Přátelé a sekera

Dva přátelé šli lesem. Tu jeden z nich spatřil na pařezu sekeru
a bochánek ovčího sýra.
„Našli jsme sekeru a sýr!“ zaradoval se.
Sekeru strčil do svého vaku a do sýra se s chutí zakousl.
„Neříkej: našli jsme. Řekni: našel jsem,“ opravil ho přítel.
Ušli jen pár kroků, když z houští vyběhl rozlícený dřevorubec.
„Kde je moje sekera? Kde je můj sýr?“ křičel a hnal se k oběma
přátelům.
„Je s námi konec!“ vylekal se ten, kterému z vaku vykukovalo
topůrko sekery.
„Neříkej: je s námi konec. Řekni: je se mnou konec!“ opravil ho
druhý pocestný.
A šel dál svou cestou.

Protože přítel, který se neumí podělit o štěstí,
nezaslouží si účast ani v neštěstí.