Perníková chaloupka

Žila, byla, za sedmero řekami a kopci, stará stařena..
Bydlela v maličké chýši, i žila tam sama. Muž jí již před lety zemřel a děti už vyrostly a stali se z nich barbaři bez úcty ke staré matce. A tak byla na celičkém světě úplně sama. Z čeho žila? Žila z komárů, co létali kolem, co marně hledali krev v jejich žilách, z kořenů, co rostly před chýší a z veverek, na které si dělala každý večer pasti.
Jednoho večera, kdy ohlodávala malé veverčí kosti, si uvědomila, že takto už žít nechce.
Plánovala týdny, co udělá se svým životem, než odejde na onen svět.
A tak ji napadlo, co si vyzdobit chatku perníkem.
Odhodlala se a vyšla do dalekého města. Cesta jí trvala mnoho dní, díky svému stáří už nebyla schopna skoro narovnat nohy - a tak byla cesta ještě obtížnější. Pár veverek na cestu si zabalila, a po cestě chroupala.
I přes takové nesnáze s chůzí se jí přeci jen povedlo dojít do města. Zde okradla a lopatou nemilosrdně zabila pekařku.
Oloupila ji o vše potřebné k výrobě perníku. Po další únavné cestě se vrátila domů.
Týden stařence trvalo, než se dala do kopy, a začala s vařením.
Za chvíli byla dávka perníku dost velká, i rozsypala ho do sáčků a ty připevnila zvenčí chatky.
Nedlouho trvalo, a největší narkomani se začali před chatkou shromažďovat. Čiperná a lstivá babička lapila se brokovnice a všechny ty zhýralé a závislé parchanty postřílela. A tak měla konečně kus pořádného masa k jídlu.
Tímto způsobem si babička zajistila spoustu jídla do konce jejího bídného života...narkoman pečený, smažený i vařený.
Před svou smrtí na ucpání cév z nevídaných hostin, sepsala babička kuchařku - Vaříme s narkomany.
A tak skončil neslavný život stařenky bydlící na pokraji lesa.