsem se s nimi mazlil a hladil, pusinkoval. Jiřina tiše plakala a hladila moji hlavu. Má troufalost nabývala na síle a já jsem rukou sjel do jejího klína. Přistála mě facka jako hrom, až se mě zatřásla hlava. Zůstal jsem ještě otřesený, když mě s pláčem Jiřina chytila a že ať se nezlobím, ale že se bojí jít s mazlením dál. Utěšoval jsem ji, hladil, pusinkoval a přemlouval až nakonec sama asi zvědavá, souhlasila, lehla si na záda a nechala si sundat dolní oblečení. Líbal jsem ji na jejím klíně, mazlil jsem se s jejími chloupky a rukou se dobýval mezi sevřené nohy.Pomalu, se strachem povolila a já rukou poprvé vklouzl do jejího horkého klína a hladil měkkou její lasturku. Buď už byla tolik vzrušená, nebo si řekla, že už nemůže couvnout, nechala si roztáhnout nohy a já se přesunul mezi ně a dal se na výzvědy. Hladil, rozevíral její lasturku, líbal jsem ji tam. Mazlil se s tím malým ztvrdlým kouskem nahoře a Jiřina celá se třásla a tichounce sténala. Nevydržel jsem a začal jsem se cpát svým kolíkem do její dírky. Nešlo to, nechtěl jít dál.Dostal jsem se kousek a potom mě její dírka vytlačila zpátky. Tak jsem si řekl, kdo s koho a začal jsem se dovnitř cpát jak jsem mohl celou silou. Pomalu lezl dovnitř, bylo to tak těsné, že mě to až bolelo. Najednou Jiřina se celá vzepjala, chytla se moji ruky a zaúpěla. Kolík se nořil s obtížemi dál a po chvilce jsem cítil, že je v dírce až do konce. Jiřina pode mnou ležela, celá se chvěla a ptala se už je to hotovo? Myslím, řekl jsem, já už dál nemůžu, už jsem tam celý.Usmála se a tichounce řekla, co jsme to provedli, já jsem byla ještě pana.Přitáhla mě k sobě a zaprosila zkus pokračovat ale opatrně ať se nic nestane. Já nějakým mužským pudem, nic pořádně jsem nevěděl, začal do Jiřiny tlačit a vytahovat můj kolík a ona se šklíbila bolestí, ale po chvilce začala tichounce sténat a snažila se mě jít naproti. Slzičky se jí z očí doslova lily, ale nepřestávala ani když jsem s námahou vytáhl kolík ven a tiskl ho do kapesníku, byl na špičce červený od její krve a já s cukáním vyprázdnil celý svůj obsah do kapesníku. Jiřina stále ještě tichounce sténala a její klín se křečovitě zdvíhal nahoru proti mně. Opatrně jsem ji otřel její lasturku od krve kapesníkem a pak jsme přituleni k sobě se líbali a hladili. Čas neúprosně běžel, poklidili jsme, pozavírali a šlapali na zastávku. Nebolí tě to, ptal jsem se starostlivě, zakroutila hlavou, to nic není a usmála se. Vlak jsme stihli na poslední chvíli, a až ve vlaku jsme si vzpomněli, že jsme zapomněli vzít petrolej.

J. Robbertos CR2013
www.robbertos.estranky.cz