ŽENA NA DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ 2

ŽENA NA DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ

Věra byla stále s něčím nespokojená a nic jí nebylo vhod. Jednou jsem jí koupil vibrátor, aby jí uspokojoval, když u ní nebudu. Ale prý je moc velký. Tak jsem jí koupil menší. Ale ten je zase moc tvrdý. Koupil jsem jí ještě jeden, měkčí. Ale ten zase byl moc měkký...
„Pojď!“ vzal jsem jí za ruku a vytáhnul z domu. „A kam jdeme?“ zase nebyla spokojená, že jsem jí to neřekl. „Neptej se, uvidíš!“ táhnul jsem jí dál. „A co tu budeme dělat? Vždyť telefon mám!“ pyskovala, když jsem jí vtáhnul do prodejny.
Neodpověděl jsem, ale nechal si ukázat různé typy mobilů. Zalíbil se mi jeden, u kterého se výrobce snažil, aby byl opravdu malý. Nechal jsem si ho předvést. O co byl menší, o to měl výkonnější vibrace. „To je to, co jsme hledali!“ řekl jsem prodavačce a hned jsem ho nechal zprovoznit. Věra ostentativně předváděla, jak se nudí a tak ani nevěděla, co jsem koupil.
Prodavačka vložila SIM kartu, vyplnila všechny papíry, zaplatil jsem a konečně jsme mohli nastoupit zpáteční cestu. Hned vedle byla prodejna hraček. Nic jsem neříkal a vešel dovnitř. „Pět balonků!“ řekl jsem prodavačce.
Zaplatil jsem a hned jsem do jednoho vložil nový mobil. Na konci jsem udělal pevný uzel. Prodavačka na mě divně koukala. „Aby ho zase neutopila!“ řekl jsem jí. „Jééé! To je nápad! Já jsem nedávno jenom zmokla a musela jsem koupit nový!“
„Tak jste si ho měla strčit do kalhotek, co nejvíc mezi nohy! Tam určitě nezaprší! Ale nesmíte se počůrat!“ zasmál jsem se. Nejprve se na mne podívala, jako kdybych jí snad chtěl znásilnit, ale hned vzápětí jí to došlo a tak se rozzářila. „To je nápad! Hned to musím říct kamarádce! My jsme zmokly spolu!“
Nečekal jsem na další otázky, i když jsem chápal, že si s někým musí poklábosit a vyšel ven. „Nóó, to je dóóst!“ Věra netrpělivě přecházela před prodejnou. „Tak už toho nech!“ chytil jsem jí za ruku a šli jsme.
„Já tě musím omrdat!“ chytil jsem jí, když jsme procházeli parkem a zatáhnul za nejbližší křovíčko. Zvednula sukni a předklonila se. Věděla, že tak to mám nejraději a i jí to dělalo dobře. Odtáhnul jsem ten kousek látky mezi nohama a zanořil ptáka do otvoru, který byl očividně připravený.
Její kunda byla krásně těsná, takže jsem se vždycky cítil jako v ráji. I tentokrát jsem do ní zajel a připadal si, že jsem ho zasunul do drtičky. Co ona uměla s poševními svaly...
Když jsem jí naplnil, sáhnul jsem do kapsy a vytáhnul mobil v balonku. Zasunul jsem ho do roztažené kundy, ze které ještě vytékalo moje semeno. „Nééé! Co to děláš?!“ zase kvílela. „Klid!“ dal jsem kalhotky na místo a chytil jí za ruku, aby neměla čas na další otázky.
„Vyndej mi to! Vždyť mě to tam tlačí!“ kvílela. Vyndal jsem svůj mobil a navolil číslo nového mobilu. „Ááá...nééé...!“ nadskočila, když v ní začal vyzvánět a hlavně vibrovat. „Coo... too.... jééé...“ zastavila se a vrazila si ruku mezi nohy. „Ááááá... áááá...“ začala se třást a kroutit v orgasmu.
„Tak tohle se ti konečně líbí?“ vymáčknul jsem volání, zvednul jí sukni a sáhnul mezi nohy. Kalhotky měla úplně mokré. „Pojď domů!“ odstrčila mě a doslova pádila, až jsem jí sotva stačil.
Celý udýchaný jsem na okraji parku znovu vytáhnul mobil a zavolal jí do kundy. „Nééé....néééé...!“ nadskočila a znovu si obě ruce vrazila mezi nohy, jako kdyby chtěla to volání utlumit. „Néé, už dóóst!“ kvílela a celá se třásla.
„A teď půjdeš hezky klidně, nebo ti zase zavolám!“ chytil jsem jí za ruku. Klopýtala vedle mne a nemohla se dočkat, až dojdeme k domovu.
„Ukaž, cos mi to tam dal!“ sotva se za námi zavřely dveře, zvedla sukni a rvala se sebe kalhotky tak, až je roztrhla. Začala lovit v kundě, aby vytáhla tu hračku. Znovu jsem navolil její číslo.
„Áááá...ááá...“ vykřikla a mobil, který už byl skoro venku, zase zajel dovnitř. „Už dóóóst“ padla na zem a svíjela se ve vlnách orgasmu. Zrušil jsem volání a počkal, až se uklidní. „Vylez tam!“ zavedl jsem jí do koupelny, kde jsme měli stolek s držáky nohou. Něžně jsme mu říkali mrdadlo.
Strhla se sebe zbytek oblečení a vyskočila nahoru. Pevně jsem jí připoutal a sáhnul do toho otvoru, ze kterého tekl malý potůček. Vytáhnul jsem balonek s mobilem a nahradil ho svým dusadlem. Ještě, že mě napadlo jí přivázat. Zmítala se, co jí pouta dovolila a svírala mě tak, až jsem si myslel, že mi ho rozdrtí.
Z toho prožitého, nezvyklého, vzrušení ztratila vědomí. Tak ani necítila, jak do ní pumpuji sperma. Tlačil mě močový měchýř, tak jsem jeho obsah také vypustil tam, kde jsem byl právě zasunutý.
Do díry, která se stále nestahovala, jsem vrátil ten hrající balíček. Ani to jí neprobralo. Tak jsem dostal nápad. Sáhnul jsem do skříňky a vytáhnul injekční jehlu. Natáhnul jsem jí malý pysk a uprostřed jeho základny ho propíchnul. Věra jenom tiše zakňourala a tak jsem propíchnul i druhý.
Chvilku jsem se těšil tím pohledem. Ale Věra začala čím dál víc kvílet, tak jsem rychle vzal malý zámeček a zavedl ho do propíchnutých otvorů. „Nééé...aúúú...co...to...děláš...“ Věra se probírala.
„Cos mi to udělal?“ cukala sebou. Chtěla se podívat, co tam má. Vzal jsem zrcadlo a dal jí ho mezi nohy, aby se mohla podívat. „To aby tě nenapadlo si to vyndat, až ti budu volat do kundy!“ řekl jsem jí, když opět měla jakési komentáře. „Aúú...úúú...“ kvílela, když jsem jí odpoutal a pomohl dolů.
„Nesahej si tam! Na to si za chvíli zvykneš!“ musel jsem jí okřiknout, když jí ruka zamířila mezi nohy. „A jdeme ven!“ chytil jsem jí za ruku a vytáhnul na zahradu. Sedli jsme si do plastových židliček a užívali si sluníčka, které se na nás usmívalo.
„Prosím tě, dones mi něco k pití! Já mám hroznou žízeň!“ náhle byla tak slušná, až jsem se divil. Když tak hezky prosila, zvednul jsem se, abych došel dovnitř. Ještě jednou jsem se podíval, jak sedí na židličce s roztaženýma nohama, aby si ulevila od zámečku na kundě a vešel jsem dovnitř.
Také jsem měl žízeň. Sáhnul jsem do lednice a vzal dvě piva. Věra také vždycky říkala, že tím se nejlépe zažene žízeň. Ale než jsem šel, stoupnul jsem si k oknu, abych na ní viděl a ještě jí zavolal do kundy. „Ááááááááá!“zaječela a vyskočila tak, že málem převrhla stolek. Rychle jsem to vymáčknul a šel na zahradu.
Věra se nejprve napila a potom si tu studenou lahev opatrně přiložila ke kundě, aby si chladila propíchnutá místa. „Už je to lepší?“ zeptal jsem se účastně, když jsem to viděl. Dopili jsme a já vzal hadici a nastavil na ní jemnou sprchu. „Jé, to je fajn!“ libovala si a říkala, kde by ještě chtěla sprchovat.
„Pojď!“ zvedal jsem jí ze židle, aby to rozchodila. „Mám ti zavolat?“ zeptal jsem se, když se jí nechtělo zvednout. S povzdechem vstala, ale každý krok provázela tichým kvílením. Vodil jsem jí kolem zahrady a její kvílení pomalu ustávalo.
„Mně se chce čůrat!“ najednou začala kvílet. „A co ti v tom brání?“ dusil jsem jí. „Přece to, co jsi do mě dal a ten zámek!“ natahovala. „Ani jedno ti v tom nebrání! Rozkroč se a zkus to!“
„Néé... nééé...“ různě se kroutila, až to z ní konečně vytrysklo. „Aúú... aúúú...“ nepřestala kvílet, jak se jí moč prodírala mezi zamčenými pysky. „No vidíš, že to jde! A ještě to pomáhá k hojení!“
Sluníčko už začalo zapadat, tak jsme šli domů. Věra byla ze všeho tak unavená, že si vyčistila zuby a zalezla do postele. Já jsem si ještě dal pivo a těšil se na ráno.
Slyšel jsem, jak Věra vstala a šla na záchod. Ozývalo se odtud různé kvílení, ale po chvilce to přestalo. Když se vrátila z koupelny, zase zalezla do postele. Obrátil jsem se na druhý bok a také jsem ještě usnul.
Probudilo mě, jak mi nějaká vývěva nasává můj nástroj. Nebyla to vývěva, ale ústa Věry. Nejprve jazykem lehce olizovala žalud, aby ho pak polkla tak, až jsem se obával, že jí skončím v žaludku.
„To bylo krásné!“ pohladil jsem jí po vlasech, když jsem jí naplnil žaludek. Zapýřila se nad tou pochvalou a přitiskla se ke mně. Ještě chvíli jsme odpočívali, ale potom jsme vstali, abychom se nasnídali.
Věru jsem nepoznával. Ještě ani jednou se nad ničím neošklíbala, ani neměla žádné námitky. Že by to udělal ten mobil, nebo zamčená kunda? Nebádal jsem nad tím a užíval si jejího nečekaně slušného chování.
Nemusel jsem jí nic říkat, sama odešla udělat oběd a přinesla mi ho na zahradu. Já jsem za to odnesl nádobí a přinesl pivo.
Natáhli jsme se pod slunečník, abychom odpočívali. Věra se stále vrtěla, až se ke mně přitiskla. „Že mi to už sundáš?“ zaprosila. „Teď to ještě nejde! To bys mohla mít nějaké komplikace!“ odpověděl jsem a pohladil jí po výstavních prsech. Bradavky jí okamžitě ztvrdly, jako kdyby na to čekaly. „Uvidíme za týden!“ znovu jsem jí pohladil.
„No ale jak budeme šukat?“ zděsila se té vyhlídky. „Tak já ti tam zase zavolám!“, nabízel jsem jí. „Nééé! To nééé!“ vykřikla. „Tak si klekni! Do zadku to máš také ráda!“ pomohl jsem jí na kolena a roztíral jí po zadku to, co z ní teklo. Pták vlétl do té díry a zahnízdil se tam.
„Áááá... áááá...“ křičela Věra a snažila se přirážet. Natáhnul jsem ruku pod ní a mačkal jí poštěváček. „Áááááá....“ znovu vykřikla, ruku mi zkropily její šťávy a potom padla na bok. Odpočinuli jsme si a potom jsem Věru zvednul.
Došli jsme k hadici, abychom se osvěžili. „A to opravdu nebudeme moct týden šukat?“ stále jí to nešlo do hlavy. „Uvidíme, jak se ti to bude hojit!“ utěšoval jsem jí. „Lehni si, já se podívám!“ pomohl jsem jí lehnout na deku.
Přisál jsem se jí k poštěváčku, který se probudil a zvědavě koukal, co se to děje. Lízal jsem jí tu vášnivou mezinožku, ale vždy, když jsem jí zavadil o zámeček, tak zakvílela. „Sama vidíš, že to ještě nejde!“ odtáhl jsem se od ní.
„Tak to zase zkusíme do kadidla!“ zakňučela. Pomohl jsem jí na všechny čtyři. Vystrčila na mne zadek, bohatě promazaný tím, co z ní vytékalo a já ho zašpuntoval. Zarazil jsem ho až na doraz a Věra se začala různě kroutit, aby si to co nejvíc užila. Vzal jsem mobil a zavolal jí do kundy.
„Ááááá.... ááááá...“ zaječela a chtěla se narovnat. Ale tím se na mne ještě víc narazila. Na ten kus vlastního těla jsem cítil vibrace mobilu. Stalo se ze mne zvíře a já jí protahoval kadidlo, až se z něj málem kouřilo.
Spermie se draly ven tak rychle, že mi málem roztrhaly rouru. Vypnul jsem zvonění a unaveně padl na deku. Věra dala zadek mimo deku, aby z ní mohlo vytékat vše, co jsem v ní zanechal.
Když jsme se vzpamatovali, šli jsme k hadici, abychom se trochu omyli a osvěžili. „Ty zvíře! Tys mi dal!“ Věra si lehce hladila propíchnutou část těla a tiše vzlykala. „Já bych to už chtěla do kundy!“ přitiskla se ke mně a předla jako kočka.
„Nóó, jedna možnost by tu byla. Ale to bychom museli skočit něco koupit!“ řekl jsem a Věra zbystřila. „Tak na co čekáš? Jdeme se obléknout!“ vstal jsem. „Nebo nechceš?“ naznačil jsem, že si zase lehnu, když se k ničemu neměla. „A to mám jít takhle?“ zděsila se. „Ne, můžeš se obléknout!“ uklidnil jsem jí.
S hrůzou v očích se na mne podívala, ale zvedla se. Já jsem na sebe natáhnul triko a šortky, Věra si chystala spoustu věcí které si na sebe chtěla obléknout. „Stačí ti tohle!“ podal jsem jí lehké šatičky. Chtěla něco namítat, ale když viděla, že mám v ruce mobil, rychle je přetáhla přes hlavu a vyrazila ke dveřím.
„Prosím tě, pomalu!“ zase kvílela, jak jí ještě bolel zavěšený zámeček. Zastavili jsme se v železářství a koupil jsem ještě další zámečky. Hlavně proto, abych je měl v zásobě. Člověk nikdy neví, kdy se budou hodit.
„Pojď už domů!“ Věra se kroutila, jak nemohla vydržet bolestí. Chtěl jsem jí něco říct, ale když jsem viděl ten její ztrhaný pohled, tak jsme šli.
Sotva jsme prošli vrátky, Věra se sebe sundala šatičky, vyklouzla ze sandálů a hrnula se na zahradu. Vzala hadici, sedla si na židli a chladila si kundu.
„Tak co, ještě máš chuť na mrdání?“ ptal jsem se, když jsem jí viděl. „Jóóó, mám! Jenom si chvilku odpočinu!“ zakvílela.
Šel jsem tedy udělat něco k jídlu, protože žaludek už hlasitě protestoval. Vzal jsem i dvě piva a odnesl to ven. Věra asi měla také hlad, protože se na to vrhla.
„Tak kdy už na to půjdem?“ škemrala, sotva jsme dojedli. „Co mám s tebou dělat? Tak pojď!“ zvedl jsem se a šli jsme dovnitř. „Vlez si tam!“ poručil jsem,když jsme vešli do koupelny.
Věra vyskočila na mrdadlo a dala nohy do široce roztažených držáků. Než se jí to podařilo, vydezinfikoval jsem nový zámeček. „Připrav se, že to bude bolet!“ pevně jsem jí připoutal. „Tak už dělej!“ netrpělivě vykřikla.
Odemknul jsem zavěšený zámeček a nechal ho houpat na jednom pysku. Znovu jsem ho zacvaknul a do prázdné díry zavěsil ten nový. Teď se jí tam houpaly dva zámečky. Tiše při tom kvílela, ale nemohla se dočkat pokračování.
Sáhnul jsem do slintající díry a vytáhnul ten balíček, co v ní byl. Místo něj jsem tam zasunul kůl, co se mi tyčil mezi nohama. „Néééé...“ zaječela, když jsem jí narazil na ty dva zámečky. „Chtělas to, tak neječ!“ obořil jsem se na ní. Zatnula zuby a byla ráda, že jí protahuji slintalku.
Snažil jsem se, abych jí zbytečně nepůsobil bolest. Po malé chvilce se opět rozkřičela, tentokrát v orgasmu. Svírala mě přitom tak, že ani já jsem neudržel spermie. Vyřítily se a plnily jí až po okraj.
„Áááá....áááá...“ zavzdychala a uvolnila se. „Konečně...“ znovu vzdychla. Vzal jsem ten balíček a chtěl jí ho zasunout zpátky. „Nééé! Ještě nééé!“ vykřikla. „Ještě jednou mě omrdej!“ prosila. Ten můj kundobijec jako kdyby tomu rozuměl, se znovu vztyčil. Zbývalo, jenom aby vykřiknul: „Vždy připraven!“
Zasmál jsem se a Věra se divila, čemu. „Pojď do postele!“ odpoutával jsem jí a přitom jsem jí říkal, co mě zrovna napadlo. Začala se tak smát, až z ní vytryskl gejzír. Rychle jsem se sklonil, abych si ten horký mok vychutnal.
Pomohl jsem jí dolů a vedl jí do postele. Přitiskli jsme se k sobě, ale náhle se nám zavřely oči. Probudili jsme se za ranního kuropění. „My jsem usnuli celí špinaví!“ řekli jsme oba najednou. Zasmáli jsme se tomu a řítili se do koupelny.
Nejprve jsme si museli zamrdat a teprve potom jsme učinili zadost hygieně. Poté jsem Věru znovu upoutal na mrdadlo, protáhnul jí tu nenasytnou díru a zavedl do ní balíček.
Zavedl jsem zámeček do otvorů v obou pyskách a zacvaknul ho...

Bobr
©
2015