Děsné sny 1.

Už zase...další strašný sen. tentokrát jsem byla v uzavřené bílé místnosti bez dveří, bez oken a se zdmi pokrytými krví. Seděla jsem v koutě pokoje... a v mé hlavě jsem slyšela tisíce hlasů. volaly o pomoc a já nevěděla jak. Jak jim mám pomoci ? Co mám dělat ? Málem mi pukla hlava, tolik hlasů ke mně mluvilo a já cítila nějakou odpovědnost jim pomoct... Provedla jsem snad něco ? Jsem snad blázen ? Až po nějaké době jsem si všimla že na sobě nemám nic jiného, než jednu potrhanou a zkrvavenou košili... Spadla jsem na zem a snažila jsem se ty hlasy vyhnat z mé hlavy. na chvíli ustaly, a já se cítila lépe... najednou se přede mnou objevila nějaká černá postava. Bála jsem se a tak jsem se vrátila zpět do toho rohu. Najednou jsem se schoulala bolestí, zase jsem slyšela ty hlasy a volaly hlasitěji o pomoc. ta postava se blížila ke mně a řekla "Vidíš ? Způsobila sis to sama,já mohu ukončit tvou bolest... smrtí! "
V tu chvíli už ta postava nečekala na nic... Zvedla mne za krk a podřízla... cítila jsem tolik bolesti, ale i klid od těch hlasů... Krev pomalu vytékala a ta postava mne stále řezala...kousek po kousku...

Pak jsem se zase probudila... Zase tím šokem... úplně spocená strachem...